Článek
Aneta Krejčíková je jedna z nejtalentovanějších českých hereček a úspěšně kloubí práci s péčí o děti. Patří do generace žen, které mohou leccos změnit ve výchově, přístupu ke svému tělu i partnerským vztahům. A otevřeně na toto téma mluví. Ostatně konfrontace a léčení je něco, co jí je vlastní.
Co Aneta Krejčíková v Bublinách prozradila
- Litovala někdy, co sdílela na sítích? „Ano, díky bulváru. Nedávno jsem měla potřebu něco napsat k odchodu Pavla Nečase. A oni o tom napsali článek s odporným a nechutným titulkem... Štve mě, že má bulvár sílu a neuvědomuje si zodpovědnost.“
- Odchod z Ulice byl i kvůli prostoru pro vlastní tvorbu. „Cítím v sobě poprvé v životě drzost a odvahu věnovat se hudbě.“
- V čem se s postavou Gábiny z Ulice navzájem ovlivnily? A jak ji formovalo, že coby děvčátko, které ovšem vypadalo jako dvacetiletá ženská, vstoupila do dospělého světa?
- Má její přístup k životu vliv na nabízené role? O jaké sní? „Toužím zahrát si Maryšu. Nejsem vražedkyně, ale bavilo by mě to pitvat a prozkoumávat.“
Aneta Krejčíková v Bublinách otevřeně promluvila o přenastavování mezigeneračních vzorců, respektu ke svým i dětským emocím a vysněné roliFoto: Proženy.cz
Generace vědomých žen
Aneta Krejčíková je součástí generace žen, které mění zajeté koleje. Kde vnímá největší mezigenerační rozpor? „Jednoznačně v pohledu na výchovu dětí, tam narážím neustále. Ale stále mám energii vysvětlovat to ze svého pohledu.“
Velkou změnu vidí v přístupu k dětským emocím, které dnešní maminky víc respektují. Když jí syn řekne, že ji nemá rád, sice ji to zabolí, ale ocení, že jí to řekl do očí. „Jsem otevřená diskusi, možná až moc, jak tvrdí můj bývalý partner. Ale je na nás dospělých, abychom měli pochopení a nebrali si to osobně.“
Snila jsem o úplné rodině
S tatínkem svých dětí již netvoří pár, ale ve výchově se snaží být jednotní. Bylo těžké zbourat představu o šťastné rodině? „Bylo to hodně těžké rozhodování, několikaleté. Nejsem člověk, který by zažil první krizi a utíkal, jsem bojovník. To rozhodnutí jsem nakonec udělala pět minut po dvanácté, možná i deset, ale učinilo mě to silnější.“
Původní představa o štěstí? „Úplná rodina a tři děti, baráček, budování blízkosti s partnerem. Po tom toužím od dětství, pro to jsem se narodila. A najednou se vám to zboří a vy si říkáte, že jste se nenarodila, abyste byla sama. Někde přece mám soul mate, se kterou všechno zvládnu.“
Přišla jsem, abych léčila
Porod chtěla Aneta Krejčíková prožít jinak. Ženy v její rodině jej vnímaly jako traumatizující zážitek. „Někdy sama sebe překvapím svým postojem. Byla jsem odmala přecitlivělá, mentálně i fyzicky, všechno mě bolelo… Možná i proto jsem si řekla ‚ne, bude to jinak‘,“ zamýšlí se a dodává, že odmala cítí, že „sem přišla léčit“.
A nyní konečně cítí, že má odvahu říct nahlas, s čím nesouhlasí, nekýve rodičům na vše a nebojí se je konfrontovat se svou pravdou. „Učím se, jak na konfrontaci, aby léčila. Ano, jsme ‚Impulzovic‘ rodina, jsme vznětliví, ale umíme spolu mluvit a já se umím i omluvit.“
Jsem víc než objem masa s prsama
Už dvacet let ji veřejnost hodnotí, je zkrátka na očích. „Je to tak strašně demotivující: je mi 34, mám vystudované herectví a od 14 let se mu aktivně věnuju, mluví za mě moje práce… umělo mě to trápit,“ přiznává. Po té správné pozornosti ovšem vždy toužila. „Toužím dokázat, že jsem víc než objem masa s prsama a mám v sobě mnohem víc. Jsem nedomazlené dítě a touha po pozornosti tam asi je.“
Co si myslí o nastavení společnosti a ideálech krásy? Proč na ni tatínek v dětství řehtal? A v čem je úleva, když žena porozumí svému cyklu?
