Syndrom zlomeného srdce. Liší se od infarktu a jak se léčí?

Zažil to snad každý. Když se s vámi rozejde někdo, koho pořád milujete, šíleně to bolí. Nejen obrazně, je to doslova fyzická bolest. A my nejsme daleko od pravdy, když v takových chvílích říkáme – zlomil mi srdce.

Mladým nešťastně zamilovaným nebo jinak silně citově zasaženým riziko tolik nehrozí, protože zdravé srdce velké emoce ustojí. Takotsuho syndrom nejčastěji postihuje ženy po menopauze, kdy se snižují hladiny estrogenu, může ale zasáhnout i muže. Projevuje se podobně jako infarkt, tedy náhlou intenzivní bolestí na hrudi a dušností. Obvykle se ale dobře léčí, a i když může mít vážné důsledky, většina pacientů se zotaví během několika týdnů.

Syndrom zlomeného srdce neboli stresová kardiomyopatie vede k závažnému krátkodobému poškození srdečního svalu. „Odborně se mu říká Takotsubo syndrom a název se odvíjí od japonského označení nádoby na chytání chobotnic, jejíž tvar připomínal lékařům postižení srdce v akutním stadiu onemocnění,“ říká docent Petr Toušek z III. Interní kardiologické kliniky 3. LF UK a FNKV.

Na vině je prudký nárůst stresových hormonů způsobený emočně výraznou událostí – stresující nebo naopak radostnou, dlouhodobou (rozchod) i krátkodobou (okamžitá radost z výhry). Může se jednat o smrt milované osoby, rozvod či rozchod, loučení nebo naopak třeba o výhru v loterii či svatbu, kdy se srdce „zlomí“ matce či babičce nevěsty. „Kromě emočního podnětu může Takotsubo syndrom vyvolat i jiné závažné onemocnění, třeba krvácení do mozku nebo záchvat astmatu,“ dodává Petr Toušek.

Stres ale není jen špatný. Proč je ho potřeba?

I když se mluví o „lámání“ srdce, doopravdy k němu při syndromu nedochází. Věc probíhá tak, že část srdečního svalu přestane dočasně pracovat – nestahuje se. Zbytek srdce funguje normálně, dokonce s ještě silnějšími kontrakcemi. To se projevuje dušností a bolestí na hrudi, může se objevit i arytmie (nepravidelný srdeční rytmus) nebo kardiogenní šok – stav, kdy není oslabené srdce schopné pumpovat tolik krve, kolik tělo potřebuje, což může vést k celkovému selhání a v krajním případě i smrti.

Víte, které zvyky mohou po čtyřicítce srdce vyřadit z provozu?

Protože se symptomy stresové kardiomyopatie podobají infarktu, bývá za něj onemocnění zaměňováno a v počátečních stádiích jej od něj často nelze odlišit (jak poznáte, že máte infarkt). Rozdíly rozpoznají jen lékaři po provedení patřičných vyšetření. „EKG může vypadat podobně, laboratorně nejsou tak významně zvýšeny ukazatele postižení srdečních buněk jako u infarktu, ale není to jednoznačně specifické. Poznat se to dá pouze vyšetřením věnčitých cév, které nejsou zúžené nebo zcela ucpané a současně typickým postižením funkce srdečního svalu – levé komory,“ vysvětluje Petr Toušek.

Protože sami nepoznáte, co může být příčinou náhle vzniklé bolesti na hrudi nebo dušnosti, volejte v případě, že se objeví, okamžitě sanitku. Lékař následně provede vyšetření EKG, krevní testy na prokázání poškození srdce (kardiomarkery) nebo ultrazvuk.

„Jedním z možných vyšetření je i koronarografie, kdy se pomocí speciální látky vstříknuté do koronárních tepen zjistí, zda jsou zčásti či zcela uzavřené – pak se jedná o infarkt, či zda nejsou nijak nebo jen bezvýznamně zúžené, a pak může být jednou z možných příčin obtíží právě stresová kardiomyopatie,“ vysvětluje Ludmila Mazylkinová, vedoucí lékařka společnosti Moje Ambulance.

Je-li vám syndrom zlomeného srdce potvrzen, buď si pár dnů poležíte v nemocnici, nebo vás lékař pošle domů s doporučením klidového režimu. Na kontrolu se zpravidla chodí asi měsíc po prodělání ataky a plánování dalších návštěv je individuální.

A víte, jak probíhá léčba po infarktu? Přečtěte si také rozhovor s kardiochirurgem Petrem Neužilem, který hovoří nejen o zlomeném srdci, ale i dalších okolních vlivech, které mohou poškodit srdce zejména u mladých lidí.