Spánek je základ! Co se děje s tělem při jeho nedostatku? 7 důsledků, které pocítíte

Spánek je pro lidské tělo stejně důležitý jako jídlo nebo pití. Přesto ho mnoho lidí podceňuje. Nehrozí vám přitom jen únava. Nedostatek spánku má dopad na fungování celého organismu, od mozku až po imunitní systém. Krátkodobé nevyspání zvládne tělo kompenzovat, ale pokud spíte málo dlouhodobě, začnou se objevovat vážnější problémy. Jaké změny byste neměli ignorovat?

Při nedostatku spánku se snižuje soustředění, rozhodování i paměť. Například studie publikovaná v časopise Neurosciences prokazuje, že spánková deprivace vede ke zhoršení pozornosti a rychlosti reakcí. Nevyspalý mozek nedokáže efektivně zpracovávat informace a hůře reaguje na podněty. Dlouhodobě může zhoršit i schopnost učení a kreativitu.

Nedostatek spánku výrazně ovlivňuje psychiku. Častější je podrážděnost, úzkost i sklony k depresím. Spánek totiž hraje klíčovou roli v regulaci emocí. „Nedostatek spánku zvyšuje pocity úzkosti a snižuje pozitivní emoce, jako radost nebo spokojenost,“ upozorňuje na závěry výzkumu Joanne L. Bower z psychologické fakulty University of East Anglia.

Tělo během spánku regeneruje a posiluje obranyschopnost. Pokud spánek chybí, imunita slábne a organismus může být náchylnější k infekcím, nachlazení i dalším onemocněním.

Nedostatek spánku narušuje hormonální rovnováhu, zejména hormonů hladu a sytosti. Ve starší studii porovnávali vědci spáče, kteří si dopřáli deset hodin spánku, s těmi, kdo mohli spát jen čtyři hodiny. Po pouhých dvou nocích se u druhé skupiny projevil nárůst hormonu hladu ghrelinu o 28 %, naopak leptin, hormon sytosti, poklesl o 18 %. Není divu, že po nedostatečném vyspání máte tendenci sahat po kalorických jídlech a sladkém.

>>> Večer se jim vyhněte! Tyto populární vitaminy a minerály zhoršují usínání i kvalitu spánku

Spánek ovšem ovlivňuje produkci celé řady hormonů, včetně těch, které řídí regeneraci, stres nebo metabolismus. Při jeho nedostatku dochází k jejich rozkolísání.

Dlouhodobé nevyspání tělo dostává do chronického stresu. Ten je spojován s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, cukrovky i srdečních onemocnění.

Tělo se obnovuje především během noci. Pokud spánek chybí, regenerace se zpomaluje a mohou se rychleji projevovat známky stárnutí nebo vás déle trápit projevy nemocí či zranění.

Pro dospělé se jako optimální uvádí 7–9 hodin denně. Existuje skutečně jen minimum lidí, kteří jsou geneticky schopni plnohodnotně regenerovat za šest a méně hodin. Většina lidí, kteří tvrdí, že jim stačí čtyři hodiny, si jen na únavu zvykla.

Na druhé straně existují lidé, kteří spí dlouho a stejně se budí unavení. Tam bývá problém spíše ve kvalitě spánku. Únavu může způsobovat spánková apnoe, stres, hormonální nerovnováha, nedostatek pohybu nebo nepravidelný režim.

Pokud chodíte spát a vstáváte každý den v jinou dobu, organismus se nedokáže správně nastavit. Naopak pravidelný režim pomáhá tělu naladit se na to, kdy má odpočívat a kdy být aktivní, což výrazně zlepšuje regeneraci i celkovou energii během dne.

Velkou roli hraje i biologický rytmus, tedy zda jste „ranní ptáče“ nebo „noční sova“. Pokud spíte v rozporu se svým přirozeným nastavením, můžete být unavený, i když spíte dost hodin.

Dopřát si kvalitní spánek by nemělo být luxusem, ale samozřejmostí. I malé zlepšení spánkových návyků může mít velký dopad na fyzické zdraví, psychiku i každodenní fungování.

Spánek je základ! Jak na to, abyste dobře spali vy i děti? Omezte modré světlo, dbejte na režim a rituály