Ostropestřec mariánský snižuje cholesterol i čistí játra

Pod typicky českým názvem ostropestřec mariánský se skrývá modře až purpurově kvetoucí plevel plný bodláků. Pochází ze stejné čeledi jako sedmikráska a je podobně vyhledávanou bylinkou. Šedé plody–semena se sbírají začátkem podzimu a jsou to zhruba půl centimetru dlouhé tvrdé šišky (ruličky).

Už dva tisíce let se ostropestřec používá při léčbě nemocí jater a obecně k ozdravění tohoto orgánu. Tři druhy flavonoidů (souborně označené jako silymarin), které bylina obsahuje, podporují tvorbu žluči a ostatních trávicích šťáv, peristaltiku střev a především detoxikaci organismu. Tím ostropestřec pomáhá tělu zbavovat se odpadních látek a čistit celý organizmus.

„Typické využití je při žloutence, ekzémech, tuhnutí kloubů, vazů a šlach i podkožních kolagenových struktur. Dále také při různých otravách, včetně lékových, pomáhá i proti únavovému syndromu a při psychických potížích. Ostropestřec je účinný i na nejrůznější záněty, při špatné krvetvorbě či po ozařování,“ vyjmenovává účinky byliny Břetislav Nový alias Dědek kořenář.

Houbař, bylinkář a včelař Petr Knápek zase doporučuje ostropestřec na kocovinu: „Než vyrazíte na party, na které se chystáte požít alkohol, snězte jednorázově klidně až 50 gramů rozemleté byliny nebo jejích semínek. Alkohol se bude průběžně lépe odbourávat a čeká vás i lepší ráno.“

Nenápadný bodlák se z košíků bylinkářek rychle dostal i do věhlasných klinik, kde se podává lidem, kteří požili smrtelně jedovaté houby. Ostatně i tady jde o regeneraci jater, která jsou při otravě zasažena. Bylina je momentálně testována v souvislosti s diabetem druhého stupně. Studie totiž ukazují, že podávání účinného silymarinu snižuje inzulinovou rezistenci, takže může mít vliv na hladinu cukru v krvi. Současně také zlepšuje stav „špatného“ cholesterolu LDL. Pokud tedy trpíte jedním z těchto neduhů, užívejte ostropestřec jako podpůrný prostředek, ovšem v případě cukrovky se raději předem poraďte s lékařem, protože bylina může ovlivňovat účinek některých dalších léků.

Je jasné, že ostropestřec má široké využití, ale jako by to nechtěl dát zadarmo. Jeho semena jsou totiž velmi tvrdá. Dědek kořenář radí: „Zkuste lžičku semen rozkousat a sníst. Na jejich povrchu jsou sice zárodky plísní a roztočů, ale mezi zuby nahrubo rozdrcená forma funguje jako peeling střeva zevnitř.“ Nedoporučuje se však u lidí, kteří trpí jakýmkoli zánětlivým onemocněním střev.

Nejpřínosnější je semeno ostropestřce umlít na tříštivém kávomlýnku nebo domácím mlýnku na obilí. Výsledek je dobré okamžitě zkonzumovat, tedy nasypat do smoothie, snídaňové kaše, jogurtu či jen tak sníst. Namleté semeno se dá pár dní udržovat v lednici, ale poměrně rychle podléhá oxidaci a žluknutí olejových složek.

Když budete mít semeno umleté, můžete lžičku několik minut povařit v půllitru vody a získáte tak velmi účinný čaj. Bylinkář Petr Knápek radí nevařit čaj z celých semen, do vody se uvolní jen nepatrné množství výživných látek.

Pokud byste chtěli experimentovat, pak raději naložte moučku ze semen do lihu nebo povařte ve slunečnicovém oleji. Výsledný přípravek nejenže déle vydrží, ale do tuku či alkoholu se uvolní maximum prospěšných látek. Můžete si samozřejmě v lékárně pořídit i koncentrovaný extrakt ze semen v tobolkách.

Pichlavá bylinka nemá téměř žádné nežádoucí účinky, snad jen pokud trpíte pylovou alergií, může vám doma umleté semeno ve výjimečných případech způsobit vyrážku. S ohledem na estrogenní (hormonální) účinky ostropestřce by se ho měly vyvarovat ženy s rakovinou prsu, dělohy nebo vaječníků.

Zkusíte si ho opatřit a vyčistit si tak játra? Nebo by se vám ostropestřec hodil spíš na kocovinu?