Lymfedém není jen obyčejný otok. Chronické onemocnění způsobuje infekce i kožní změny

Lymfedém je chronické onemocnění, které vzniká postupně a bez vhodně nastavené a včasné léčby může výrazně zhoršovat pohyb a celkovou kvalitu života. Vzniká jako důsledek poruchy funkčnosti lymfatického systému, kdy dochází ke zpomalení nebo zablokování toku lymfy.

Lymfedém se projevuje trvalým, postupně narůstajícím otokem, který je zpočátku měkký, později i tuhnoucí, přičemž nejčastěji se objevuje na dolních končetinách. Otok může být jednostranný nebo symetrický na obou končetinách. Mezi další příznaky patří pocit těžkosti nohou, napětí, snížená pohyblivost i kožní změny (zhrubění, „pomerančovitá“ kožní textura). V pokročilých stádiích pak dochází k vazivové přestavbě v kůži, fibróze, ztvrdnutí kůže a tvorbě kožních výrůstků.

Otoky při lymfedému jsou přítomny celý den, ustupují pouze při kompresi obvazem nebo kompresní punčochou. Změny polohy (nohy nahoru) mají jen malý vliv na zlepšení, což je právě velký rozdíl oproti otokům žilním, které jsou ráno minimální, během dne se zhoršují a nejvíce obtěžují večer po celodenní námaze.

„Lymfedém je často nebolestivý, při tlaku prstem jen neochotně přetrvává důlek (na rozdíl od otoku žilního původu) a je přítomno tzv. Stemmerovo znamení, kdy silným stlačením prstů na noze pomocí prstů vyšetřujícího nelze jednoduše vytvořit kožní řasu,“ vysvětluje David Ručka, angiolog, kardiolog a certifikovaný lymfolog.

U dospělých se nejčastěji vyskytuje lymfedém sekundární, to znamená vyvolaný jiným onemocněním. „Setkáváme se s ním u pacientů po operačních zákrocích a radioterapii u nádorových onemocnění. Dále bývá vyvolán zraněními nebo infekcí kůže a lymfatických cest. Typickým příkladem infekce kůže, způsobující lymfedém, je erysipel, lidově řečeno růže,“ popisuje lékař David Ručka.

Lymfedém se v některých specifických případech může objevit také u dětí. „Existují primární (vrozené) formy lymfedému — vrozené hypoplazie (nedostatečný vývoj) či ageneze (nevyvinutí) lymfatických cév, které se projeví již v kojeneckém věku nebo u dospívajících. Naopak již zmíněný sekundární lymfedém je u dětí velmi vzácný, vzniknout může po úrazu, infekci nebo operaci,“ uvádí lékař.

„Pokud se lymfedém neléčí, může časem způsobovat řadu komplikací, jako jsou infekce v místě otoku, projevující se zarudnutím, bolestí, pocitem tepla či horečkou, po poranění kůže může vzniknout absces (hnisavé ložisko),“ uvádí Irena Hončlová, odbornice na celostní medicínu a spoluautorka podcastu Hackni život.

„Trvalý, pokročilý lymfedém vede k omezení pohybu, bolesti, nehezkým kožním změnám, jako je hyperkeratóza a ekzém, což s sebou přináší psychosociální dopady, velmi často také u lymfedému vznikají recidivy bakteriálních infekcí,“ dodává lymfolog David Ručka.

Léčba lymfedému je dlouhodobá, u těžších forem dokonce doživotní. „Spočívá v kompresní terapii punčochami, vytvořenými pro pacienta na míru, odborně vedených rehabilitacích a dodržování životních návyků, které otoky nezhoršují. U některých pacientů může pomoci mikrochirurgická léčba, konkrétně našití lymfaticko-venózních spojek. Zátěží pro pacienta je časová náročnost a pravidelnost léčby,“ říká lékař David Ručka.

Cílem terapie je stabilizace a zmírnění otoku. „Pomáhá jemná manuální lymfatická masáž, která podporuje odtok mízy, pohybová aktivita jako chůze a plavání, které aktivují svalovou pumpu. Důležitá je péče o pokožku, aby se zabránilo infekci, velkou roli hraje i pitný režim, omezení soli ve stravě a případná redukce nadváhy,“ doplňuje Irena Hončlová.

Riziko práce z domova. Home office může způsobit nebo zhoršit křečové žíly