Hlavní obsah

Nechat vybrečet? Nikdy! Co je to separační úzkost a jak ji zvládnout

Foto: Lopolo, Shutterstock.com

Foto: Lopolo, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Separační úzkost se týká každého miminka a je naprosto přirozenou součástí sociálního a duševního vývoje dítěte. To, jak silně se projevuje, je ale individuální. Jak se dá zvládnout a platí na ni nějaké rodičovské „triky“?

Článek

Separační úzkost se začne u dětí projevovat ve chvíli, kdy má lepší pohybové i orientační schopnosti. Na jedné straně chce stále víc prozkoumávat své okolí a vzdalovat se od matky, ale na druhé straně se bojí, že nebude v její blízkosti.

Kdy se separační úzkost objevuje

Objevuje se mezi 6. a 9. měsícem a patří k přirozeným vývojovým milníkům. Dítě si začíná uvědomovat rozdíl mezi známou a neznámou osobou. U dítěte dochází k propojení pravé a levé mozkové hemisféry, což znamená, že myšlenky a vyvíjející se řeč se pojí s emočními schopnostmi. Separační úzkost se může objevit i po 1. roce života u batolat.

Jak se separační úzkost projevuje

Protože má dítě v tomto věku krátkou paměť, pozná v podstatě jen osoby, které jsou mu nejblíž, tedy především matku, popřípadě otce. Ostatní lidi, a to i babičky nebo dědečky, považuje za cizí a je k nim nedůvěřivé. Separační úzkost se projevuje především bouřlivým pláčem ve chvíli, kdy se nejbližší osoba vzdálí.

Foto: ANNA GRANT, Shutterstock.com

Separační úzkost se projevuje bouřlivým pláčem v okamžiku, kdy se nejbližší osoba vzdálíFoto: ANNA GRANT, Shutterstock.com

Jak se projevuje separační úzkost u batolat

Separační úzkost se může ve vlnách vracet a objevovat se i v batolecím období zhruba od 12. měsíce věku. Její projevy jsou různorodé a patří k nim:

  • Strach z toho, že když dítě rodič opustí, stane se něco zlého.
  • Odmítání jít do jeslí nebo školky.
  • Odmítání chodit spát, pokud není rodič v blízkosti.
  • Noční můry.
  • Stížnosti na bolesti bříška či hlavy.
  • Opakované záchvaty vzteku.
  • Noční pomočování.

Trpí separační úzkostí každé dítě?

Ano, ale každé dítě ji prožívá s různou intenzitou. Tím, jak dítě poznává okolní svět, přináší to nejen radost, ale taky strach a nejistotu. Separační úzkost je vlastně přirozená ochrana před cizími lidmi a novým prostředím. Chrání kojence před nástrahami světa v nejzranitelnějším období jeho vývoje.

Je dobré nechat dítě vybrečet?

Rozhodně není dobré nechat dítě „vykřičet“. Toto období je pro dítě emocionálně náročné a nejvíc ze všeho potřebuje pocit bezpečí. Strachy, s nimiž se dítě setkává, jsou vývojově podmíněné, nelze se jim bránit, lze je pouze zmírňovat osmělováním a rychlým zásahem maminky při bouřlivém pláči.

Jak léčit separační úzkost

Na tento druh úzkosti neexistuje žádný lék. Důležité je nebojovat a nepoužívat na dítě nějaké lsti. Dítě potřebuje především klid, vyrovnanost a sebejistotu. Jak toto období přišlo, tak odejde. Maximálně můžete dítě „sociálně trénovat“, třeba tím, že necháte babičku, aby dítě na chvíli pohlídala, nebo někdo jiný z vaší rodiny. Psychologové doporučují vytvořit si hlídací pravidla a rituály.

Jak předejít separační úzkosti

Pokud dítě trpí separační úzkostí, a matka potřebuje na chvíli odejít, například k lékaři nebo na nákup, je vhodné, aby dítě hlídala známá osoba, ideálně stále stejná. Hlídání je vhodné v domácím prostředí dítěte, které zná a cítí se v něm bezpečně, dítě nesmí být hladové nebo nemocné. Nepřítomnost nikdy dítěti „nevynahrazujte“, například prsem, dárkem, jídlem. Důležité je, že vám bude dítě důvěřovat, že se vrátíte.

Foto: goodluz, Shutterstock.com

Nepřítomnost dítěti by matka neměla vynahrazovat prsem, jídlem či dárkemFoto: goodluz, Shutterstock.com

Separační úzkost u batolat

Separační úzkost se může ve vlnách vracet a objevovat se i v batolecím období zhruba od 12. měsíce věku. Její projevy jsou různorodé a patří k nim:

  • Strach z toho, že když dítě rodič opustí, stane se něco zlého.
  • Odmítání jít do jeslí nebo školky.
  • Odmítání chodit spát, pokud není rodič v blízkosti.
  • Noční můry.
  • Stížnosti na bolesti bříška či hlavy.
  • Opakované záchvaty vzteku.
  • Noční pomočování.

Jak zmírnit separační úzkost u starších dětí?

Dítěti nelžete o tom, kam jdete a kdy se vrátíte. Pokud něco slíbíte, tak musíte dobu návratu dodržet.

Neodcházet v době, kdy vás dítě nevidí, ale otevřeně mu říct, že odcházíte, ale vytvořte si nějaký rozlučovací rituál, který pomůže dítěti překonat strach.

Nezkoušejte triky a neodcházejte, když je dítě zabrané do hraní nebo jídla. Získalo by pak zkušenost, že maminka „zmizí“ naprosto kdykoli.

Zároveň ale také dítě přehnaně neochraňujte, pak by získalo pocit, že žije v nebezpečném světě, kde se musí všeho bát. Stejně tak nepřehlížejte jeho obavy, respektujte jeho pocity, buďte klidní a dávejte mu pocit jistoty.

Podporujte jejich sebevědomí, aby dokázaly čelit drobným dobrodružstvím.

Separační úzkost

  • Proč a kdy se objevuje: V kojeneckém věku se objevuje mezi 6. a 9. měsícem, později pak u batolat. Důvodem je na jedné straně touha objevovat svět, na druhé straně strach ze ztráty blízké osoby. Jde o přirozený vývojový milník.
  • Projevy: U kojenců se objevuje bouřlivý pláč, u batolat jsou projevy různé, například noční pomočování, noční můry či záchvaty vzteku.
  • Léčba: Separační úzkost se nedá léčit, důležitý je klid. Dítě lze „sociálně trénovat“ a vytvořit rituály, které mu pomohou překonat odloučení.

Odborná konzultace: Mgr. Tereza Beníšková, dětská psycholožka, Kadaň

Reklama

Načítám