Co udělat, aby se vám dítě neutopilo? Nesmíte z něj spustit oči a nechte ho plavat v botách

Utonutí je bohužel druhý nejčastější důvod úrazových úmrtí dětí u nás. A protože žádný rodič nechce potomky vystavovat nebezpečí, je zásadní je i sebe na letní vodní radovánky pořádně připravit. „Základ je nespouštět u vody děti z očí a naučit je to, co jim může zachránit život,“ říká zkušená instruktorka Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík, která má s výukou plavání více než třicetiletou zkušenost. A co s dětmi tedy nacvičit?

Záchranář: Když někoho hlídáte, aby se neutopil, nesmíte z něj spustit oči!

V bazénu doma to znáte, ale když dorazíte „do cizích vod“ (třeba k bazénu v hotelu nebo k rybníku), společně si projděte místa, kde bude pro dítě nejpohodlnější vstup i výstup. Najděte i místo na bezpečné skoky a určete podmínky, kdy je možné do vody skákat. Pokud se potomek poprvé potká s mořem a vlnami nebo s kalnou přírodní vodou, provázejte ho do ní a nechejte ho přivyknout na nerovné dno, na příliv a odliv…

Ve vodě často bývají nejen plavci, ale i jejich výbava. Proto by pro malého plaváčka neměl být šok, když se vedle něj vynoří něčí lehátko, kruh nebo třeba paddleboard. Naučte ho takové věci podplavat, odstrčit nebo se jich zachytit a třeba na ně i vylézt. Žádná překážka by ho neměla zaskočit. „Trénujte to společně tak, že vedle dítěte hodíte ze břehu nějakou nafukovací hračku. Zažije pocit překvapení a pak dokáže správně zareagovat. Například ve chvíli, kdy bude ve venkovním bazénu a vítr sfoukne osušku na hladinu anebo posune nafukovačku nad něj,“ vysvětluje Štěpánka Štrougalová.

Někdy stačí málo, třeba chybný krok na kraji bazénu nebo hrázi rybníka, a jste ve vodě i s oblečením a botami. Každý by měl umět reagovat a nezpanikařit, takže to nacvičte: nechejte dítě občas plavat oblečené a obuté, pravděpodobně bude nadšené. Naučí se zvládat zátěž, kterou vodou nasáklé oblečení představuje, a kdyby se mu to v budoucnu stalo, nebude to pro něj takový šok.

Zvlášť v parných dnech bývá ve vodě hlava na hlavě a dítě zvyklé na volný domácí bazén může přítomnost ostatních děsit. Proto využijte chvíle, kdy u vás bude návštěva, pozvěte ji do bazénu a trénujte. „Dítě ve vodě dejte zády k sobě, potopte se společně pod vodu proti dalšímu člověku s dítětem a děti si pod vodou vyměňte. A pak zase třeba s jiným známým,“ doporučuje Štěpánka Štrougalová. Plavání mezi lidmi pak lze trénovat i na veřejném koupališti.

Může se stát, že malému plavci dojdou síly a bude potřebovat pomoct dostat se ke břehu. Pak se hodí, když se bude umět chytit lana, kruhu nebo něčeho jiného, co mu někdo ze břehu podá, a nechá se tím přitáhnout. Dítě by mělo být zvyklé se takové pomůcky chytit a samo s ní i doplavat ke břehu. „Vyzkoušejte si, jak velkou pomoc představuje v podobné situaci i obyčejná PET lahev,“ radí Štěpánka Štrougalová. Můžete potomka také naučit, jak se chytit jiného plavce a nechat se jím „vézt“.

Plavat v kalné vodě nebo za tmy, to je náročná disciplína. Zkuste potomkovi zavázat oči šátkem nebo se do vody vydejte po setmění. Naučte ho používat plavecké brýle, ale mělo by to zvládat i bez nich. „Nesmí mu vadit voda ani v očích, ani v uších, ani v obličeji. Potápění a voda všude jsou nedílnou součástí pobytu u vody a bez této dovednosti se dítě rozhodně nedá považovat za plavce,“ upozorňuje Štěpánka Štrougalová.

Naučit plavat se mohou i kojenci a stále víc rodičů to využívá. Když umí dítě plavat odmalička, je ve vodě ve větším bezpečí. Chcete jeho šance ještě zvýšit? Pak ho můžete před dovolenou přihlásit do kurzu, který vedou plavečtí instruktoři a všechny výše uvedené dovednosti ho naučí.

A dospělí by si zase měli zopakovat první pomoc tonoucímu. Z průzkumu firmy Albixon vyplynulo, že dvě třetiny Čechů si myslí, že kdyby bylo potřeba pomoct člověku, který se topí, dokázali by to. Ovšem urgentní lékař Marek Dvořák o tom není zcela přesvědčen: „Ze zkušenosti se domnívám, že schopnost efektivně poskytnout první pomoc tonoucímu je u laické veřejnosti poměrně nízká. Nejde jen o resuscitaci člověka po tonutí, která má určitá specifika, ale také o technickou první pomoc – vytažení tonoucího z vody, přivolání pomoci a další kroky - tak, aby byla pomoc efektivní, rychlá a zároveň bezpečná pro zachránce i zachraňovaného.“ Jak jste na tom vy?