Začíná to telefonem. U dětí pak přichází energeťáky, kratom i nikotin. Jak je chránit před závislostmi?

Závislosti už dávno nejsou problémem, který se týká jen dospělých. Stále častěji zasahují i do života dětí a dospívajících, a nemusí jít jen o zdraví škodlivé návykové látky. Velkým rizikem jsou i technologie, sociální sítě, online hry nebo patologická potřeba uznání vrstevníků. Proč jsou mladí lidé dnes mnohem zranitelnější a jak je dostat z této nebezpečné pasti? Odpovídá adiktoložka Monika Plocová.

Závislost může vzniknout v podstatě na čemkoli. S jakými formami se ve své praxi nejčastěji setkáváte u dětí a dospívajících?

Dnešní dobu vnímám jako velmi přetechnizovanou. Technický pokrok umožňuje šetřit čas, mnoho věcí vyřídíme online, ale má také negativní důsledky. Když opomenu, že se vytrácí lidská komunikace, setkávání a další přirozené životní hodnoty, největší dopad vidím právě na mladou generaci. Mobil a počítač se dnes staly běžnými společníky dospělých i dětí.

Jak závislosti obvykle vznikají?

V praxi často vidíme, že ve chvíli, kdy je malé dítě neklidné a dospělí potřebují klid, dostane do ruky právě mobil. A uklidní se. Není ani výjimkou, že dítě v první třídě základní školy disponuje vlastním mobilním telefonem. A tady to dnes začíná. Mobil už totiž není jen pomocník k rychlému propojení, ale hračka a kamarád.

Tedy úplně první závislost, která dnes u dětí vzniká, je závislost na moderních technologiích. Postupem času se přidává, třeba pod vlivem rodiny a okolí, závislost na cigaretách, vapování, kratomu nebo marihuaně. To jsou vůbec nejčastější závislosti dospívajících.

Podle čeho poznat rozdíl mezi běžným dětským nadšením a potřebou zkoušet a vznikem závislostního chování? Jaké varovné signály by rodiče neměli přehlížet?

Základní předpoklad toho, aby dítě nepropadlo do závislosti, je komunikace rodičů s ním a společně trávený čas. Rodiče jsou pro dítě vzorem, jak žít. Pokud sami tráví na počítači a mobilu celé dny, projíždějí sociální sítě a hrají hry, je velký předpoklad, že dítě toto chování převezme jako vlastní. Je dobré, když rodiče s dětmi mluví o tom, k čemu počítače a telefony slouží a že nejsou celodenní hračkou.

>>> Dietní cola jako nová závislost: Přirovnávají ji k cigaretě! A navíc se po ní může tloustnout

Co tedy doporučujete, z pohledu odborníka i rodiče?

Jako rodič doporučuji zejména vést dítě k tomu, aby umělo telefon odložit a trávilo na něm jen omezený čas. Děti, které mají doma zázemí a fungující komunikaci, pocit bezpečí a živé kamarády, nemají potřebu komunikovat tolik na sociálních sítích. Pokud dítě tráví na mobilu či počítači celé dny a dospívající často i noci, je to zpráva pro rodiče, že se uzavírá do samoty s umělou inteligencí, a je potřeba si toho všimnout. Mluvit s ním, začít hledat řešení. Není to problém jen dítěte, ale celé rodiny.

Lze shrnout, co vše může být příčinou různých typů závislosti? Například jakou roli hrají kamarádi a vrstevníci nebo přirozená „nátura“ dítěte?

K rozvoji závislosti u dětí přispívají biologické faktory, to jsou zejména genetické predispozice. Dále jsou důležité psychologické faktory, to znamená emoce, vzorce chování, prožitá traumata, vnímání světa a prožitky. Podstatnou částí jsou také sociální vlivy, zejména vztahy, a ráda bych zde zmínila i spirituální faktory, které ukazují na smysl života a víru. Tyto složky se v člověku přelévají a míchají a vytvoří soubor osobnostního nastavení. To pak rozhodne, zda spustí závislost, či ne.

Proč jsou děti a teenageři z hlediska fungování mozku náchylnější k rozvoji závislostí? Existují nějaká konkrétní období, kdy je riziko obzvlášť vysoké?

