Článek
Muž, který má na svědomí nejkrvavější válku v dějinách lidstva a je zodpovědný za smrt milionů lidí. Adolf Hitler byl ale bohužel také muž, jenž uměl strhnout davy a vyvolat v lidech bezmezný obdiv. Důkazem jsou i tyhle tři ženy, které propadly jeho kouzlu, po jeho boku sloužily zlu a zasvětily mu celý svůj život, v případě jedné z nich dokonce i životy svých dětí.
Eva Braunová - milenka a jednodenní manželka
Pro některé historiky to byla naivní a tak trochu hloupá holka, co se prostě zakoukala do o 23 let staršího mocného muže. O zvěrstvech, jichž se dopouštěl, toho prý Eva Braunová moc nevěděla – byla prostě jen mlčící milenkou, se kterou podle některých teorií Hitler ani nespal.
Jenže třeba podle berlínské historičky Heike Görtemakerové nebyla Führerova milenka žádná hloupá puťka. Hitlera milovala, obdivovala, podle všeho s ním vedla normální sexuální život a o tom, co se děje (včetně pronásledování Židů), moc dobře věděla. „Biografie ji vykreslují jako tragickou nebo směšnou postavu, kterou Hitler většinou ignoroval, ona strávila svůj život čekáním na něj a o průběhu událostí kolem sebe sotva věděla,“ potvrdila Görtemakerová v rozhovoru pro webový magazín HistoryNet v roce 2012. Jenže novější zdroje podle ní dokazují, že Braunová byla v centru dění a informací měla ažaž. „Z poněkud stydlivé a nejisté osoby se stala odhodlaná žena – vrtošivá, nekompromisní zastánkyně absolutní loajality k diktátorovi. V hierarchii Hitlerova vnitřního kruhu měla Eva Braunová silné postavení,“ popisuje Görtemakerová.
Pravdou ale je, že po jeho boku trpěla samotou a určitě těžce nesla i to, že si ji dlouhé roky odmítal vzít za ženu, veřejně jí žádnou náklonnost neprojevoval. Možná i proto se dvakrát pokusila o sebevraždu (v roce 1932 a pak v roce 1935), i když existují teorie, že nešlo ani tak o akt zoufalství, jako spíš tak o pokus vydírat Hitlera a přimět ho k většímu zájmu o ni. „Měla nevděčnou roli, protože neměla status manželky. Existence milenky se nehodila do úspěšně pěstovaného mýtu o osamělém Führerovi, který obětoval svůj osobní život za věc německého lidu,“ upřesňuje Görtemakerová.
Nakonec se ale Braunová svatby dočkala. Při malém civilním obřadu si ji Hitler vzal 29. dubna 1945, aby o den později spolu spáchali sebevraždu – ona rozkousla kyanidovou kapsli, on se střelil do hlavy. Jemu bylo 56 let, jí 33.
Magda Goebbelsová – věrná obdivovatelka
Jejím prvním mužem byl jeden z nejbohatších mužů Německa, o dvacet let starší Günther Quandt. S ním měla syna Haralda, ale kvůli nevěře z její strany se manželství v roce 1929 rozpadlo. O rok později se tak nějak z nudy vydala svobodná a také velmi dobře finančně zaopatřená Magda na stranickou akci NSDAP, kde poprvé spatřila Josepha Goebbelse – budoucího říšského ministra propagandy, oddaného nacistu a válečného zločince. A i když její otčím, kterého milovala, byl židovského původu, a i když ona sama byla v osmnácti zamilovaná do mladého Žida a byla zapálenou sionistkou, Goebbelsovo vystoupení z ní udělalo stejně zapálenou nacistku.
Vstoupila do NSDAP a stala se Goebbelsovou archivářkou. Jejich pracovní vztah přerostl v něco víc, ale Goebbels se přesto nechtěl ženit. Jenže sám Adolf Hitler ho přesvědčil, že oddaná nacistka mu bude dobrou ženou, a na konci roku 1931 jim šel sám za svědka.
