Hlavní obsah

Modřiny jsou normální. Mohou ale také ukazovat na špatnou činnost jater nebo leukémii

Foto: Lenar Nigmatullin, Shutterstock.com

Foto: Lenar Nigmatullin, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Podlitiny nebo modřiny jsou následkem takzvaného tupého poranění. Někteří lidé jsou k nim náchylnější a zbarvení se jim vytvoří už při mírném dotyku malou silou. Nemusí to přitom znamenat nic vážného, jen máte horší pevnost cévních stěn. Co by vás ale mělo znepokojit? Kdy může jít o vážnější nemoc?

Článek

Víte, proč mění barvy? Modřina je krevní výron. Ve chvíli, kdy krev prosvítá přes kůži, má tmavě modré zabarvení. Pak se postupně červené krvinky rozpadají a uvolňují barvivo hemoglobin. Ten se dále rozkládá na produkty, které způsobují změnu barvy na zelenavou, hnědou a pak žlutou. Postupem času se výron čili modřina vstřebá a zbarvení zmizí.

Modřina souvisí s pevností cévních stěn. Náchylnější k jejich tvorbě jsou ženy, a to zejména po 40. věku života, kdy dochází k přirozenému úbytku pohlavních hormonů. Do té doby totiž hormony cévy chránily před poškozováním a ucpáváním v důsledku aterosklerózy (ta končí často infarktem).

Běžných modřin se tedy není třeba bát, i když se vám tvoří častěji a rychleji než jiným lidem. Co by vás mělo znejistit, jsou situace, kdy se něco výrazně změní. Modřiny totiž mohou signalizovat vážnější problémy, ukazovat na to, že ve vašem těle není něco v pořádku.

Hemofilie či poškození jater

Z vážnějších diagnóz jde zejména o vrozené poruchy srážlivosti krve, například hemofilii. Může ale jít také o nedostatek nebo poruchu funkce krevních destiček, například při leukémii. Časté modřiny mohou značit také to, že máte nějaké potíže se srážlivostí krve, které mohou pocházet z poškození jater (5 signálů, že vám špatně fungují).

Problémy ale mohou také souviset s vedlejším efektem léků snižujících srážlivost krve, které se podávají jako prevence ucpávání cév a tím pádem infarktu či mozkové mrtvice. Nejčastěji jde o známý lék warfarin či aspirin a acylpyrin obsahující kyselinu acetylsalicylovou.

Foto: CGN089, Shutterstock.com

Modřiny jsou běžné. Zbystřete ale, pokud se vám dělají častěji než dříveFoto: CGN089, Shutterstock.com

Celiakie nebo nedostatek vitaminu C

Také málo vitaminu C a vitaminů K se může projevit zvýšeným sklonem k modřinám. Nedostatek vitaminu C oslabuje cévy. Je totiž důležitý pro tvorbu kolagenu, který je součástí cévní stěny a zajišťuje její pevnost a pružnost. Jestliže je ho málo, jsou cévy křehké. Vitamin K je zase nutný pro tvorbu látek zajišťujících správné srážení krve.

K nedostatku těchto vitaminů dochází ale také v důsledku přísných diet, ale také třeba celiakie, při které je porušeno vstřebávání živin.

Kdy s modřinami k lékaři

Pokud se změní váš sklon k tvorbě modřin a dělají se vám častěji, je dobré se nechat vyšetřit a zjistit, zda nejde o vážné onemocnění. K lékaři běžte i v případě, že se vám modřina udělá najednou a bez poranění. Varovat by vás také mělo třeba častější krvácení z nosu, krev ve stolici nebo i větší menstruační krvácení než obvykle.

Co se týče výživy, pro zdravé cévy je dobré jíst vyváženou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce. Proti křehkosti cév pomáhají potraviny s vitaminem C, K a s obsahem rutinu. To jsou zejména pohanka, ovesné vločky, luštěniny, ale také listová zelenina či ořechy.

Reklama

Načítám