Kolik je doopravdy vašemu tělu, jak omládnout a co zvyšuje váš biologický věk?

Jak to, že váš o několik let starší kolega, kolegyně, kamarád nebo kamarádka vypadají mnohem lépe než vy a doslova hýří energií? Datum narození a s tím související skutečný neboli kalendářní věk jsou v mnoha případech jen nepodstatné číselné údaje. Mohem důležitější než počet svíček na narozeninovém dortu je biologický věk, který ovlivňuje kromě genové výbavy především to, jak žijete, stravujete se a hýbete. To jsou ty podstatné veličiny, k nimž se samozřejmě řadí i vaše psychika. Zamračení škarohlídi působí vždy starším dojmem než usměvaví optimisté.

„Existují dva rozdílné věky. Chronologický je daný datem narození ve vašem rodném listě, biologický je přesnější a udává skutečný věk vašich orgánů, jednotlivých buněk a DNA,“ vysvětluje primářka Monika Golková z A2C Anti-Aging Clinic. Nejpřesnější hodnota biologického věku se dá určit zhodnocením vrozených dispozic, životního stylu, způsobu stravovaní, sportovní aktivity a absolvováním laboratorních a přístrojových testů. Zjišťuje se při nich mimo jiné kompozice těla, tedy podíl svalů a tuku, vyšetřuje se zrak, sluch, kardiovaskulární a plicní funkce, smyslové funkce a paměť.

Testuje se fungování svalů, elasticita tkání a kloubů či stav zubů. Součástí jsou také laboratorní rozbory krve, zaměřené například na hodnoty krevního cukru a tuků. Vzhledem k rozsahu měření a množství hodnocených parametrů asi nikoho nepřekvapí, že jde o poměrně finančně náročnou záležitost. Naštěstí však existují i faktory, které můžete posoudit v pohodlí domova a zadarmo. Sice pomocí nich nezískáte žádné konkrétní číslo, ale alespoň rámcově zjistíte, jak na tom jste a jestli je nutné změnit zažité návyky.

„Na biologický věk má vliv celá řada faktorů. Přibližně z poloviny rychlost stárnutí ovlivňuje genetika. Druhou část faktorů tvoří životospráva, tedy zejména stravování, fyzická aktivita a stres. Na jejich úpravu není nikdy pozdě, svůj biologický věk mohou ovlivnit i lidé, kterým je třeba šedesát nebo sedmdesát let,“ uvádí lékař Lubomír Novák, který se specializuje na interní a anti-age medicínu.

Cvičíte v rozmezí 100 minut až 6 hodin týdně? Potom si můžete gratulovat. Americký profesor Stephen Roth zjistil, že telomery, tedy konečky chromozomů, které chrání DNA, jsou nejdelší právě u lidí, kteří vykonávají tělesnou aktivitu v tomto časovém rozmezí. Je tedy velká šance, že vaše tělo je o pět až deset let mladší než u lidí, kteří cvičí méně nebo naopak více, než je stanovená hranice.

Biologický věk může souviset také s vlivem prostředí, ve kterém pobýváte. Žijete-li blízko zeleně, existuje pravděpodobnost, že váš biologický věk je nižší až o sedm let ve srovnání s lidmi, kteří v přírodě netráví moc času. Faktorů, které to způsobují, může být několik. Podle autora studie Marca Bermana například lepší kvalita ovzduší nebo častější procházky.

Významným parametrem, který snadno zjistíte i doma, popřípadě na pravidelné prohlídce u lékaře, je krevní tlak. Odhaduje se, že hodnoty vyšší než 140/90 zvyšují biologický věk o šest až deset let. Na preventivní prohlídce se dozvíte také hladinu cholesterolu, která je rovněž jedním z parametrů. Vysoký cholesterol zvyšuje biologický věk až o čtyři roky.

Roky přidává i stres. Podle výzkumu Kalifornské univerzity je to u lidí, kteří jsou mu vystaveni v nadměrné míře, až deset let. Podobný efekt má i kouření, dokáže vám připsat až osm let navíc. Na rychlejším stárnutí se podílí i pití slazených nápojů. Popíjením půl litru denně si můžete přidat až pět let ve srovnání s lidmi, kteří žízeň zahánějí čistou vodou.

Chcete se dožít stovky, a navíc ve zdraví? Pravidla modrých zón vás povedou: Jezte duhu a spěte v jeskyni!