Článek
Nepřiměřené břímě leží ovšem nejen na bedrech top manažerů nebo zdravotníků. Ohroženi jsou především rodiče malých dětí, lidé pečující o své blízké, studenti i ti, kteří se snaží zvládat práci, domácnost a další povinnosti najednou.
Dlouhodobý stres a přetížení
Stres ovlivňuje nejen psychiku, ale i celkovou imunitu, spánek, trávení nebo hormonální rovnováhu, a pokud ho dlouhodobě neřešíte, může vést až k úplnému vyhoření. Varovné signály přitom tělo vysílá mnohem dříve – a vyplatí se jim naslouchat.
Krátkodobé náročné období tělo dokáže ustát a vzpamatovat se z něj. Jste-li ale neustále unavení, špatně spíte nebo vás bez zjevné příčiny bolí hlava, možná váš organismus už delší čas volá o pomoc.
„Stres není jen ve vaší hlavě. Ovlivňuje celé vaše tělo,“ vysvětluje Melanie Greenberg, psycholožka a autorka knihy The Stress-Proof Brain. Jaké další signály přetíženého organismu byste neměli ignorovat, pokud chcete včas zabránit vyhoření?
1. Odpočinek už nepomáhá
Po náročném dni by měla přijít úleva. Pokud se ale budíte stejně unavení, jako jste šli spát, a nepomůže ani volný víkend nebo dovolená, může být váš organismus dlouhodobě přetížený.
2. Špatně spíte
Nemůžete usnout, v noci se často budíte nebo se probouzíte příliš brzy. Kvalita spánku bývá jedním z prvních ukazatelů, že tělo je v pohotovostním režimu a nedokáže regenerovat.
3. Jste podráždění kvůli maličkostem
Věci, které jste dříve přešli s nadhledem, vás najednou rozčílí. Není divu, přetížení snižuje schopnost zvládat emoce. Můžete reagovat impulzivněji než obvykle.
4. Nedokážete se soustředit
Zapomínáte na schůzky, marně hledáte slova nebo čtete stejný odstavec několikrát za sebou.
5. Bolí vás tělo bez jasné příčiny
Napětí v šíji, bolesti zad, hlavy nebo čelistí mohou souviset s dlouhodobým svalovým napětím. V důsledku stresu se mohou přidat i zažívací obtíže nebo častější migrény.
6. Nic už vás netěší
Koníčky vás přestávají těšit a všechno děláte spíše z povinnosti. Ztráta motivace a schopnosti radovat se svědčí o psychické nepohodě.
7. Jste pořád ve střehu
Máte pocit, že musíte být neustále dostupní, věčně jste na telefonu, nedokážete vypnout ani večer. Organismus pak zůstává v režimu „bojuj, nebo uteč“, i když mu žádné skutečné nebezpečí nehrozí. To jednoho vysílí.
8. Častěji stonáte
„Dlouhodobý stres může dokonce tlumit imunitní systém. Organismus je pak mnohem náchylnější k infekcím a může se hůře bránit i případným virům,“ upozorňuje psycholog Martin Pospíchal. Opakovaně vás tak trápí nachlazení, opary, kožní vyrážky nebo se vám pomaleji hojí modřiny či drobná poranění.
9. Změnil se vám vztah k jídlu
Někdo při stresu ztrácí chuť k jídlu, jiný naopak sahá častěji po sladkostech nebo tučných jídlech. Ani jedna krajnost není ideální a může signalizovat, že tělo hledá způsob, jak se vyrovnat s dlouhodobou zátěží.
10. Máte pocit, že už nic nezvládáte
I drobné úkoly se zdají být nepřekonatelné. Snadno můžete získat pocit, že běžíte na plný výkon, ale výsledky tomu neodpovídají. Právě tehdy je nejvyšší čas zpomalit.
Dlouhodobé přetížení vs. syndrom vyhoření
- Dlouhodobé přetížení je stav nadměrné zátěže, ze kterého se člověk dokáže zotavit po dostatečném odpočinku a regeneraci.
- Syndrom vyhoření je stav chronického fyzického a psychického vyčerpání způsobený dlouhodobým stresem, kdy samotný odpočinek již nevede k plnému zotavení. Je potřeba cílená změna podmínek či odborná pomoc.
Co s tím?
Týká se vás většina ze zmíněných bodů? Nemusíte převrátit svůj život vzhůru nohama, pomohou i drobné změny a ústupky. Pravidelné přestávky během práce, kvalitnější spánek, každodenní pohyb, omezení neustálého kontrolování telefonu nebo jasnější hranice mezi pracovním a osobním životem. Důležité je také naučit se říkat „ne“ úkolům, které už přesahují vaše možnosti.
Pokud přetížení trvá dlouhodobě, zhoršuje běžné fungování nebo se přidávají úzkosti či výrazně skleslá nálada, je vhodné obrátit se na praktického lékaře nebo psychologa.
