Češi se neočkují a podceňují rizika. Které vakcíny doporučují lékaři v dospělosti a jak často?

Očkování si většina lidí spojuje hlavně s dětstvím, jakmile ale odrostou povinnému očkovacímu kalendáři, mají mnozí pocit, že tím je tato kapitola uzavřena. Jenže to není úplně pravda. Očkování byste v zájmu svého zdraví neměli podceňovat, obzvláště v případě, že cestujete, trpíte chronickým onemocněním či oslabenou imunitou nebo prostě stárnete. Přesto se v naší zemi potýkáme s tím, že o přeočkování v dospělosti je jen malý zájem. Mnoho lidí ani neví o možnostech, které jim v tomto ohledu zdravotní systém nabízí, bagatelizuje rizika a nepovažuje vakcinaci za nezbytnou, tvrdí lékaři.

Očkování je pro lidské zdraví naprosto zásadní, v mnoha případech je skutečně jedinou účinnou prevencí proti velmi závažným onemocněním, která mohou mít fatální následky, jako je například tetanus, černý kašel, hepatitida nebo spalničky. Vakcína pomáhá imunitnímu systému vytvořit si ochranu dříve, než dojde k nákaze. Díky tomu nemoc vůbec nepropukne nebo proběhne jen v mírné formě, tudíž je významně sníženo riziko přidružených komplikací. Jen díky očkování se v minulosti podařilo zcela vymýtit pravé neštovice a výrazně omezit šíření dalších nebezpečných infekcí, například dětské obrny nebo záškrtu.

„Z průzkumu agentury Ipsos vyplynulo, že tři čtvrtiny české populace prevenci vnímají jako důležitou, nepovinné očkování v posledních dvou letech však podstoupila jen necelá čtvrtina Čechů. Jednalo se nejčastěji o očkování proti klíšťové encefalitidě, případně chřipce. Často zmiňovanými jsou také černý kašel a covid-19,“ komentuje Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos. Důležitou roli hraje proto edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace. „Pacienti potřebují kvalitní, srozumitelné informace, aby se mohli zodpovědně rozhodovat,“ říká Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizací.

„Dospělí často očkování podceňují, protože si myslí, že je nejdůležitější pro děti, že se očkuje zejména proti dětským nemocem, což je zásadní omyl. Jednak se i v dospělosti mohou vyskytovat tzv. dětské nemoci, například spalničky, zarděnky, příušnice nebo černý kašel, a také s postupujícím věkem dochází k oslabení imunity (tzv. imunosenescence, tedy imunitní systém je méně výkonný).

Dalším aspektem je, že s přibývajícími roky se zvyšuje i počet chronicky a vážně nemocných osob, pro které může být i „obyčejná“ infekční nemoc velmi závažná, nebo dokonce smrtelná. Proto se také zavádí pojišťovnami hrazené očkování u starších osob,“ popisuje lékařka Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby Oborové zdravotní pojišťovny (OZP).

Většina vakcín neposkytuje celoživotní ochranu a je třeba je po určité době obnovit, aby byla ochrana před nákazou zachována. Například přeočkování proti tetanu, záškrtu a černému kašli doporučuje Česká vakcinologická společnost v dospělosti každých 10 až 15 let, proti chřipce každoročně a proti klíšťové encefalitidě každých 3 až 5 let. Vakcína proti pneumokokovým infekcím je doporučena pro lidi starší 65 let a rizikové skupiny, proti pásovému oparu je pak doporučené očkování od 50 let.

„Většina praktických lékařů sleduje u svých pacientů očkování, není to ale plošné. V rámci pravidelné preventivní prohlídky je toto ale napsáno mezi úkony, které se mají provádět. Kolonku s očkováním najdete také v aplikaci eRecept, která ukazuje, jaká očkování máte a zda jsou stále platná. Nejsou zde ovšem prozatím zanesena data zpětně, tudíž tu najdete pouze ta nově aplikovaná,“ vysvětluje lékařka Jana Ježková.

„Mnoho lékařů na potřebu přeočkování své pacienty upozorňuje, kontrola dodržování intervalů však není jejich povinností. Část populace navíc na prevenci ke svému praktikovi vůbec nedochází, lékař tak nemá ani možnost takové pacienty o nutnosti přeočkování informovat,“ doplňuje lékařka Jarmila Bečvářová z laboratoře Synlab.

Vše o očkování dětí. Které je povinné a kdy můžete žádat příspěvek od pojišťovny