Hlavní obsah

Jak z toho ven: Žijeme spolu pět let, čekáme druhé dítě, ale pořád si mě nechce vzít

Foto: Just Life, Shutterstock.com

Foto: Just Life, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na jedné straně je tu požadavek na manželství pro všechny, ale ne každý se do něj hrne. Například partner naší čtenářky, přestože spolu vychovávají dítě. Měla by ho požádat o ruku ona? Nebo na něj zatlačit? Co jí poradí náš terapeut?

Článek

Na adresu jakztohoven@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:

Otázka

Dobrý den, s přítelem spolu žijeme už pět let, máme malou holčičku a čekáme druhé dítě. Já jsem doma s dcerkou, přítel chodí do práce a v podstatě nemáme žádné velké problémy. Jenom jeden: nechce si mě vzít. Celou dobu čekám, že mě požádá o ruku, ale nemá se k tomu. Dcera se jmenuje po něm, ale mně to vadí od samého začátku, připadám si čím dál tím víc jenom jako nějaká síla, která je dobrá na domácí práce a na rození (děti chtěl hlavně on), ale nejsem mu dost dobrá, aby si mě vzal.

Když se mu zmíním, říká, že na nějakém papíru nezáleží. Jenže já chci, aby si mě vzal, a když si mě nevezme, bude mít druhé dítě příjmení po mně a ne po něm. Už jsem se rozhodla a řekla jsem mu to. Strašně se zlobil, ale já už to nedávám. Snažila jsem se mu vysvětlit, že se cítím cizí a moje investice do vztahu (děti a péče o ně, výpadek financí a zhoršené zdraví po porodu) jsou mnohem větší než jeho (peníze – protože do práce by chodil i jako bezdětný), ale on mi nechce rozumět. Co mám podle vás dělat? Děkuju vám za radu, Adéla (35).

Odpověď

Dobrý den, Adélo, děkuji moc za dotaz. Se zájmem jsem si ho přečetl a přemýšlím o něm. Píšete, že máte malou dcerku, jste na mateřské, manžel pracuje. Píšete, že byste si přála svatbu, ale on se k tomu nemá. Zároveň vám vadí, že dcera nemá vaše jméno, a že do vztahu, podle vás, investujete víc.

Co s tím, že? Vnímám toto téma, jako téma komunikační. Zajímalo by mě, jestli jste partnerovi opravdu jasně vysvětlila, jak moc a z jakých důvodů je pro vás svatba důležitá. Chápe vás? A jaké jsou jeho důvody - proč on svatbu nechce? A chápete vy jeho důvody? Máte prostor o svých pocitech a motivacích mluvit?

Pokud ano, je možná nějaká varianta kompromisu? To znamená, že pokud nemůžete vyhrát oba, budete oba muset trochu ustoupit. Jinak dohoda vzniknout nemůže. Může za nějakých okolností partner souhlasit? A za jakých? Můžete vy v něčem ustoupit? Za jakých podmínek? Pokud dohoda není možná vůbec, tak budete asi muset zvážit, co s tím dál. Jak moc je pro vás svatba důležitá? A co vypovídá o vašem partnerovi, pokud o ni nestojí?

Pro každého z nás má jiný význam, jde o výchovu, rodinu, kontext. Mám kolem funkční manželství? Potom možná po svatbě budu toužit a věřit jí. Rozvedli se moji rodiče i všichni známí? A já už jsem třikrát rozvedený? Pak pro mě asi nebude to nejdůležitější.

V neposlední řadě je třeba říct, že manželství je dnes především ekonomická ochrana, například maminek na mateřské. Pokud by došlo k rozvodu, budete mít nárok na část peněz, které manžel vydělává, zatímco vy se doma staráte o dcerku. Věřím, že má smysl, abyste byla k sobě i partnerovi opravdu upřímná, a stejně tak on.

Reklama

Načítám