Hlavní obsah

Nenápadné symptomy infarktu, které byste neměli ignorovat

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Infarkt myokardu si řada lidí spojuje s intenzivní bolestí na hrudi. Ta je hlavním, ale ne jediným symptomem. Objevují se i další, méně nápadné, nebo dokonce žádné. Jak správně odhadnout závažnost situace?

Článek

Výraz ve tváři se zkroutí bolestnou grimasou, dotyčný se chytne za srdce a sesune se k zemi. Podobně bývá infarkt myokardu (poškození srdečního svalu) zobrazován ve filmech. Ve skutečnosti se ale tak dramaticky projevovat nemusí. Jeho nástup může být velmi tichý. Řada lidí zjistí, že prodělala slabý srdeční infarkt třeba až poté, co je postihne další, silnější, jehož následkem skončí v nemocnici (jak pečovat o srdce po 40). „Nejčastěji přichází nad ránem, kolem 4–5 hodiny ranní,“ říká doktorka Marie Skalská z Pro Fit institutu. A nemusí vás ani probudit.

Nejen bolest na hrudi

Existují pacienti, u kterých se vůbec neprojeví typický příznak infarktu, tedy bolest na hrudi, ale jsou stiženi netypickými  projevy, jako jsou bolesti břicha se zvracením, bolesti v zádech nebo náhle vzniklá dušnost (co všechno může bolest břicha znamenat).  V případě počínajícího kardiogenního šoku (selhání funkce srdce jako pumpy) se může dostavit i zmatení, případně agrese důsledkem zvýšení tlaku v centrálním nervovém systému. Tyto méně patrné symptomy jsou typické zejména pro ženy a starší pacienty, u kterých bolest z hrudi může vystřelovat až do horní části zad, ramen, krku a čelisti.

Foto: okawa somchai, Shutterstock.com

U žen a starších pacientů bolest může vystřelovat až do ramen a horní části zadFoto: okawa somchai, Shutterstock.com

Bolest není lokalizovaná

Pociťovaná bolest nemusí být intenzivní a může trvat celé hodiny. Jak při mírných obtížích poznat, že je čas jednat? Všímejte si charakteru bolesti – může mít podobu tlaku, svírání nebo pálení. Nezaměřuje se na jednu oblast a postižený není schopen ukázat prstem, kde ji pociťuje – činí to spíše plochou dlaně nebo pěstí. Až v polovině případů také nevzniká z ničeho, ale předcházejí jí kratší epizody podobné bolesti, zejména při fyzické zátěži. Bývají doprovázeny pocity strachu, sevřením na hrudi, pocením, nevolností a slabostí (co udělá strach s vaším tělem). Pokud takové symptomy trvají déle než 20 minut, volejte záchranku.

Infarkt, o kterém nevíte

Infarkt může ale proběhnout i zcela bez příznaků. Děje se to asi v 10 procentech případů a říká se tomu tichý nebo němý infarkt. Nejčastěji nastává u diabetiků a starších pacientů  (hrozí vám cukrovka?). „Tím, že má diabetik zničené nervy ukazující na bolest, necítí klasické bolesti na hrudi jako normální pacient,“ vysvětluje doktorka Marie Skalská.

Po takovém prodělaném a neléčeném infarktu se mohou vyskytnout příznaky snížené funkce srdce, jako je únava, otoky končetin nebo námahová dušnost. Část pacientů nemá žádné obtíže, a na prodělaný infarkt se přijde až náhodně v rámci preventivní prohlídky nebo předoperačního vyšetření, kdy se natočí EKG.

Foto: ldutko, Shutterstock.com

Pravidelné prohlídky u lékaře sníží možné riziko budoucího infarktuFoto: ldutko, Shutterstock.com

Prevence je nejlepší lékař

Ať už se jedná o infarkt s typickými či atypickými příznaky, rizikové faktory jsou stejné – vysoký krevní tlak a cholesterol, obezita, kouření, nadužívání alkoholu, stres a rodinná anamnéza. Ve všech případech platí, že prevence je nejlepší lékař.

Pokud se chcete infarktu vyvarovat, dbejte na to, abyste ke každému jídlu snědli porci ovoce a zeleniny (porce je jeden kus nebo hrst ovoce, u zeleniny prakticky neomezeně), udržovali optimální hmotnost, učili se zvládat stres a nezanedbávali spánek. „Nezapomínejte ani na pravidelné preventivní lékařské prohlídky, kdy lékař může včas rizikové faktory objevit a spolu s vámi je začít ovlivňovat a řešit,“ zdůrazňuje Jaroslava Čiefová, praktická lékařka a internistka z EUC Kliniky Praha - Šustova. Na všeobecnou bezplatnou preventivní prohlídku u praktického lékaře máte nárok jednou za dva roky.

A víte, proč byste si měli denně měřit tlak? Překvapí vás, jak je to důležité.

Reklama

Načítám