Hlavní obsah

Tajemné nebezpečí: Sedíte v práci? Chybí vám myokiny! Víme, jak si je vyrobíte

Foto: lenetstan, Shutterstock.com

Práce hlavou může být někdy pěkně tvrdá, ale co naplat, většinou se u ní sedí. A to není dobré. Při sedavém způsobu života chátrá nejen tělo, ale – pro někoho možná překvapivě – i mozek. Co s tím?

Článek

Pracujete hlavou? Pak pravděpodobně většinu dne prosedíte, navíc ve strnulé pozici, bez dostatku přirozeného každodenního pohybu. A ten vám pořádně chybí. Hovoří se až o 26 onemocněních, na jejichž vzniku a průběhu se nedostatek fyzické aktivity zásadně podílí. „Kromě obávané hypertenze a diabetu 2. typu sem patří především obezita, osteoporóza, nádorová onemocnění, poruchy imunitního systému, ale i poruchy sexuálních funkcí, artróza a mnohé další nemoci,“ vysvětluje MUDr. Martin Matoulek z 1. lékařské fakulty UK.

Zázrak jménem myokiny

Nedostatek pohybu silně poškozuje celý organismus – a bohužel i „hlavu“. Pohybem se totiž ve svalech vytvářejí myokiny, které fungují jako účinné protilátky řady civilizačních chorob. „Jsou-li vylučovány do krevního oběhu, dokážou významným způsobem ovlivňovat metabolismus vzdálených orgánů – například tukovou tkáň, mozek, gastrointestinální trakt, srdeční sval, cévy, kosterní systém, dokážou působit i protizánětlivě a zkoumá se i jejich role v prevenci některých nádorových onemocnění,“ dodává Martin Matoulek.

Během fyzické aktivity se hladina myokinů může zvýšit až trojnásobně a vysoké hodnoty lze zaznamenat ještě dvě hodiny po jejím ukončení. Pro dlouhodobý efekt se doporučuje hodina pohybu asi třikrát týdně. A pozor na nepravidelnost a dlouhé pauzy mezi cvičeními – cévní systém je na metabolickou rovnováhu velmi citlivý a již po týdnu „nicnedělání“ snadno sklouzne do rizikových hodnot. A to ohrožuje nejen srdce, ale i mozek.

Zapojte nohy, prospějete mozku

Nejsnazší způsob, jak si myokiny „vyrobit“, je co nejvíce chodit pěšky. Doporučuje se každý den ujít kolem deseti tisíc kroků. Chůze je i receptem na rychlý restart mozku. Nedokážete se soustředit, potřebujete vyřešit zapeklitý problém, zahnat únavu? Jděte se na pár minut projít. Svižná chůze rozproudí tělo, okysličí mozek a kognitivní funkce rychle zlepší.

Foto: Nattakorn_Maneerat, Shutterstock.com

Svaly při pohybu vytvářejí důležité látky, které mimořádně příznivě ovlivňují celé tělo

Co vám chtějí říct neobratné ruce 

I pro ruce platí, že co se netrénuje, to zakrní. Na klávesnici možná píšete hbitě, ale jde o jednostranný pohyb a v jiných ohledech mohou ruce a jejich propojení s mozkem zakrnět. Vezměte proto čas od času do ruky obyčejnou tužku, štětec, pletací jehlice nebo háček: dělejte vše, při čem prsty pracují jinak. Uvidíte, jak tím probudíte představivost a schopnost soustředění, které při notoricky známých, stereotypních činnostech nepracují naplno.

Možná vás zpočátku překvapí vaše neobratnost, ale čím víc se budete novým i zapomenutým činnostem věnovat, tím jistěji si povedete. Trénujte jemnou motoriku při vaření, zahradničení, v dílně, při hrách a kreativních činnostech.

Ztuhlá záda – málo krve v mozku

K složitému přemýšlení se nejradši posadíte? Pokud se soustředíte jen na práci a ne na to, jak sedíte, pak pravděpodobně nezdravě předsunujete hlavu. A víte, že v důsledku špatného držení těla se zhoršuje mentální výkon? „Špatné postavení hlavy, krku a ramen může způsobit úbytek vitální kapacity plic a sníží se i krevní průtok do mozku. Lidé se pak mohou cítit třeba unavení,“ varuje primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí MUDr. Michaela Tomanová. Zkuste se proto k práci občas postavit – existují i speciální polohovatelné stoly pro možnost střídání práce vsedě a vestoje.

Foto: Alena Ozerova, Shutterstock.com

Ztuhlý krk a záda mohou snižovat vitální kapacitu plic, což se odráží na fungování mozku

Práce hlavou mozek bystří, ale neochrání

Pracujete-li hlavou, můžete snadno sklouznout k přesvědčení, že mozek udržujete fit a předcházíte tím obávaným civilizačním chorobám. Částečně je to pravda – učení, trénink paměti i podpora fantazie jsou důležité. Ale i zde je zásadní pohyb celého těla. Jeho nedostatek totiž narušuje správné fungování hormonů, nervových buněk a neurotransmiterů, které ovlivňují například náladu či paměť a přenášejí impulzy a jejich nerovnováha může způsobit vážné problémy.

„Některé neurotransmitery se vytvářejí v mozku, další v jiných částech organismu. Pokud jsou v těle v nerovnováze, je jich málo, nebo naopak příliš, vznikají potíže,“ vysvětluje primářka anti-aging kliniky A2C Monika Golková. Většinu z nich známe pod hromadným označením psychosomatické poruchy. „Sem patří nejčastěji bolesti břicha, hlavy, vyčerpanost nebo třeba poruchy nálady a ztráta schopnosti se koncentrovat. S dysbalancí neurotransmiterů se dává do souvislosti i duševní vyhoření, syndrom únavy, propuknutí Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy nebo Alzheimerovy nemoci,“ dodává lékařka.

Pracujete hlavou, nebo rukama?

ynezorPumanzeSaNyknalC