Kdy nosí černá kočka štěstí a proč je mlok nástroj ďábla. Tajemné pověry o zvířatech, které možná neznáte

Vytvářet barvité mýty, pověsti a pověry je běžné a přirozené. Lidé si tak vysvětlují jevy a události, které je obklopují, a získávají tím zdání kontroly nad okolním světem. Některá lidová moudra spojená s nejrůznějšími živočichy jsou proto celkem snadno vysvětlitelná. Pro rozklíčování jiných je třeba znát historické či přírodopisné souvislosti a další žádný hlubší význam nemají (anebo ho neumíme najít) a jsou tak především projevem bohaté představivosti našich předků.

Proč se říká, že mají kočky devět životů? Nabízí se hned několik možných vysvětlení. Jedno říká, že jsou tato mimořádně pružná a obratná zvířata velice odolná, zvládnou i náročné situace – například pády z velké výšky, a mohou se proto zdát téměř nesmrtelná. Druhá možnost je smutnější. Na vesnicích bývalo koček vždy hodně a nikdo jim většinou nevěnoval příliš pozornosti. Když se kočka nevrátila domů, nahradila ji jiná, a majitelé ji možná někdy dokonce považovali za tu původní.

Traduje se, že když vám přes cestu přejde či přeběhne černá kočka, budete mít celý den smůlu. Kočky (a zvláště ty černé) bývaly považovány za nebezpečné pomocnice čarodějnic, někdy dokonce za vtělení ďábla. Může za to pravděpodobně jejich nevyzpytatelná povaha a nezávislost. A jak od sebe smůlu odvrátit? Musíte se na cestě zastavit a nechat před sebe jít někoho jiného. Jemu smůla nehrozí a vám pak už také ne.

Různé kultury však kočky nevykreslují jen jako tajuplná a nebezpečná stvoření. Jsou s nimi spojovány i pověry veskrze příznivé. Například Japonci mají černé kočky za symbol bohatství a úspěchu, v Číně jsou to ochránkyně domova. A pokud se černá kočka objeví na anglické svatbě, novomanžele čeká pěkná společná budoucnost (zvíře odežene zlé duchy, kteří by jim chtěli škodit). Kočka (obzvlášť černá) také přinášela velké štěstí na loď – tam je její přítomnost vyloženě vítána. Námořníci si jí velice považovali, protože je zbavila myší a krys v podpalubí.

Sýček je noční pták, a setkat se s ním můžete především za tmy. Jeho houkání je považováno za velmi neblahé znamení – oznamuje blížící se smrt. Jen není jisté, koho se špatná zpráva konkrétně týká, zda toho, kdo houkání slyší, nebo některého jeho bližního. V každém případě se jedná o zvuk, který zní lidem smutně, tajemně a truchlivě. V posluchači tak sýčkův hlas může vyvolat sklíčenost, zvlášť je-li sám za tmy v lese. Sovy obecně bývají v různých kulturách považovány za posly smrti či zemřelých.

Lišaj smrtihlav je velký, krásný a neškodný noční motýl. Přesto se říkává, že tato velká můra přináší na svých křídlech smrt, a když ji spatříte nebo k vám přiletí domů, neštěstí vás nemine. Může za to jeho zbarvení: skvrny na lišajově těle mohou připomínat lebku, a to se mu stalo osudným. Získal jméno smrtihlav a jeho nezaslouženou špatnou pověst mu už nikdo neodpáře.

Mezi populární ptačí hrdiny lidových pověr a pranostik patří skřivan – na Hromnice musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. V únoru se totiž skřivani vracejí z teplých krajin a představují příslib jara. Méně známá je pranostika, že když se skřivani drží v hejnu, je za rohem zima, a to bez ohledu na roční období. V takovém případě čekejte nízké teploty, protože ptáčci se drží u sebe, aby se zahřáli. V říjnu zase havrani přinášejí zimu – a přitom naznačují, jaká bude. Když přiletí dřív než obvykle, bude tuhá, když později, měla by být mírná.

Proč se začalo říkat, že děti nosí čáp? Jednoznačné vysvětlení není, udává se, že tento motiv pravděpodobně pochází z germánské mytologie. Víte, že člověka, který zjara jako první uvidí čápa, čeká dobrý a šťastný rok? Přílet těchto krásných elegantních ptáků v první půli března oznamuje konec zimy a naši předkové se začali těšit na brzký příchod jara, na teplejší počasí a optimističtější období.

Pokud se u vás doma objeví pavouci, nebojte se jich a rozhodně je nezabíjejte! Podle oblíbené pověry vám přinesou štěstí a možná i peníze. Zato jejich smrt přivolává neštěstí, potíže a nepříjemnosti. Pavouk bývá považován za ochránce domova. Proč?

Jedno vysvětlení říká, že pavučiny jsou sice velmi jemné, pružné a „neviditelné“, ale zároveň natolik silné a lepivé, že dokážou polapit a také udržet štěstí, které se vznáší v povětří. A když pavouk zahyne nebo se přestěhuje, není, kdo by sítě tkal a opatroval, a štěstí jako muška rychle odletí jinam. Opuštěné pavučiny je pak třeba vymést, protože přitahují neštěstí.

Mloci byli spolu s žábami a ropuchami spojování s čarodějnickými obřady a lektvary a černou magií. Dříve se věřilo, že mloci mohou být i ďáblovými posly, protože údajně dokážou projít ohněm bez zranění a umějí ho uhasit. Lidé se báli, že pod jeho vlivem kravám zkysne mléko a že otráví studnu či ovoce na stromě.

Přítomnost mloka v domě má způsobovat noční můry. Tento odtažitý vztah k mlokovi je ovšem snadno vysvětlitelný: vylučuje totiž jed, který člověka sice nezabije, ale menší živočichy ano. Stejně jako kočka však není mlok jen zlé znamení, v průběhu historie se stal v různých tradicích také léčivým symbolem znovuzrození a schopnosti ovládat oheň.

Magie uzlů: Naučte se, jak si přivolat lásku.