Článek
Děkujeme, že jste ochotni svěřit nám své hospodaření a popsat, jak jako rodina vycházíte s příjmy. Chcete se také přidat? Popis finanční situace a vyplněný dotazník posílejte na adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz. Vše zůstává zcela anonymní.
Projekt Mluvte o penězích! na Proženy.cz
Seriál pro ženy o financích. Na stránkách Proženy.cz se v projektu Mluvte o penězích! dlouhodobě zabýváme hospodařením českých rodin a v podcastu i článcích konzultujeme se zkušenými odborníky různá finanční témata, která se týkají běžných domácích rozpočtů (úspory v domácnosti, spoření na důchod, tvorba peněžní rezervy, drobné investice, dělení majetku při rozvodu…).
Skromný život v družstevním bytě
Silvie je 51 let a pracuje na poště. Její čistý příjem je 24 500 korun. Manžel Josef (52) pracoval jako údržbář pro majitele tří obytných domů, kde se staral o správu nemovitostí. Vydělával kolem 35 tisíc korun, ale už půl roku je na nemocenské, takže má zhruba o deset tisíc méně.
Pár bydlí v družstevním bytě, kde nájem se službami vyjde na 7 800 korun. Energie stojí 4 200 korun. „Jsme zvyklí žít skromně. Nikdy jsme nebyli typ, co utrácí za zbytečnosti, spíš šetříme,“ říká Silvie.
Náklady na jídlo jsou kolem devíti tisíc měsíčně. Mají starší auto, které jezdí spolehlivě, a s benzínem i pojistkou je to dohromady maximálně 2 600 korun. Za mobily a televizi platí asi tisícovku měsíčně. Oblečení kupují jen nárazově, když je potřeba.
Oba si spoří na důchod, každý 1 500 korun. „To je jediné, co si nechceme odpustit. Aspoň něco málo chceme mít, až jednou nebudeme pracovat,“ říká Silvie.
Dluh syna změnil jejich život
Největší problém rodiny ale není běžný provoz. Je to dluh jejich syna. Syn získal byt po Josefově mamince a chtěl ho rekonstruovat. Přemluvil rodiče, aby se stali ručiteli půjčky 150 tisíc korun, protože měl u nich ještě trvalé bydliště. Jenže pak přišel o práci, nikomu nic neřekl a přestal splácet. Banka se obrátila na ručitele, tedy na Josefa. „Byl to šok. Nevěděli jsme, že neplatí. A najednou jsme měli splácet my,“ říká Silvie.
Syn se snažil situaci řešit další půjčkou, tentokrát nebankovní, ale tím se dluh jen zvětšil. Dnes je z původních 150 tisíc přes 600 tisíc korun. Po domluvě s bankou a sloučení půjček splácí Silvie s Josefem 6 400 korun měsíčně, a to v době, kdy neschopenka citelně zkrátila jejich příjmy. „Musíme to zvládnout. Kdyby ne, syn by musel byt prodat. Neměl by kam jít. A v dnešní době už by si vlastní bydlení nikdy nepořídil,“ vysvětluje Silvie.
Syn pracoval načerno, teď snad dostane smlouvu
Syn byl několik měsíců bez práce. Ze strachu z exekucí a strhávání peněz z výplaty pracoval načerno na stavbách, ve skladech. Teď by měl od září nastoupit na pracovní smlouvu, ale jisté to není. „Řekl, že nám bude přispívat. Ale zatím nepřišlo nic. Doufáme, že až nastoupí, začne splácet aspoň část,“ říká Silvie.
Silvie s Josefem nemají aktuálně žádné úspory. Vše, co vydělají, jde na běžný život a splátky. „Kdyby se něco stalo, nemáme rezervu. To je asi to, čeho se bojím nejvíc,“ říká Silvie. Přesto se snaží dívat dopředu. „Chci, aby se syn postavil na vlastní nohy. A aby jednou i my měli klidné stáří. Teď to tak není, ale snad se to zlepší.“
FINANČNÍ DOTAZNÍK ÚŘEDNICE SILVIE
Jméno a věk: Silvie, 51
Rodinný stav a počet dětí: Vdaná, 1 dospělý syn
Povolání: Pracovnice pošty
Celkové příjmy měsíčně: 24 500 Kč (Silvie) + cca 25 000 Kč nemocenská (Josef)
Náklady na bydlení: Nájem 7800 Kč, energie 4200 Kč
Náklady za jídlo: Přibližně 9 000 Kč
Náklady na oblečení: Nárazově
Náklady na drogerii nebo jiné větší položky: Auto 2 600 Kč; mobily a TV 1 000 Kč, spoření na důchod 3 000 Kč (oba dohromady); splátka dluhu 6 400 Kč.
Co museli oželet: Vše, co není nutné.
Úspory: Aktuálně žijeme od výplaty k výplatě, na spořicím účtu je asi 6 000 Kč bokem, ale to je všechno.
Kolik mohou investovat do dovolené: Prakticky nic, ale stejně nikam nemůžeme, manžel je na neschopence.
Finanční zlozvyky: Asi ani nijak zbytečně neutrácíme.
Finanční cíle: Zvládnout splácení dluhu, udržet byt pro syna, mít jednou klidné stáří.
Finanční obavy: Ztráta příjmu, další dluhy syna, absence rezerv.
Hodnocení situace: „Žijeme skromně, ale musíme splácet dluhy syna. Snad se to jednou zlepší.“
I pomoc dětem musí mít své hranice, říká odborník
„Na Silvii a Josefovi je vidět jedna důležitá věc. Jsou zodpovědní, žijí skromně a neutrácejí za zbytečnosti. To je dnes bohužel spíše výjimka. Jejich současné problémy nevznikly kvůli špatnému hospodaření, ale kvůli tomu, že převzali odpovědnost za dluh svého syna. Přesto je potřeba říct, že i pomoc dětem musí mít své hranice. Ohrozit vlastní finanční budoucnost kvůli chybám dospělého dítěte není dlouhodobě správné řešení,“ konstatuje Jakub Hesoun z Fondu firemního nástupnictví Adax, který má pro manžele pár doporučení:
- Když se sečtou jejich příjmy a výdaje, zbývá pořád 13 tisíc Kč měsíčně. Po návratu Josefa do práce to bude ještě lepší. Je i bude nutné znovu vytvořit finanční rezervu! Při měsíčních výdajích kolem 36 tisíc korun by měli mít na spořicím účtu alespoň 110 až 220 tisíc korun, aby zvládli pokrýt tři až šest měsíců běžných výdajů. Dokud tuto rezervu nevytvoří, zůstává každá nečekaná událost velkým finančním problémem.
- Pozornost by měli věnovat také samotnému dluhu. Pokud některé úvěry mají RPSN (roční procentní sazba nákladů, která ukazuje celkovou cenu úvěru včetně všech poplatků) vyšší než 8 %, mělo by být jejich prioritou pokusit se je refinancovat levnějším úvěrem nebo mimořádně splatit. Každé procento navíc znamená tisíce korun zbytečně zaplacených na úrocích.
- Oceňuji, že si oba spoří na důchod. Ale současných 1 500 Kč měsíčně na osobu bude s největší pravděpodobností na vytvoření významnějšího majetku málo. Pokud chtějí mít vedle státního důchodu vlastní rentu kolem 10 tisíc Kč měsíčně, měli by do důchodu vytvořit majetek přibližně 2 miliony korun (pro rentu na 25 až 30 let). To znamená začít co nejdříve, ideálně hned po vytvoření finanční rezervy, a společně investovat alespoň 8 až 10 tisíc Kč měsíčně. Pokud by takovou částku jejich rozpočet nezvládl, doporučil bych začít alespoň na 5 000 až 6 000 Kč měsíčně a každé zvýšení příjmů využít především ke zvýšení investic. Čím déle budou odkládat, tím vyšší měsíční částku budou muset investovat.
- Stejně důležité je prověřit pojištění. Josef jako hlavní živitel by měl mít kvalitně pojištěnou především invaliditu a případně i úmrtí a pracovní neschopnost (pokud jsou bez finanční rezervy), aby byla rodina chráněna při dalším výpadku příjmů. Totéž platí i pro Silvii. U auta by měli zkontrolovat správnost pojistných částek a u pojištění odpovědnosti mít limit alespoň 20 až 50 milionů korun.
- Velkou roli bude hrát také syn. Jakmile nastoupí do zaměstnání, měl by začít rodičům pravidelně přispívat na splátky. Pomoc dítěti je pochopitelná, ale neměla by rodičům znemožnit vytvořit si vlastní finanční jistotu na stáří. Zvážit by mohli i sepsání jasné smlouvy, ve které by se syn zavázal splácet svůj dluh vůči nim.
Silvie a Josef mají jednu velkou výhodu. Umí hospodařit a nežijí nad své možnosti. Pokud se podaří vyřešit dluh syna, vytvořit rezervu a navýšit dlouhodobé investice, mají stále reálnou šanci zajistit si klidnější stáří. Jen je důležité, aby pomoc dětem neznamenala obětování vlastní finanční budoucnosti. „To je chyba, kterou bohužel vídám v poradenské praxi poměrně často,“ konstatuje Jakub Hesoun.