Děti jsou ovlivnitelné. Nemají prozatím svůj vlastní názor, jsou závislé na názoru rodičů. A pokud rodiče nefungují ve výchově či ve vztahu, nejdou příkladem, nechají se děti okolím snadno ovlivnit. Dospívající hledají identitu, vlastní názory a v období puberty se mají potřebu často vymykat i rodičům.

Toto je dle mého názoru nejhorší období, kdy kvůli vlastní touze poznávat a časté existenci part, je riziko závislosti velmi vysoké. A opět jsme u rodičů, jejich výchovy, přesvědčení a vzoru. Také u funkčnosti rodiny, společného prožívání a vytváření pocitu bezpečí. Pokud dítě věří rodičům, nenechá se tolik manipulovat okolím.

A jak je to ve škole? Čím mohou pedagogové preventivně působit, aby děti nebyly tak zranitelné vůči závislostem, ať už jde o látky, jako je nikotin, nebo o chování spojené s technologiemi?

Vznik závislosti u člověka je spojen s mnoha spouštěcími faktory. Funkční rodina a dobrý vzor je základ. Stejně jako si děti všímají chování svých rodičů, všímají si samozřejmě také chování učitelů. Když mluví učitel o prevenci kouření a o přestávce ho všichni vidí kouřit, není možné brát jeho rady vážně. Děti ocení otevřenost, upřímné vysvětlování, pochopí chyby. Příkazy a zákazy většinou nic neřeší.

Pokud jde o nebezpečný trend závislostí na energetických nápojích, které jsou mezi teenagery velmi populární, jak mohou vysoké dávky kofeinu a dalších látek, které obsahují, ovlivnit jejich mozek, učení i chování?

Marketing těchto nápojů je velmi silný a oslovuje převážně mladistvé. Líbivé plechovky, různé značky, atraktivita a barevnost, to vše přitahuje pozornost. Energetické nápoje slibují „nakopnutí“. Jejich složení, cukr a kofein, nabízejí rychlý zdroj energie, který potlačí únavu. Energeťák pomůže zvládat nároky ve škole nebo přinese úlevu od problémů. Ale energetický nápoj stimuluje nervový systém velmi rychle, tento účinek se ale také rychle vytrácí a přichází únava, nesoustředěnost, podrážděnost a nespavost. Dlouhodobá a častá konzumace může vést k rozvoji závislosti, depresí či úzkostí i poruchám spánku. Návyk a závislost na energetických nápojích se může přesmyknout v závislost na dalších návykových látkách.

Problémem může být i závislost na partě vrstevníků. Co dělat, když dítě až nezdravě usiluje o uznání svých kamarádů, podřizuje se jim a snaží se za každou cenu „být za hvězdu“?

Pokud je dítě závislé na uznání kamarádů, pak toto nemá v rodině. Možná jsou na něj kladeny rodiči vysoké nároky, nebo mu je za vzor dáván dobře se učící bratr. Možná rodiče hodně pracují a nemají čas. Dítě si nese z rodiny nízké sebevědomí, pocit nepřijetí a nedokonalosti a komplexy. Takže přijetí, uznání a hodnotu mu dává parta. A zde je k rizikovému chování velmi blízko. Prevence opravdu začíná v rodině, a pokud už se toto stane, je třeba s dítětem mluvit a vysvětlovat. Pokusit se zvrátit stav.

Takže podporovat zdravé sebevědomí dítěte, aby nebylo tolik závislé na názoru kamarádů a dokázalo se rozhodovat podle sebe…

Ano. Mnozí rodiče jsou bohužel sami nezralí a vlastně to s dětmi příliš neumí. Někteří vkládají do potomků své představy a ambice. Telefony a počítače jsou někdy přednější než děti, energetické nápoje, alkohol (bohužel i další drogy), to vše je mnohdy v rodinách konzumováno. Jak se pak dítě nemá chytit party? Všichni rodiče by si měli uvědomit, že co dělají oni, budou dělat i jejich děti, ať se to týká technologií, cigaret nebo třeba alkoholu.

V čem jsou dnes děti napřed a v čem pozadu? Jsou samostatnější, ale nesnesou nepohodlí