Marketingová konzultantka Jana: Vydělám dost, ale musím žít skromně. Platím za chyby minulosti!

Děkujeme, že jste ochotni svěřit nám své hospodaření a popsat, jak jako rodina vycházíte s příjmy. Chcete se také přidat? Popis finanční situace a vyplněný dotazník posílejte na adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz. Vše zůstává zcela anonymní.

Marketingová konzultantka Jana (52) by si, s ohledem na výši příjmů, mohla žít velmi pohodlně. Vydělává kolem 75 tisíc korun a jednou ročně dostává odměny, takže když se to rozpočte, je to přes sto tisíc korun měsíčně. Nemá děti, žije sama a její životní styl je až překvapivě střídmý. Nekouří, nepije, nechodí po restauracích, nekupuje si kávu cestou do práce a kino má jednou za půl roku. Jezdí služebním autem, má firmou placený mobil, platí si jen penzijní pojištění a životní pojistku. Sportuje díky multisportce a její největší radostí je klid a cestování, ráda jezdí i na svém elektrokole.

„Do restaurací skoro nechodím, nekouřím, nepiju alkohol. Jídlo a drogerie mě stojí kolem osmi tisíc měsíčně. Oblečení kupuju jen občas, maximálně za pět tisíc jednou za tři měsíce,“ říká Jana. Žije v pronajatém bytě v Praze, kde platí 25 tisíc korun. Další výdaje má minimální – elektřina 860 korun, internet 450 korun.

Jana si dopřává jen jednu velkou radost – cestování. Jednou ročně odletí na jógový pobyt do exotiky, ten ji vyjde asi na 75 tisíc korun. K tomu si přidá jednu menší dovolenou v Evropě za zhruba 25 tisíc. „To je moje radost. Nechci se jí vzdát, i když vím, že je to největší položka,“ říká.

Za největší zátěž považuje dluh, který si nese z minulosti. „Z lásky jsem partnerovi půjčila 5,5 milionu korun. Bohužel to dopadlo tak, že byl odsouzen za podvod, ale co je to platné, peníze mi to nevrátilo a musím část z nich splácet bance,“ popisuje. Měsíčně tak posílá 26 500 korun. Úroky nenarůstají, splácí fixní částku. A i když by teoreticky mohla dluh splatit dřív, nechce. „Nechci jít úplně na dřeň. Chci si udržet nějaký životní standard a zároveň tvořit rezervu pro případ, že bych přišla o práci. V mém věku už není jednoduché najít práci a doba je nejistá.“

Jana vlastní dům v hodnotě asi tří milionů korun, ve kterém vyrůstala. Vyplatila z něj sestry, ale dům nemůže prodat ani plně rekonstruovat, dokud v něm žijí její rodiče, protože by přišli o klid, který jim vyhovuje. Sama si navíc není jistá, zda do něj chce zásadně investovat a pak v něm žít, byť třeba na stáří, protože je pro ni velký a náročný na údržbu.

Na účtech má přibližně 150 tisíc korun, v penzijním fondu sto tisíc a na životním pojištění kolem 400 tisíc, celkem tedy finanční majetek kolem 650 tisíc korun.

Jana má dva hlavní cíle: vytvořit rezervu na rekonstrukci domu, která by mohla stát kolem půl milionu, a zajistit si důstojný důchod. „Jsem sama, nemám děti. Když přijdu o práci, nemám se o koho opřít. A nechci jednou žít jen z minimálního důchodu.“ Zároveň ale nechce obětovat úplně všechno: „Cestování je moje radost. Nechci se ho vzdát úplně. Ale možná bych potřebovala poradit, jak najít rovnováhu mezi splácením, spořením a životem.“

Z jejího příběhu je zřejmé, že by ocenila především radu, jak efektivně tvořit rezervu, když má vysoký fixní dluh, jak se připravit na důchod, aby nebyla závislá jen na státním systému, a jak pracovat s majetkem, který je sice hodnotný, ale reálně nepoužitelný okamžitě. Zajímalo by ji také, zda má smysl splatit dluh dřív, nebo raději dál spořit, a jak nastavit dlouhodobý plán, který jí umožní žít, nejen přežívat.

Sama svou situaci hodnotí realisticky: „Mám se dobře. Ale jen díky tomu, že jsem disciplinovaná. A že jsem zdravá. Kdyby se něco stalo, moje rezerva je malá.“

„Na Janině příběhu je sympatické především to, že si navzdory nepříjemné životní zkušenosti zachovala disciplínu a zdravý vztah k penězům. Má nadprůměrný příjem, žije střídmě, neutratí zbytečně za věci, které jí nepřinášejí hodnotu, a pravidelně myslí na budoucnost prostřednictvím penzijního spoření i životního pojištění. To je velmi dobrý základ, který mnoho lidí s podobným příjmem vůbec nemá,“ konstatuje Jakub Hesoun, odborník na investice a finanční plánování Fondu firemního nástupnictví Adax.

S příjmem 100 000 Kč měsíčně (včetně rozpočítaných odměn) jsou její výdaje 75 600 Kč měsíčně, což znamená, že jí zbývá kolem 24 000 Kč měsíčně na tvorbu rezerv a investice. „Největším problémem není životní styl, ale vysoký dluh z minulosti. Přestože Jana uvádí, že úroky již nenarůstají, splátka 26 500 Kč představuje více než čtvrtinu jejích příjmů. Pokud skutečně nejde o úvěr s RPSN vyšším než 8 %, nepovažoval bych předčasné splacení za prioritu. V její situaci je důležitější budovat likvidní rezervu a investiční majetek. Pokud by ale RPSN u úvěru přesahovalo 8 %, doporučil bych zaměřit volné prostředky primárně na jeho rychlejší umoření.“ Má pro Janu i pár doporučení:

1. Navýšit pohotovostní rezervu na 300 až 450 tisíc Kč na spořicím účtu.

2. Prověřit skutečné parametry dluhu a ověřit, zda nedává ekonomický smysl jeho rychlejší splacení.

3. Prověřit parametry penzijního spoření – pokud jde o penzijní připojištění (PP), je třeba jej změnit na doplňkové penzijní spoření (DPS) s dynamickou strategií (vyšší výnosnost než u PP).

4. Pravidelně investovat alespoň 15 000 až 20 000 Kč měsíčně do dlouhodobého dynamičtějšího portfolia (renta v důchodu).

5. Oddělit rezervu na rekonstrukci domu (500 000 Kč) od dlouhodobých investic na stáří.

6. Prověřit parametry životního pojištění, zejména krytí invalidity a dlouhodobého výpadku příjmu. Z popisu vyplývá, že jde o investiční nebo kapitálové životní pojištění. Pokud na něj zásadní mírou nepřispívá zaměstnavatel, doporučuji jej ukončit, naspořené peníze přesměrovat do standardních investičních nástrojů (nebo do pohotovostní rezervy) a založit si pouze rizikové životní pojištění (bez spoření). Je nákladově příznivější.

7. Nepřestávat cestovat. V Janině rozpočtu nepředstavují dovolené problém. Finanční plán má člověku pomáhat žít spokojený život, ne pouze maximalizovat zůstatek na účtu.

Jana není ve špatné situaci. Naopak. Za největší chybu minulosti už zaplatila velmi vysokou cenu. Teď potřebuje hlavně zvýšit finanční rezervu, začít více investovat pro vlastní rentu a chránit svůj příjem. Pokud to udělá, má velmi slušnou šanci prožít finančně klidné stáří i bez podpory partnera nebo dětí.