Článek
Klasická fritéza, to byl dlouhá léta hit mezi milovníky smažených pokrmů. Promíjeli jí nutnost výměny oleje i čekání na rozpálení. A smířili se také s většími nároky na prostor a s nutností opatrné manipulace. Příchod horkovzdušných modelů všechno změnil. Stále víc lidí si je oblíbilo pro rychlejší přípravu i nižší provozní náklady. Dokážou ale plně nahradit „staré dobré“ fritézy, ve kterých „šplouchá olej“?
Obsluha a náklady na provoz
Klasická fritéza potřebuje častou výměnu oleje. Mělo by se tak dít minimálně jednou za pět až osm použití, nebo když olej obsahuje přepálené kousky. Pokud máte třílitrovou variantu a smažíte jednou za týden, ročně tak spotřebujete i 20 litrů oleje. Při ceně cca 50 Kč za litr oleje jde tedy zhruba o 1 200 Kč ročně.
Horkovzdušná fritéza si vystačí jen s minimálním množstvím oleje, často jde o lžíci či pouhý „olejový postřik“, tudíž je spotřeba nižší i o více než 95 %. Finanční úspora je tedy znatelná. Na druhou stranu je třeba počítat s případnými náklady na pečicí papír.
Méně tuku i kalorií
Ale nejde jen o peníze. Srovnání a výpočty ukazují, že obsah tuku v pokrmech z horkovzdušné fritézy může být až o 90 % nižší než z klasického přístroje. Díky tomu mohou obsahovat o 30 až 80 % méně kalorií.
Jídla upravená horkovzdušnou fritézou také zpravidla obsahují méně přepáleného tuku – studie přitom naznačují, že při opakovaném ohřívání či přepalování oleje vznikají látky, které souvisejí s oxidačním stresem, zánětem a aterosklerózou.
Oproti klasickému smažení v horkém oleji je tedy horkovzdušná fritéza příznivější volba, protože vyžaduje méně tuku a připravené pokrmy obvykle obsahují i méně kalorií. Jak ale upozorňuje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová, ani pokrmy připravené v horkovzdušné fritéze nelze automaticky považovat za zdravé a i nadměrná konzumace se může pojit se zvýšeným rizikem obezity a kardiovaskulárních chorob.
Moderní horkovzdušné fritézy
Klasická fritéza nabídne jedinou funkci, a to smažení v oleji. Moderní horkovzdušné fritézy oproti tomu dávno nejsou jen „na hranolky“. Díky teplotnímu rozsahu od 40 do 220 °C zvládnou upéct moučník, kynout těsto, grilovat nebo pomalu vařit, dále sušení či výrobu jogurtu, stejně jako rychlé pečení s křupavým povrchem.
Výrobci stále přicházejí s vylepšením. „Je-li horkovzdušná fritéza konstruována tak, že se víko jednoduše nasazuje na odolnou skleněnou nádobu, pak může být překvapivě skladná,“ říká Petr Donát ze značky Philco.
Někdy má fritéza i parní generátor. „Pára dokáže udržet maso uvnitř krásně šťavnaté, zatímco horký vzduch se postará o křupavý povrch,“ doplňuje Pavel Šramota ze značky Catler. Objevují se i dvoukomorové fritézy, které dovolí připravit hlavní chod a přílohu najednou, nebo vertikální konstrukce, které šetří až 40 procent místa na lince.
Nevýhody horkovzdušné i olejové fritézy
- Klasické olejové fritézy jsou velkými „žrouty“ peněz za olej a umějí vlastně jen smažit. Navíc s nimi bývá obtížné manipulovat, právě kvůli obsahu oleje; rozpálený tuk také hrozí popálením.
- I horkovzdušné fritézy mají nevýhody: když si nevyberete správně, pak kvůli menší velikosti koše musí větší rodina chystat jídlo na etapy. Na trhu jsou i přístroje s kapacitou až 12 litrů, ovšem ty mohou být objemnější a zabírat víc místa.
- Dalším minusem horkovzduchu je hlučnost, takže při výběru přístroje dejte pozor i na to.
- Vyznavači klasiky upozorňují také na to, že horký vzduch u mnoha pokrmů nezajistí chuť a křupavost, na jakou jsou zvyklí z oleje.
