Zapomínáte? 4 tipy, které vám pomůžou zlepšit paměť!

Někdy se nad tím, co jste zase zapomněli, rádi zasmějete. Jindy ale může špatně fungující paměť dostat člověka do pěkně trapné situace. Navíc to, že si ani po vícero opakováních nejste schopni řadu věcí zapamatovat, vás může značně limitovat v profesním i osobním rozvoji.

Dobrá paměť se zkrátka hodí, co si budeme povídat. Nemusíte ale nad sebou lámat hůl jen proto, že právě vy jste s pamětí na štíru. Máme pro vás několik tipů, které vám mohou dost pomoci.

Lidé sportují z různých důvodů. Kvůli estetice, pro radost nebo dobrý pocit. Pravidelný pohyb a sportovní aktivity přispívají také k tomu, aby byl organismus celkově dobře funkční. A světe div se, aktivní životní styl má mimo jiné velmi příznivý vliv na paměť.

V roce 2010 publikoval časopis Neuroscience rozsáhlou studii provedenou na primátech. Ta ukázala, že pravidelné cvičení zlepšilo nejen průtok krve v mozku, ale vedlo také k rychlejšímu pochopení nových úkolů. Skupina primátů, která za sebou neměla žádné pohybové výkony, na tom s kognitivními schopnostmi nebyla zdaleka tak dobře jako skupina „opičích sportovců“.

Pamatujte však, že pokud celý den sedíte, odpolední hodinka ve fitku vás nespasí. Snažte se být maximálně aktivní po celý den. Kdykoli to půjde, choďte pěšky, nesedejte si v hromadné dopravě, vybíhejte schody.

Co se sportovních aktivit týče, velmi důležitá je pestrost. Nedělejte stále jeden typ cvičení. Střídejte krátké vysoce intenzivní tréninky typu HIIT s posilovacím cvičením a tradičními kardio aktivitami, jako je běh či jízda na bruslích. Nebojte se zařadit také míčové sporty a vězte, že výborný vliv může mít i jóga, případně pilates.

Až se vrátíte domů z odpoledního běhu, můžete si dát ještě jeden trénink. Tentokrát tak trochu jiný – zaměřený vyloženě na mozek.

Základní technikou mozkového tréninku není nic jiného než klasické učení. Zkuste se učit nový jazyk, klidně i velmi netradiční – třeba čínštinu nebo švédštinu, a jestli vás baví dějiny či chemie, hurá do poznávání jejich tajů!

Další – trochu společenštější – variantou je hraní logických a paměťových deskových her. Může to být tradiční pexeso, scrabble, ale šanci dejte i speciálním hrám zaměřeným na rozvíjení znalostí. Luštění sudoku, křížovek a dalších hlavolamů také není od věci, avšak jejich efektivita není zdaleka tak vysoká jako například učení jazyků.

Stejně jako všechny orgány vašeho těla i mozek „jede“ na živiny, které získá ze stravy. V první řadě potřebuje dost vody. Již řada studií dokázala, že když během dne málo pijete, mohou se vaše kognitivní funkce znatelně snižovat.

Z potravin jsou pro mozek mimořádně důležité zdroje omega-3 mastných kyselin. Jezte proto hodně ryb, zvlášť těch správně tučných (losos, makrela, tuňák či úhoř), z rostlinných zdrojů si dopřávejte ořechy, semínka, olivový olej, avokádo. Mozku ale samozřejmě prospívají i některé druhy ovoce a zeleniny, například brokolice, špenát nebo borůvky.

Spánkem se dokáže vyřešit všelicos, dokonce i problémy s pamětí. Během spánku mozek organizuje a třídí myšlenky. Právě proto se vám často zdají sny, které tvoří směsice vzpomínek, zážitků či věcí, na které jste mysleli bezprostředně před ulehnutím.

Tento noční proces je pro mozek mimořádně důležitý. Když budete noční odpočinek odbývat, podepíše se to mimo jiné i na vašich kognitivních funkcích a paměti. Potřebná doba spánku je velmi individuální a sami si musíte přijít na to, kolik potřebujete. Za ideální se ale považuje rozmezí šest až osm hodin.

Pamatujte si, co zaznělo v prvním bodě článku?