Pravidla rodinného oběda: Jak ho (ne)pokazit?

Říká se, že rodina je základ státu. To je jistě přehnané, ale fakt je, že rodina je základ vás. Vzešli jste z ní, je to kus vás a vyhýbat se stykům s těmi, kteří by vám měli být nejbližší, by byla škoda.

Jsou samozřejmě případy, kdy to nejde, kdy jsou vztahy natolik pošramocené, že je lepší je opravdu zpřetrhat. Ale ve většině případů by se rodina měla alespoň čas od času sejít. Ideálně u dobrého jídla. A aby se to nezměnilo v peklo, měli byste se (a pokud možno i vaši spolustolovníci) držet následujících pravidel.

Bavte se s příbuznými snad o čemkoli, ale nevytahujte žádná politická témata. Když vás u stolu sedí třeba deset, nebo dokonce víc, je v podstatě nemožné, abyste viděli svět úplně stejně a měli stejné názory na politiku. A vážně není nic horšího než se nad maminčinou skvělou svíčkovou přít, jaký je či není Miloš Zeman prezident, jak zatočit nebo nezatočit s uprchlíky, jestli je Andrej Babiš takový či makový. Pohádáte se, rozčílíte a všichni budou zbytečně otrávení. Takže zapomeňte na politiku – osvětu dělejte kdekoli jinde, jen ne v rodině.

Když je vás u stolu hodně, je těžké udržet jedno téma, kterému by se věnovali všichni. Vést ale několik paralelních hovorů, kdy se vy se sestrou a jejím mužem bavíte o počasí, vaše maminky a tatínci si vyprávějí, jak měli v zimě hroznou angínu, a muži řeší, proč to teď jejich fotbalovému klubu tak nejde, je cesta do pekel.

Jídelna se stane bzučícím úlem, kde se o sebe vlastně vůbec nezajímáte, jen jste si našli jednoho či dva „kamarády“, s nimiž si popovídáte. A tak to přece na rodinném obědě vypadat nemá!

Snažte se držet všichni jednoho tématu, toho, kdo právě mluví, vyslechněte (i když vás to zrovna nebaví), neskákejte nikomu do řeči, nestrhávejte pozornost ostatních. A měňte téma citlivě, aniž by měl kdokoli pocit, že jste ho nepustili ke slovu.

Počasí, úspěchy a neúspěchy dětí v rodině, zážitky z dovolených, lidé, které všichni znáte. To jsou témata, kde se takzvaně chytnou všichni. Samé jedničky vašeho synka potěší babičky, tetičky, sourozence i sestřenice ze třetího kolena. Nad fotkami z vašich dovolených se zasmějí také všichni.

Když však budete vyprávět o protivném kolegovi, kterého zná jen váš muž, nikoho to moc neupoutá. A vůbec nejhorší je, pokud zabřednete do tématu, kde vystupuje hned několik lidí, jejichž jména vaši blízcí nikdy neslyšeli. Na rodinných sešlostech skutečně vybírejte k hovoru takové náměty, k nimž má každý u stolu alespoň trochu co říct.

Tohle je asi nejdůležitější pravidlo a klíč k úspěchu. Buďte ke všem členům své rodiny tolerantní, přeneste se přes jejich nedostatky, zavírejte oči nad jejich chybami, naopak se zaměřte na to, co na nich máte rádi.

Je samozřejmě trochu otravné, když se vás babička pošesté zeptá na to samé, ale co už – prostě stárne a zapomíná. Tím, že jí to budete připomínat, ničemu nepomůžete, ona moc dobře ví, že jí už není dvacet. No a co, že je manžel vaší sestry trochu hlasitý a upovídaný a ne vždy jsou jeho vtipy k smíchu. Užívejte si těch, které se mu opravdu povedou.

Pořád si připomínejte, že každý je nějaký, každý má své chyby a i ostatním může na vás něco vadit. Ale rodina je tu do toho, aby v ní k sobě lidé byli velkorysí. A víte, jak se pozná skutečná láska? Že někoho milujete, i když jste si dobře vědomi jeho slabých stránek, ale máte ho prostě rádi – i se všemi jeho chybami!

Jak zvládáte velké rodinné sešlosti a obědy vy?