Cyanóza není nemoc, ale příznak. Namodralé rty nebo prsty mohou znamenat vážný problém

Cyanóza není onemocnění, ale soubor příznaků, které naznačují, že v těle není vše v rovnováze. Krátkodobé zmodrání prstů nebo rtů je běžné například při reakci na chlad nebo úzkost. Může se objevit také ve vysoké nadmořské výšce, kde je méně kyslíku, a vzácně obtíže způsobují i některé léky nebo chemické látky. Pokud však cyanóza přetrvává i v teple, objevuje se náhle nebo je doprovázena dalšími potížemi, může se jednat o varovný signál vážného onemocnění.

Jako cyanóza se označuje modrání kůže a sliznic a jedná se o projev sníženého okysličení krve. „Okysličená krev má jasně červenou barvu, odkysličená je temně červená. Pokud se koncentrace odkysličeného krevního barviva hemoglobinu zvýší, je toto zbarvení viditelné přes kůži a sliznice,“ vysvětluje Kateřina Pinterová, lékařka z laboratoře Synlab, jak tento „barevný efekt“ vzniká.

„Modrofialové zbarvení kůže či sliznic je nejčastěji patrné na rtech, ušních boltcích a konečcích prstů,“ dodává profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA v Brně a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Když se tento stav opakuje častěji a je spojen s dalšími příznaky, jako je dušnost nebo otoky, měl by být člověk vyšetřen. „Někdy za cyanózou mohou stát i nemoci krve nebo revmatologická onemocnění. Centrální cyanóza je také typickým příznakem srdečních vad, kdy neokysličená krev protéká z pravé srdeční komory do levé a odtud se dostává do celého těla, což je závažný stav, který by měl být řešen,“ vysvětluje Jan Krejčí.

Odborníci rozlišují dva typy cyanózy. Centrální cyanóza postihuje rty, jazyk a sliznice. „Vzniká při onemocněních, jejichž důsledkem je omezený přísun kyslíku do krve nebo narušení jeho přenosu. Patří sem například zápal plic, těžké astma, plicní embolie, pokročilá chronická onemocnění plic, srdeční selhání nebo některé vrozené srdeční vady,“ uvádí lékařka Kateřina Pinterová.

Periferní cyanóza se typicky objevuje na prstech, uších či na nose. Často vzniká při sníženém prokrvení těchto oblastí, tedy například v chladném prostředí, při Raynaudově syndromu, ale i při některých chorobách srdce či šokových stavech.

Vždy je důležité pátrat po primární příčině cyanózy. „Lékař vyhodnotí celkový stav pacienta, posoudí dýchání, barvu kůže a prokrvení. Následuje měření saturace kyslíku pomocí pulzního oxymetru a odběr krevních plynů, který ukáže hladinu kyslíku a oxidu uhličitého v krvi. Dále je třeba provést fyzikální vyšetření, poslech plic a srdce, EKG, rentgen plic, případně CT hrudníku či echokardiografii,“ popisuje Kateřina Pinterová.

Z laboratorních parametrů se dále vyšetřuje krevní obraz, methemoglobin (abnormální forma hemoglobinu, zejména při podezření na otravu), CRP, které může pomoci odhalit zánětlivý proces, markery srdečního selhání a také glykémie a ionty. V některých případech je nutné doplnit i srdeční katetrizaci.

Jelikož cyanóza není nemoc, ale příznak, je nutné snažit se předcházet příčinám, které k ní vedou. Sem patří zejména snaha udržovat zdravé plíce a srdce, tedy nekouřit, pravidelně se hýbat, zdravě jíst a nepřejídat se. Pro zdraví srdce je důležitá kontrola krevního tlaku, udržování správné hmotnosti a vyvážený jídelníček.

„Vždy by měly být včas odhaleny (v rámci preventivních prohlídek) případné srdeční vady a vhodně řešeny ještě předtím, než se dostanou do pokročilých stadií, která jsou spojena s rizikem vzniku cyanózy,“ doplňuje profesor Jan Krejčí.

Tip: Máte-li sklon k méně závažné periferní cyanóze vznikající vlivem chladu, je důležité neprochladnout, nosit teplé rukavice a správně vrstvit oblečení, aby nedocházelo ke zbytečnému stahování cév.

Ischemická choroba srdeční. S dušností, silným pocením a bolestí na hrudi jděte k lékaři