Hlavní obsah

Chcete být se svým psem dobří kamarádi? Naučte ho pár základních povelů a buďte při tom důslední

Foto: Kzenon, Shutterstock.com

Foto: Kzenon, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Každý pejskař chce mít se svým psem dobrý vztah, to ale neznamená jen hry a mazlení. Skvělý prostředek k zajištění poslušnosti, ale také k utužování vzájemného vztahu a zaměstnání psa po psychické i fyzické stránce je správný výcvik. Co musí umět každý pejsek?

Článek

Naučit psa základní povely může každý páníček, stačí zhlédnout instruktážní videa nebo pročíst články, které se tématem základního výcviku zabývají. Důležité je si uvědomit, že každý pes je jiný, ať už inteligencí, nebo povahou. Pokud se vám výcvik nedaří a nevíte si rady, je nejlepší obrátit se na výcvikový kurz, kde vám pomohou profesionálové.

Co je to správné splnění povelu

Opakovaně na psa křičíte jeden povel a on nakonec přece jen poslechne, případně sice poslechne, ale jen na moment a vzápětí se někam rozeběhne? Pak to není dobře vychovaný pes a je nutné s ním dále pracovat. Správné splnění povelu znamená, že pes uposlechne napoprvé a hned a po splnění vyčká v požadované pozici. Nejčastější problém při výcviku je nedostatečná důslednost páníčků nebo jejich nepřesné pokyny.

1. Ke mně!

Přivolání by mělo být prvním povelem, který psa naučíte. Nestačí ale, aby přiběhl a skočil k vám na gauč. Musí to fungovat v každé situaci, třeba když si hraje s jiným psem nebo se rozeběhne za holubem. Skvělým pomocníkem při výcviku může být speciální psí píšťalka, která nejenže psa vyruší a dá mu jasně najevo, že má přiběhnout, ale navíc má mnohem větší dosah než váš hlas, což se hodí třeba v lese nebo na poli.

  • Pokročilejší pejskaři přivolávají povelem „K noze!“, v takovém případě pes přiběhne, sedne si vedle nohy a poté vedle ní i kráčí. To se hodí, když mu potřebujete rychle zapnout vodítko nebo kolem projíždí auto či cyklista. Jak naučit psa povel K noze!
Foto: Cosmos Kay, Shutterstock.com

Jako motivaci můžete při učení povelů použít pamlskyFoto: Cosmos Kay, Shutterstock.com

2. Sedni!

Povel „Sedni!“ je jeden z nejdůležitějších a nácvik mnoha dalších povelů z něj vychází (například k noze, lehni, popros). Pes si sedne, zbystří a věnuje veškerou pozornost páníčkovi. Hodí se to především ve chvíli, kdy ho potřebujete zklidnit nebo navázat další, složitější povely. Tento povel je velmi jednoduchý na učení a do výcviku lze zapojit i děti.

3. Lehni!

Pokud již pes umí povel „Sedni!“, příkaz „Lehni!“ je další krok. Dáváte mu jím najevo, že má být v klidu, může relaxovat a nemusí od vás očekávat další příkazy. Pokud jste například v parku a pes je již udýchaný, ale přesto aktivní, přivolejte ho a povelem „Lehni!“ mu ukažte, že je čas odpočinku. Stejně ho tak snadno zklidníte, pokud jste na návštěvě, v restauraci nebo MHD.

Foto: Oskar Henig, Shutterstock.com

Psa lze vycvičit kromě ústních povelů také na gestaFoto: Oskar Henig, Shutterstock.com

4. Zůstaň!

Stejně jako přivolání i povel „Zůstaň!“ je velmi důležitý, máte-li psa na volno. Jestliže svého psa dobře znáte, snadno můžete rozeznat jeho řeč těla a předvídat jeho reakce. Jde-li například naproti jiný pes, povelem „Zůstaň!“ mu necháte potřebnou volnost, ale zároveň mu dáváte najevo, že si nepřejete, aby za psem běžel.

5. Místo!

Každý pes musí mít své místo. Ať už je to bouda, pelíšek, nebo klec, potřebuje svůj prostor, kde může odpočívat a v případě potřeby tam najít útočiště. Důležité je, aby pes zůstal na místě, dokud ho sami nepřivoláte. Dále toho můžete využívat, kdykoli víte, že hrozí situace, při které by se pes příliš rozrušil: například při příchodu návštěvy či pošťáka nebo během vašeho odchodu.

  • Musíte si uvědomit, že místo je pro psa bezpečná zóna: Nikdy ho na něm netrestejte! A malým dětem vysvětlete, že na místo se za pejskem nechodí.

6. Aport

Aport je uchopení předmětu do zubů psa, aniž by psík předmět přežvykoval nebo při jeho uchopení vydával zvuky. Následuje hození předmětu (například tréninkové činky) a jeho přinesení páníčkovi. Pro psa by měl být aport zábava, proto se nácviku věnujte často, klidně několikrát za den. Připravte si aportovací činku a pamlsky. Psa s činkou (nebo klackem) nejprve seznamte tak, že předmět před psa významně položíte. Každý kontakt (například očichávání) odměňte. Následně již odměňujte pouze, pokud pes činku uchopí do tlamy. A pak už jen procvičujte, aby pes předmět na povel upustil.

Načítám