Hlavní obsah

Stres ničí zdraví? Omyl! Proč je dobré ho trochu mít?

Foto: Diana Grytsku, Shutterstock.com

Všude slyšíte, že stres je špatný a nezdravý. Existuje mnoho návodů na to, jak se ho zbavit i jak mu předcházet. Víte ale, že to není tak jednoduché a že není vždy jen špatný? Že je ho také někdy třeba k tomu, abyste nestagnovali, a že slouží jako hnací motor? Řeč je o takzvaném eustresu. Víte, co je zač?

Článek

Spoustu nemocí a zdravotních potíží bezesporu způsobuje stres. Jak se říká, „všeho moc škodí“. Napadlo vás ale někdy, že se v tomto kontextu mluví vždy jen o dlouhodobém, neřešeném stresu? Ten krátkodobý je naopak do jisté míry užitečný.

Druhy stresu

Lidský organismus je ke zvládnutí stresu perfektně vybavený. Problém ale je, že se umí poprat pouze s jedním typem. A to tím akutním, tedy krátkodobým. Srdce, svaly i nervová soustava jsou na takovou zátěž připraveny. V psychologii se tomuto stavu říká reakce útok nebo útěk. Je to proces, zakódovaný v těle, kdy organismus reaguje na případné nebezpečí například tak, že se lépe prokrví svaly, utlumí činnost trávicího systému a vyplaví se větší množství adrenalinu. (Víte, co hrozí lidem s hektickým životním stylem?)

Jakmile však nebezpečný stav pomine, tělo se vrátí do normálu bez jakýchkoli potíží, a dokonce s lépe prokrvenými svaly, bystřejší myslí a odolnějšími cévami.

Dlouhodobé ohrožení

Problém začíná ve chvíli, kdy tělu není zcela jasné, kdy je třeba utíkat nebo útočit. „V životě dnešního člověka už nejsou hrozby tak jednoznačné a hmatatelné, jako býval kdysi útěk před predátorem. Naproti tomu se setkáváme s řadou nejasných a dlouhodobých potenciálních nebezpečí v podobě termínů, splátek nebo obav z budoucnosti. Stresová reakce se proto startuje příliš často, chronicky a slabě. A právě tento dlouhodobý chronický stres je ten zdraví škodlivý,“ vysvětluje psychoterapeutka Mgr. Alžběta Protivanská. (Znáte tuhle nemoc vystresovaných žen?)

Foto: vmaslova, Shutterstock.com

Věděli jste, že existuje i pozitivní stres?

Eustres a distres

Vedle reakce „útok a útěk“ odborníci rozdělují stres na takzvaný distres a eustres. Distres, což je ten dlouhodobý chronický stres, působí na tělo podobně, jako snaha nastartovat se zataženou ruční brzdou. Postupně oslabuje a narušuje všechny systémy těla, přináší únavu a celkové vyčerpání. (Víte, na kterých 6 nemocí nejčastěji umírají Češi?)

Distres oslabuje imunitní systém, způsobuje zdravotní problémy nejrůznějšího druhu, a v důsledku nedostatečně silné imunity se potíží člověk nemůže zbavit. Naopak se prohlubují a vrství. Jde o začarovaný kruh. Oproti tomu eustres se označuje jako „pozitivní zátěž“. A co že to přesně je?

Lepší motivace i výkon

Eustres je to, co vás žene k zodpovědnému plnění svých úkolů. O stres z nastávající radostné události, například povýšení, svatba, narození dítěte. Všechno to, co vám sice do určité míry přináší do života nové události, které jsou na jednu stranu stresové, ale vlastně z nich máte radost a motivují vás k lepším výkonům, novým úkolům.

„Ukazuje se, že nejspokojenější jste ve chvíli, kdy jste si sami pro sebe vymysleli úkol, který jemně přesahuje vaše dosavadní schopnosti a dovednosti. Zároveň víte, že když napnete své síly, tak jej úspěšně zvládnete. Člověk potřebuje takové výzvy k tomu, aby se celý život přirozeně učil a posouval. Pokud si nekladete žádné nové výzvy, upadáte do stereotypu, přichází únava a celková apatie,“ popisuje Alžběta Protivanská.

Jak poznat, že je stresu moc?

Ale jak se v tom dobře zorientovat a poznat, kolik stresu už je moc? Na to se odpověď hledá těžko, neboť každý vnímá stres jinak. To, co je pro někoho už neúnosná míra, může být pro jiného člověka teprve „zahřívací kolečko”. Existují ale určité varovné signály, které byste neměli přehlížet:

„Jedním z prvních příznaků, které se projeví při nadlimitním stresu, je zhoršení spánku. Nadměrný stres se projevuje ve všech oblastech prožívání – emočně jste buď přecitlivělí, nebo naopak znecitlivělí. V myšlení se objevují potíže s koncentrací nebo přílišnou soustředěností na jednu věc. Obvyklá je také ochota více riskovat, větší spotřeba návykových látek a podobně,“ popisuje psycholog Mgr. Ondřej Pečený z kliniky KAPPA.

Stejně tak se škodlivý distres ukáže i v opakujících se chronických bolestech, přecitlivělosti a problémech s jídlem. Pokud na sobě pozorujete známky distresu, pak o svých problémech mluvte. Vypovídání se pomáhá. Řekněte o svém trápení rodině, případně vyhledejte pomoc psychologa nebo psychiatra.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama