Vyděláváte víc, ale nestíháte žít? Pět signálů, že za kariéru platíte příliš vysokou cenu

Profesní cestu si Petra Čopová vyšlapala sama. Nejprve vedla vlastní advokátní kancelář. Advokacie jí v době, kdy měla malé děti, umožňovala si do určité míry organizovat práci podle sebe – čas strávený s dětmi pak ale doháněla po nocích. Později vstoupila do rodinné firmy a její pracovní tempo se ještě zvýšilo. Na starosti má marketing a právní záležitosti a roky pracovala dvanáct i víc hodin denně, často také o víkendech. Až přišlo vyhoření.

Vyšší příjem ani kariérní úspěch samy o sobě problém nejsou. Otázka je, co za ně platíte. Skutečnou hodnotu výplaty totiž neurčuje jen částka na účtu, ale také to, kolik zdraví, energie a času vám po práci ještě zbývá.

Když lidé přemýšlejí, jestli se jim práce vyplatí, většinou bilancují, kolik vydělávají, případně jestli se posouvají v kariéře. Jenže za práci se často platí také energií, zdravím nebo chvílemi, kdy řešíte pracovní problémy i ve volném čase.

S kariérním posunem často nepřichází jen vyšší příjem, ale také večery u počítače, pracovní víkendy nebo dovolené s telefonem v ruce. Pak je vhodné položit si místo otázky „Kolik vydělávám?“ jinou: „Kolik svého života za tyto peníze prodávám?“

Petra Čopová byla zvyklá dlouhé roky fungovat ve velmi vysokém tempu. Až po opakovaném vyhoření své nastavení změnila: „Pokud to není absolutně nevyhnutelné, pracuju jen v kanceláři a v běžné pracovní době, domů si práci nenosím. Bohužel ne vždy to samé mohu říct o dlouhodobém stresu.“

Varovným signálem může být i chvíle, kdy přestanete mít skutečné volno a vše je podřízeno jen práci. Víkend pak slouží hlavně k tomu, abyste se dali dohromady před pondělím, první dny dovolené prospíte a sotva trochu vypnete, už myslíte na návrat.

Petra Čopová přiznává, že ke zpomalení a změně pracovního tempa ji přiměly teprve až zdravotní problémy. Pokud kvůli práci dlouhodobě zanedbáváte spánek, pohyb, prevenci nebo čas na zotavení, i to je cena za kariéru a musíte to přičíst „do ztrát“.

S rostoucím příjmem často rostou také pravidelné výdaje. Potíž nastává, když se vyšší životní standard změní v závazek, kvůli kterému si už nemůžeme dovolit ubrat. Finanční rezerva proto není jen pojistka na nečekané výdaje. Může znamenat i svobodu odmítnout další úkol, změnit práci nebo na čas přijmout nižší příjem výměnou za více času.

S kariérním růstem se neustále posouvá cílová čára. Nejdřív chcete určitou výplatu, potom lepší pozici a později třeba větší projekt. Proto má smysl ujasnit si, co pro vás znamená dost. Kolik peněz potřebujete pro život, který chcete žít? Kolik času chcete mít pro sebe? A co nejste ochotni obětovat ani za výrazně vyšší příjem?

Dnes Petra Čopová dál pracuje ve vedení rodinné firmy, ale snaží se vědomě vytvářet prostor také mimo práci. Důležitou roli v tom pro ni hraje sport – běh, kolo nebo golf. „Baterky ráda dobíjím sportem. I tam se orientuju na výkon, proto jsem začala běhat trailové závody. Některé věci prostě člověk nezmění.“ Dodává ale, že důležité je najít správnou míru.