Když ve snu chodíte, mluvíte, ale i řídíte nebo jíte: Co je náměsíčnost a jaká jsou její rizika

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Formální název spánkové poruchy známé jako náměsíčnost zní somnambulismus. Jde o složeninu dvou latinských výrazů znamenajících „spát“ a „chůze“, doslovný překlad by tak mohl znít „chodit ve spánku“.

Náměsíčnost není příliš častá, alespoň jednou za život se ve spánku podle statistik projde zhruba 7 % osob. Bývá dědičná a obvyklejší v dětství (během jednoho roku ji zažije 5-15 % dětí mezi 4 a 8 lety a 1-1,5 % dospělých), více u chlapců než u dívek. Většina lidí z ní „vyroste“, což je dobře, protože náměsíčníci se mohou při svých toulkách snadno zranit.

Jak napovídá překlad latinského názvu, většina náměsíčných ve spánků vstává a prochází se. Možné jsou ale i jiné aktivity během spánku, velmi často jde o soubor několika různých projevů – posadí se, převalují se, mluví – ale nevzbudí se úplně a zase usnou. Náměsíčná aktivita obvykle nastává během prvních dvou až tří hodin po usnutí (Co se děje v jednotlivých fázích spánku?). Člověk si v tomto stavu není plně vědom svého fyzického okolí a toho, co se kolem něj děje – může mít otevřené oči, ale nemusí reagovat na věci nacházející se v jeho zorném poli. Náměsíční mohou dělat to, o čem se jim zdá ve snu, mluvit nebo močit na neočekávaných místech, mohou dokonce i jíst, a to i ne zcela poživatelné pochutiny. Zpravidla nejsou schopni vykonávat složité aktivity, ve velmi vzácných případech byli ale lidé schopni vařit nebo i řídit automobil.

O přímé příčině se v odborných kruzích vedou diskuze, jedním z důležitých vlivů se zdá být genetika – pokud je jeden z rodičů náměsíčný, má dítě až 47 % šanci, že somnambulismus přejde i na něj, pokud jsou náměsíční oba rodiče, pravděpodobnost stoupá na 63 % (Co jsou genetické markery a k čemu se využívají). Riziko náměsíčnosti rozhodně zvyšuje spánková deprivace; jiné spánkové poruchy ovlivňující spánkový cyklus, typicky spánková apnoe; popíjení alkoholu před spaním. Vliv mohou mít i úzkost, stres; u náchylných jedinců mohou epizodu spustit i vcelku prosté faktory, jako jsou horečka, plný močový měchýř nebo neznámé zvuky, které je vytrhnou ze spánku.

>>>8 zajímavých nočních poruch, které ruší váš spánek

V případě nejasného chování ve spánku, včetně náměsíčnosti, se můžete obrátit na stránky Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zabývající se neklidnými sny, kde se můžete mimo jiné i otestovat. Protože epizody se většinou nevyskytují každou noc, může být těžké je zachytit a pozorovat přímo ve spánkové laboratoři. Identifikace stavu tak probíhá v podstatě výhradně na základě popisu ze strany svědků, protože sami náměsíční si většinou nepamatují, co během epizody podnikali. Členové rodiny nebo osoby žijící s náměsíčným mohou poskytnout užitečné podrobnosti či natočit video pro získání přesnější představy. K vyšetření ve spánkové laboratoři (polysomnografie) se přistupuje v případě podezření na spouštějící se onemocnění, při nutnosti rozlišení mezi náměsíčností a epileptickými záchvaty ve spánku nebo poruchou chování v REM spánku (rychlé pohyby očí).

Farmakologická léčba často nebývá nutná, některé léky z řad antidepresiv ovšem dokážou potlačit výskyt náměsíčných epizod. Léčí se vyvolávající stavy, třeba v případě obstrukční spánkové apnoe nebo jiných spánkových poruch, jinak se doporučují relaxační techniky pro snižování úrovně stresu, práce s duševním zdravím skrze meditaci nebo psychoterapii, například hypnoterapie a další, u dětí se praktikuje plánované probouzení 15-30 minut před předpokládaným začátkem epizody, což může jejímu vzniku zabránit.

Protože se náměsíčnost děje nepředvídatelně a z důvodů, které jsou velmi komplexní (zpravidla se jedná o souhru genetických faktorů a faktorů prostředí), nedá se zcela zabránit jejímu objevení se. Dají se ovšem podniknout kroky snižující riziko opakujících se epizod. Patří mezi ně dodržování spánkové hygieny (pravidelný spánkový režim, opakující se večerní rutina, vyhýbání se spánkové deprivaci), vysazení alkoholu, kofeinu a dalších látek ovlivňujících kvalitu spánku, dále práce se stresem a úzkostí, případně řešení přidružených spánkových poruch (spánková apnoe).

>>>V kolik chodíte spát? Správné načasování předchází infarktu a odstraňuje plevel z mozku

Náměsíčnost zvyšuje riziko zranění, můžete upadnout nebo si jakkoliv jinak ublížit, protože nejste úplně vzhůru. Dobrou ochranou se může stát zamčení dveří a oken pro zamezení odchodu z bytu či domu a zabezpečení cest, kterými se může chodící spící vydat, aby si nemohl ublížit, zakopnout, pořezat se a podobně. Vzácně se mohou náměsíční chovat nevhodně a dopouštět se třeba sexuálního obtěžování (sexsomnie) nebo násilností, jiní mohou být po probuzení nadměrně rozrušení či zmatení.

Protože náhlé probuzení může vyvolat nejen zmatek, strach, úlek, ale také agresi, je nejbezpečnější, když se náměsíčného jemně, aniž byste ho vzbudili, pokusíte nasměrovat zpět do postele. Zpravidla se podvolí, uloží se a posléze si nepamatuje, co se seběhlo. Důležitý je jemný přístup, snažte se ho nevyděsit.

Odborná konzultace s doc. MUDr. Jitkou Buškovou, Ph.D., neuroložkou s evropským certifikátem v oboru somnologie (Expert in Sleep Medicine) a vedoucí lékařkou Oddělení spánkové medicíny v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ)