Přiznal se k 93 vraždám žen, policii unikal desítky let. Jak to bylo se Samuelem Littlem, nejhorším sériovým vrahem USA

První ženu zavraždil možná už v šedesátých letech minulého století, dopaden byl ale až v roce 2012. Policisté si pro něj přišli do ubytovny pro bezdomovce v Kentucky, ale ani když ho odtamtud odváděli v poutech, netušili, že právě zatkli nejhoršího sériového vraha v historii USA.

Samuel Little byl totiž za život ve vězení mnohokrát za nejrůznější vloupání, krádeže, přepadení až se ocitl v hledáčku policie kvůli obchodu s drogami. Tentokrát už si ale jeho DNA muži zákona dokázali spojit s třemi nevyřešenými případy mrtvých žen z konce 80. let minulého století. A rozjel se kolotoč děsivých zjištění, která otřásla i zkušenými kriminalisty…

Samuel Little rozhodně nebyl ukázkové dítě. Sám tvrdil, že se jeho matka živila jako prostitutka, ale ověřit se to policii nikdy nepodařilo. Faktem je, že vyrůstal u prarodičů a v podstatě od útlého dětství byl tím, čemu se říká problémové dítě. Kradl, jako teenager byl chycen při různých vloupačkách, své dětství a dospívání trávil střídavě v různých nápravných zařízeních pro mladistvé.

Co je ale nejděsivější, zjevně už od mala ve svých fantaziích snil o tom, jak vraždí ženy. Policistům při výsleších přiznal, že poprvé tuhle děsivou touhu pocítil zhruba v sedmi či osmi letech. Snil o vraždě své učitelky, která si při výuce často sahala na krk – představoval si, jaké by to bylo ji za ten krk chytit a uškrtit. Podobně fantazíroval i o malé pihaté spolužačce.

V dospělosti už si ale bohužel Samuel Little jen se sněním o vraždách nevystačil. Jeho první obětí se stala Mary Brosley, tehdy třiatřicetiletá maminka dvou dětí z Bostonu, která si procházela těžkým životním obdobím.

Trpěla závislostí na alkoholu a zrovna byla na útěku od své rodiny. Little ji potkal v létě 1970 v baru v Miami, o mnoho desítek let později ji popsal jako křehkou, slabou, podvyživenou a zoufalou ženu. Tehdy prý poprvé nad svými vražednými touhami ztratil kontrolu.

Přemluvil ji, aby sedla k němu do auta a odvezl ji na odlehlé místo. Brosley předpokládala, že se schyluje k intimnostem a sedla si mu na klín. V tu chvíli ztratil Little veškeré zábrany, chytil ji kolem krku a uškrtil ji. Její tělo zakopal kousek od místa činu.

Mrtvola Mary Brosley byla nalezena v lednu 1971, ale že tělo patří právě jí, se podařilo zjistit, až o 46 let později. V roce 2017, když už seděl Little ve vězení, popisoval vyšetřovatelům své další vraždy. A vzpomněl si i na Mary.

Dokonale popsal místo, kde ji zavraždil, i kde ukryl tělo. Případ neznámé mrtvé ženy byl tak znovu otevřen a díky pokročilejším identifikačním metodám bylo skutečně potvrzeno, že se jedná o Mary Brosley.

Lze říct, že tahle první vražda byla poněkud impulsivní, výběr oběti náhodný. Ale pocit z ní byl tak silný, že Little věděl, že budou následovat další. A začal víc přemýšlet, plánovat a jednat obezřetně.

Mary Brosley byla jedna z mála jeho obětí s bílou pletí, ve většině dalších případů si vybíral cíleně Afroameričanky z úplného okraje společnosti. Prostitutky, bezdomovkyně, drogově závislé ženy – ty, které nikomu nechybí, nikdo je nehledá, nikomu (včetně společnosti) na nich nijak extra nezáleží. „Nepůjdu přeci do bílé čtvrti a nevyberu si tam puberťačku,“ uvedl v roce 2018.

Jinak byl ale jeho postup v podstatě vždy stejný. Získal důvěru těchto zranitelných žen – buď jim nabídl odvoz, případně měly pocit, že jim za jejich společnost zaplatí – a pak je bez lítosti uškrtil. Předtím je ale většinou omráčil ránou pěstí do obličeje či břicha, jako bývalý boxer, a jako muž s výškou kolem 190 cm měl fyzicky vždy výrazně navrch. Jejich těla pak pohazoval na odlehlých místech, do příkopů, lesíků, křoví a podobně.

Oběti tak většinou nevykazovaly velké známky zápasu, a nějakou tu modřinu na krku či jinde na těle policisté vzhledem k jejich způsobu života nepokládali za nic neobvyklého. Prostitutky prostě čas od času přeci někdo praští, feťačky mají modřiny běžně – proto také často byly případy nalezených mrtvol uzavřeny jako nehody, předávkování a podobně. V mnoha případech vlastně vraha ani nikdo nehledal.

Vše se změnilo až v roce 2012, když Samuela Littlea zatkla policie v Kentucky kvůli obchodu s drogami. V rámci moderních postupů mu mimo jiné odebrali vzorek DNA, který se ale po zadání do databáze nečekaně shodoval s genetickými stopami nalezenými na třech tělech nevyřešených vražd žen z konce osmdesátých let minulého století. O dva roky později už byl za tyto tři vraždy Little odsouzen na doživotí.

Tím ale jeho děsivý příběh neskončil, spíš teprve začal. Policisté totiž tak nějak tušili, že má na svém kontě víc než jen tři vraždy, a tak jeho DNA poskytli vyšetřovatelům z FBI. Najednou bylo možné je propojit se všemi možnými případy vražd na celém území Spojených států (právě to, že Little vraždil na různých místech, v různých státech, samozřejmě dlouho znemožňovalo jednotlivé vraždy spojit).

A tak detektivové přicházeli s dalšími a dalšími oběťmi a Little nezapíral. Všechny své oběti si navíc dobře pamatoval, znal jejich křestní jména, alespoň rámcově jejich věk, vybavil si místa, na nichž je připravil o život, a ke všemu uměl malovat. Kriminalistům tak kreslil portréty žen, které zavraždil.

Celkově se přiznal k 93 vraždám, a přestože mu policie věřila, stoprocentně se jich potvrdit podařilo přes sedmdesát. S jistotou se ví, že vraždil od sedmdesátých let minulého století, i když Little hovořil i o vraždách z let šedesátých. Ať už je ale konečné číslo jakékoli, Samuel Little je nejhorším sériovým vrahem v historii USA.

Trestu smrti unikl v podstatě jen proto, že s policií spolupracoval. Zbytek svého života ale samozřejmě strávil za mřížemi, zemřel na konci roku 2020. Bylo mu tehdy osmdesát let.

Zdroj: The Washington Post, LA Times, FBI.gov, CNN