Článek
Když se v roce 1989 začali obyvatelé Německé demokratické republiky (NDR) stále víc pokoušet o útěk na Západ, bylo náhle centrum Prahy poblíž západoněmeckého velvyslanectví v Praze na Malé Straně plné trabantů. Velmi rádi se zbavovali vozítek, která symbolizovala tehdejší „východní Němce“ asi nejvíc ze všeho. Ale i u nás bylo tohle auto velmi populární, už jen proto, že patřilo k nejlevnějším na trhu a bylo velmi nenáročné na údržbu. I proto jich v 80.letech minulého století jezdilo v ulicích víc než dost.
Už je to téměř 70 let
„Tati, předjel tě trabant!“ Hláška z legendárního filmu Na samotě u lesa mluví za vše – nechat se předjet tímhle řvoucím autíčkem s plastovou karosérií bylo považováno za potupu. První sériový Trabant (typ P50, nazývaný také Trabant 500) sjel z výrobní linky VEB Sachsenring Automobilwerke Zwickau 7. listopadu 1957. Nejznámější model Trabant 601 byl vyráběn v letech 1964–1990 a z této řady vzniklo přibližně 2 818 547 kusů; celková produkce všech Trabantů přesáhla 3 miliony vozů. Z dnešního pohledu je Trabant vlastně legendou a mnozí jeho majitelé na něj ještě dnes s láskou vzpomínají. Přesto, že předjet s ním jiné auto bylo skoro nemožné a jet za ním byl kvůli neuvěřitelnému zápachu z dvoutaktního motoru také zážitek.
Proč zrovna trabant?
Slovo Trabant má svůj původ v němčině a znamená „druh“ či „souputník“. Jméno bylo vybráno symbolicky — automobil jej dostal právě v době, kdy byla v roce 1957 vypuštěna první umělá družice Země. Výrobce Automobilwerk Zwickau tak chtěl pojmenováním vyjádřit tehdejší technologický optimismus a spojení s „novou érou“ pokroku. Zajímavostí je, že původně se uvažovalo i o jiných jménech, například Sachsenring (podle továrny), ale Trabant byl nakonec vybrán právě díky té symbolické souvislosti se Sputnikem.
Po roce 1991, kdy byla výroba Trabantů ukončena, se z mnoha z nich staly sběratelské kousky, které najdete v muzeích i soukromých sbírkách. V Praze například existuje Trabant Museum, kde objevíte i vybavenou dobovou garáž s opravovaným závodním Trabantem, tak jak ji opravář uprostřed práce zanechal. V části uříznutého vozu si můžete zkusit, jak se v tomhle autě sedělo, řídilo a řadilo. Nadšenci pořádají s trabanty výpravy a expedice, což vozu dodalo nový kulturní rozměr.
Trabant, co objel celý svět
Nejvíc toto vozítko proslavil cestovatel Dan Přibáň, který se svým „žlutým cirkusem“ projel většinu světadílů. A dokázal, že i s tak lidovým vozítkem, jakým byl Pryskyřičník pádivý, Bakeliťák nebo Rozzuřený vysavač, se dá objevovat svět. Přesto, že sám o tomto autě nemá nejlepší mínění. „Původní auto z roku 1957 bylo hezčí, složitější a líp vymyšlené, ale po sedmi letech zjednodušili karoserii a i jinak ho ošidili. A pak už to šizení pokračovalo až do konce výroby v roce 1990. Všechno, co je na socialismu a minulém režimu špatné, je v Trabantu,“ shrnul svůj názor Přibáň pro Český rozhlas. A dodal, že aby v autě vydrželi ty tisíce kilometrů, museli do něj namontovat jiné sedačky. „Ty originální jsou naprosto pekelné, tak jsme tam dali sedačky z Fordu Fiesta,“ uvedl. A také přiznal, že nesdílí jakoukoli adoraci plastového vozítka. „Mám roztomilý rozpor s trabantí komunitou, která si myslí, že to auto je boží a já si myslím, že je příšerné,“ poznamenal s úsměvem už před lety Přibáň před začátkem další výpravy.