Role přední ženy třetí říše se Magda Goebbelsová ujala velmi zodpovědně. Účastnila se všech možných stranických akcí, neskrývala svou oddanost Hitlerovi. Do toho Goebbelsovi rodila děti jak na běžícím páse, celkem jich spolu měli šest, protože Magda byla uvědomělá nacistická žena, pro niž bylo rozšiřování dokonalé árijské rasy posvátným úkolem. A jména všech jejích dětí začínala na písmeno H jako výraz úcty a obdivu právě k Hitlerovi. Svému muži odpustila i nevěru s herečkou Lídou Baarovou.
Že byla nacistickou ideologií a hlavně Hitlerem zcela pohlcena, dokazuje především to, že den po sebevraždě Führera spáchala sebevraždu i ona a její muž. Ještě než se sami zabili, sprovodili ale ze světa i svých šest dětí – nejstaršímu bylo dvanáct let, nejmladšímu pouhé čtyři. Všechny je oblékla do bílého a pak jim na její výslovné přání zubař Helmut Kunz aplikoval smrtící dávku morfia. „Neboj se, doktor ti teď dá včeličku, kterou dostanou všechny děti a vojáci,“ řekla dle výpovědi samotného lékaře dětem Goebbelsová a poté nechala své ratolesti s Kunzem o samotě. Ten jim do paže vpravil morfium. „Každé dítě dostalo dávku 0,5 ml. Trvalo to osm až 10 minut,“ vypověděl u soudu lékař.
Když její děti navždy usnuly, ona i Goebbels se také zabili – ona se otrávila, on zastřelil. „Ve světě, jenž přijde po vůdci a národním socialismu, nebude mít cenu žít. Proto s sebou beru i děti, protože jsou pro takový život příliš dobré, a milostivý bůh pochopí, že jim přináším spásu,“ napsala v dopise na rozloučenou svému synovi z prvního manželství, který jako jediné její dítě přežil válku.
Leni Riefenstahlová - nadaná umělkyně ve službách zla
Nadaná tanečnice, herečka a také režisérka, která mohla ve světě filmu dosáhnout velkých věcí. Bohužel svou kariéru svázala s Adolfem Hitlerem a stala se jeho vrchní filmařkou, která s nadšením natáčela propagandistické filmy o něm a jeho vidění světa.
V roce 1932 viděla jeho vystoupení na politickém shromáždění v Berlíně a byla uchvácena. Napsala mu dopis s tím, že by se s ním ráda poznala osobně. V té době už za sebou měla svou filmovou prvotinu Modré světlo, film, který byl oceněn i na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Hitler její práci znal a na setkání ochotně kývl. Padli si do oka a o rok později se Leni Riefenstahlová stala Hitlerovou vrchní propagandistickou režisérkou – natočila o něm Norimberskou trilogii a propagandisticky zachytila i XI. letní olympijské hry v Berlíně, snímek se jmenoval Olympia.
Po válce byla zatčena a vyšetřována, ale svoje spojení s nacismem vehementně popírala. Tvrdila, že o zvěrstvech Hitlera neměla ani tušení, vlastně že se s ním ani osobně neznala, jen prostě dělala uměleckou práci. Vzhledem k tomu, že nebyla členkou NSDAP a neexistovaly žádné důkazy o tom, že by si byla vědoma zločinů, jichž se nacisté dopouštěli, byla nakonec propuštěna bez jakéhokoli trestu.
Její pověst byla ale samozřejmě pošpiněna a až v šedesáti se jí povedlo alespoň částečně prorazit. V Africe, v odlehlé núbijské oblasti, zdokumentovala život místních domorodců. A i když ji mnozí kritizovali za to, že dle nacistického ideálu krásy tam zachycovala jen mladé, silné a krásné, nikoli ty staré, jsou její snímky považovány za cenný doklad tamního života. Riefenstahlová zemřela ve spánku, v roce 2003 ve věku 101 let.
Zdroj: Historynet.com, Dotyk.cz, History.com
Druhá světová válka byla čirým zlem a i ty, kteří ji přežili, těžce poznamenala. Hrdina filmu Vlny přežil koncentrák i pochod smrti, naději mu vzala až totalita. Jak to bylo s Milanem Weinerem
