Vánoční zvyky: Házení pantoflem je nic oproti pojídání housenek

Jiný kraj, jiný mrav… tak se to alespoň říká a kolem Vánoc to platí vlastně dvojnásob. Některé vánoční tradice, které ke každoročním oslavám patří, vám doslova vezmou dech, jiné vás minimálně lehce znechutí, nad dalšími nevěřícně zakroutíte hlavou. Přečtěte si o těch nejpodivnějších ze všech koutů světa.

Chcete si dát k večeři něco netradičního? Uvažujete, že místo kapra připravíte alespoň lososa? Obyvatele jižní Afriky nejspíš netrumfnete. Tamní štědrovečerní pochoutkou jsou totiž smažené housenky martináče habrového – skutečná delikatesa.

Kromě toho si také potrpí na dost zvláštní vánoční historky – traduje se třeba jedna o chlapci, který rozzlobil na Štědrý den svou babičku, protože snědl sušenky, které byly na krbu připraveny pro Santa Clause. Babička se tak rozzuřila, že chlapce zabila – a jeho duch teď o Vánocích bloudí domácnostmi a straší zlobivé děti. Milé, že?

Katalánci mají také podivnou obsesi – do všemožných vánočních tradic cpou vylučování. Ano, je to přesně to, nač myslíte. A tak je součástí tradičního katalánského betlému také Caganer – panáček se staženými kalhotami, který si právě odskočil na velkou. Rozkošné.

Co o vašem zdraví říká kvalita vašeho exkrementu? 

To však není všechno. Seznamte se také s Caga tió, „kakajícím polínkem“. Katalánci vezmou malé poleno, nakreslí na něj ušklíbající se obličej a oblečou ho do látky, ušijí mu čepici a všelijak ho dozdobí. Pak ho nechají ležet 14 dní před Vánoci uprostřed stolu a každý den ho všichni členové rodiny „krmí“ sladkostmi a ovocem. Na Štědrý den pak poleno zmrskají klacíky za zpěvu tradičních koled, aby jim „vykakalo“ všechny pamlsky zpět.

Těšíte se každý rok na to, jak se na Vánoce pořádně nadlábnete, na salát a kapra a cukroví? V Japonsku byste si tohoto tradičního stolování moc neužili, protože díky silné reklamní masáži Japonci často večeří v KFC.

A také byste se museli rozloučit s klasickými vánočními barvami – červená je totiž pro Japonce barvou pohřební, takže vánoční přání jsou zásadně bílá.

Kromě toho mají v Japonsku pěkně děsivého Santu – říká se, že má navíc jeden pár očí vzadu na hlavě, aby viděl všemi směry a tedy i to, zda některé dítě zlobí.

Pokud máte dost klasických skleněných koulí, svíček a řetězů na stromek, možná vás osloví netradiční ukrajinský styl zdobení. Na Ukrajině se totiž na stromku objevují ozdoby ve tvaru pavučin a pavouků.

A proč? Kvůli pohádkové legendě, která praví, že jednoho jara se do chatrče chudé vdovy zakutálela smrková šiška. Semínko z ní zakořenilo a začal z něj vyrůstat stromek. Vdoviny děti měly radost, že na Vánoce budou mít vlastní malý smrček – jen ho neměly čím ozdobit, na dekorace nebyly peníze. Když se však ráno na Štědrý den vzbudily, stromek byl opředen pavučinami, které v ranních paprscích slunce zářily, jako kdyby byly ze zlata a stříbra. Najednou se to zdobení tak divné nezdá, že?

Na waleském venkově se stále drží tradice Mari Lwyd. Co to znamená? Jeden z vesničanů je zvolen za klíčovou osobu oslav, jde v čele průvodu, který prochází celou vesnicí, a nad hlavou nese koňskou lebku připevněnou na dřevěné tyči. Z lebky visí bílé plátno, které zakrývá jak tyč, tak jejího nosiče. Ostatní vesničané jdou v průvodu za ním a zpívají koledy. Tento rituál se po území Británie opakuje v různých obměnách například s lebkami jiných zvířat.

A víte, kdo nosí dárky třeba v Argentině nebo na Islandu? O čarodějnici Befaně a dalších.