Chcete zhubnout a odlehčit jídelníček? Mražená zelenina dodá kvalitní vitaminy bez ohledu na sezonu

Čekáte s hubnutím, až se oteplí? Není divu – v zimě tělo vydává víc energie na samotné udržení tělesné teploty, takže pokud ještě snížíte příjem potravin, pocit hladu je intenzivnější a hůře snesitelný než při teplém počasí.

V létě je situace opačná. „Vysoké teploty chuť k jídlu přirozeně snižují. Organismus se snaží ochlazovat, více se potíte a spontánně volíte lehčí, osvěžující jídla, jako je ovoce, zelenina nebo pokrmy s vyšším obsahem vody,“ vysvětluje nutriční terapeutka Jitka Tomešová. První slunečné dny po dlouhé zimě tak bývají silným impulzem k tomu, aby vydatná a sytá zimní jídla nahradilo něco svěžejšího. Jenže co, když sezona salátů, špenátu, nebo dokonce chřestu je stále daleko?

V tomto období můžete s klidem v srdci zapomenout na gastronomickou „mantru“ „čerstvost nadevše“. Pojem čerstvost je totiž v chladných měsících v případě zeleniny a ovoce relativní. „V zimě se většina druhů ovoce a zeleniny dováží ze zemí, jako je Španělsko, Maroko, Itálie či Slovinsko, kde se několik dnů skladují a další dny trvá doprava. Přitom mnohé vitaminy a antioxidanty, které tyto plodiny obsahují, jsou na skladování velmi citlivé,“ upozorňuje výživová poradkyně z organizace STOB Hana Málková. Během cesty ze záhonů na pulty prodejen se tak obsah zdraví prospěšných látek v ovoci a zelenině mnohdy dramaticky sníží.

Daleko lepší službu než zboží dovezené bůhvíodkud vám prokáže kvalitní mražená zelenina. Nejenže vyjde podstatně levněji a díky částečnému zpracování vám ušetří i spoustu času, ale také mívá i podstatně lepší vlastnosti. „Nezávislé studie prokazují, že mražená zelenina má leckdy lepší nutriční hodnoty a chuť než na trhu dostupná čerstvá zelenina, protože si tyto vlastnosti uchovává ze dne, kdy byla sklizena,“ vysvětluje Hana Málková.

Zároveň připomíná, že je potřeba pečlivě vybírat výrobce, kteří garantují správný způsob zpracování. Základním ukazatelem, že je mražená zelenina v dobrém stavu, je její sypkost. Pokud je v sáčku jedna velká zmrzlá hrouda, znamená to, že byla zelenina špatně skladovaná a už byla jednou rozmražena.

V případě vhodného zpracování a skladování však mražená zelenina mimo sezonu v podstatě nemá konkurenci. Například obsah vitaminu C zůstává u některých druhů díky šokovému zmražení vyšší než u čerstvé suroviny několik dní po sklizni. Konkrétně u zelených fazolek obsah céčka klesá dva dny po sklizni na polovinu, zatímco při šokovém zamražení klesne o pouhé dva miligramy ve sto gramech zeleniny; u špenátu jsou tyto ztráty po sklizni ještě vyšší, zatímco při mražení minimální.

„Mražená zelenina je navíc často cenově dostupnější, což je pro mnoho lidí zásadní,“ říká Hana Málková. Právě tématu, jak jíst zdravě a přitom levně, se celý měsíc věnuji i v online programu STOBlife, kde odborníci ukazují, že kvalitní jídelníček nemusí znamenat vyšší výdaje.

Mrazíte zeleninu z vlastních zdrojů? Vyhněte se prodlevě mezi sklizní a mražením. „Při správném postupu si mražené potraviny uchovávají vysoké množství vitaminů, minerálních i dalších bioaktivních látek. Klíčové je ale načasování a technologie,“ upozorňuje Jitka Tomešová.

Jak tedy na to? „Ideální je rychlé zmrazení na teplotu kolem –18 °C co nejdříve po sklizni. Právě tehdy je obsah živin nejvyšší a nedochází ke ztrátám vlivem dlouhého skladování,“ říká nutriční terapeutka. A doporučuje další skvělý způsob, jak uchovávat zeleninu a ovoce v zimě: fermentace neboli kvašení přináší nejen stabilitu živin, ale i benefity pro střevní mikrobiotu.

Ranní pasti pro mozek: Jaká snídaně vám vezme energii a zkazí náladu na celý den?