Řeč těla předčí i pavlačové drbny. Jak o sobě neprozradit víc, než chcete?

Důležitou složkou komunikace není jen to, co říkají ústa, ale velkou vypovídací hodnotu (někdy i větší než samotná slova) mají i neverbální projevy, tedy řeč ostatních částí těla. Ta zahrnuje rozmanité složky – mimiku, gesta, postoj a držení, pohyby očí i vzdálenost mezi lidmi. Výklad jednotlivých neverbálních projevů samozřejmě neplatí vždy bez výjimky – je nutné je posuzovat v kontextu konkrétní situace.

„Je důležité, abyste řečí svého těla nevědomě nekazili dojem, kterým na ostatní působíte. Rozhodování je totiž ze 70 procent ovlivněno právě neverbální komunikací,“ upozorňuje poradce a školitel v oblasti komunikace Petr Jasinski. Je dokázáno, že úspěšní lidé disponují vysokou emoční inteligencí a snaží se mít své tělesné signály pod kontrolou.

Hrbení a choulení se do sebe sice může naznačovat, že je dotyčnému zima, jsou-li však teplotní podmínky v místnosti příznivé, potom ostatním shrbená postava asociuje spíše nízkou sebedůvěru, nezájem a nudu. Naopak rovná záda a vztyčená hlava vzbuzují respekt a jsou projevem angažovanosti.

Petr Krejčí, školitel kurzů prezentačních dovedností Minutový řečník, vysvětluje, jak je důležitý takzvaný trojúhelník: „Tvoří ho brada a vaše ramena. Když máte bradu a ramena blízko sebe, působíte nesebevědomě a zranitelně. A naopak – když se takzvaně vyprsíte, tak se vám trojúhelník zvětší a působíte sebevědoměji a příjemněji.“

Jestliže se bavíte s někým, koho příliš neznáte, a jde spíše o formální komunikaci, je důležité, abyste respektovali jeho osobní prostor a udržovali alespoň půlmetrovou vzdálenost. V opačném případě to může být chápáno jako projev neúcty a nedostatku respektu.

Roztřesené ruce, nohy, trhané pohyby a uhýbání pohledem o vás snadno prozradí, že jste nervózní. V určitých situacích je to ale velmi nežádoucí. Proto se pokuste udržet všechny části těla v klidu. Představte si třeba, že jste pevný sloup. Třes rukou pomůže zamaskovat propiska.

„Doporučuji dát si pozor zejména na projevy trémy a strachu. Pak jste totiž nepřirození a tréma či strach způsobí, že řeč těla vysílá úplně jiné signály, než jaké ve skutečnosti chcete. Typické je například držení rukou spojených před sebou, před břichem či srdcem. Při pocitu strachu, jehož zdrojem může být pracovní pohovor na místo, na kterém vám záleží, je toto obranná poloha, ve které pak působíte jako uzavření a nekomunikativní, přestože takoví třeba vůbec nejste,“ vysvětluje Petr Jasinski.

Neverbální komunikace může být také účinným prostředkem, jak dát najevo zájem opačnému pohlaví. Důležité je udržování očního kontaktu, který je prvotním znakem, že vám dotyčná osoba není lhostejná.

Ženy dávají najevo náklonnost například také tím, že si mírně pročesávají a upravují vlasy, koketně naklánějí hlavu nebo si lehce olizují rty, aby na ně upoutaly pozornost protějšku. Znakem přízně je také udržování menší vzdálenosti a letmé dotyky například na paži. Zájem ze strany muže poznáte podle toho, že po vás bude často pokukovat, jeho ruce a nohy budou směřovat k vám a napovědět může i již zmíněné narušování osobního prostoru.

Velikou vypovídací sílu mají oči. Ne nadarmo se říká, že jsou bránou do duše. Pokud jsou lidé ponoření do zajímavé konverzace, na svého komunikačního partnera se dívají v osmdesáti procentech času, kdy hovoří. Alespoň to říkají výzkumy. Časté uhýbání očima lze interpretovat jako znak nezájmu, nervozity i nečistého svědomí. Z pohledu se dá vyčíst také falešný úsměv. Při něm se totiž roztáhnou ústa, ale typické vějířky kolem očí neuvidíte.

Natrénovat se vyplatí i obyčejný stisk ruky – neměl by být příliš silný ani připomínat leklou rybu. Slabým stiskem o sobě můžete prozradit malé sebevědomí, drcení ruky je naopak znakem agresivity.

Vyznáte se v řeči těla?