Zelená lékárna: znáte angínovník? Jeho účinky jsou vynikající!

Angínovník, celým názvem Angínovník čínský, je převážně znám jako pokojová či přenosná balkonová rostlina s typicky dlouhými mečovitými listy rozloženými do vějíře a krásnými květy v barevném spektru od žluté přes oranžovou až po červenou. Leckomu mohou připomínat květy denivek nebo kosatců.

Tato trvalka původem z východní Asie ale postupně získává na oblibě i mezi pěstiteli venkovních okrasných rostlin. Venku vysazený angínovník, který je dobře ochráněn proti mrazu, dokonce bez problémů přečká zimní období.

Tím však výčet důvodů, proč pěstovat tuto rostlinu se zajímavým jménem, nekončí. Angínovník, respektive jeho listy a oddenky mají léčivé účinky.

Jak už sám název napovídá, angínovník dokáže ulevit při angíně, nachlazení, zánětech dýchacích cest či zahlenění. Stačí, když při obtížích důkladně požvýkáte kousek listu. Uvolňují se přitom glykosidy, které dezinfikují sliznice. Listy dále obsahují látky, jako jsou flavonoidy, třísloviny či nejrůznější silice. Záněty pak léčí obsažený ectorigenin a ectoridin.

Abyste ale při užívání angínovníku zamezili případné alergické reakci, dejte pozor na dávkování. Hrozil by vám pak otok dýchacích cest. Autoři Herbáře léčivých rostlin Jiří Janča a Josef A. Zentrich doporučují omezit dobu žvýkání maximálně na půl minuty a toto opakovat maximálně šestkrát denně.

Kromě žvýkání je další možností, jak využít listy k domácí léčbě, příprava kloktadla. Přelejte jednu čajovou lžičku pokrájených listů dvěma deci vroucí vody a nechejte čtvrt hodiny odstát. Kloktejte při angíně či bolestech v krku.

Oddenek angínovníku se využívá pro močopudné účinky. Čajovou lžičku drcených oddenků zalejte 125 ml vroucí vody a nechejte 15 minut vyluhovat. Popíjejte čtyřikrát za den, uleví se vám při nemocech močových cest a ledvin, při zácpě či nadýmání, ale také při poruchách žláz s vnitřní sekrecí či revmatizmu.

V domácích podmínkách se rostlině zavděčíte, když ji postavíte například na parapet – má ráda dostatek světla. U závlahy dejte pozor na přelití, přihnojovat stačí přibližně dvakrát do měsíce. Jinak je tato pokojovka zcela nenáročná.

Pokud by se angínovník vyjímal na vaší zahradě a uvažujete o jeho výsadbě, je právě ideální doba na rozmyšlenou – vysazuje se na jaře. Vyberte stanoviště s dobře propustnou půdou a dostatkem slunečního svitu. Opět dbejte na přiměřenou zálivku, nesnáší převlhčení.

Květenství bude zahradu postupně zdobit od června do září. Po odkvětu se vytvoří tobolky obsahující semena. Můžete si jimi po jejich dozrání rostlinku namnožit – vysévají se na přelomu února a března do pěstebního substrátu. Výsadbu mladých rostlin si naplánujte na druhou polovinu května.

Pokud množit neplánujete, je vhodné tobolky se semínky hned odstranit, aby se vaše květina zbytečně nevysilovala jejich dozráváním.

S postupujícím podzimem listy opadají  a rostlina se stáhne do půdy. Úspěšné přezimování zajistíte překrytím spadanými listy a chvojím. Další variantou pro přečkání zimy je angínovník vyrýt a zasazený v květináči umístit do skleníku či chladné místnosti.

Angínovník je krásná rostlinka zajímavá hned z několika hledisek. Můžete jím vhodně doplnit vaši domácí zelenou lékárničku. Vyjímat se bude třeba hned vedle rýmovníku. O něm více v článku Pořiďte si rýmovník. Pročistí vám vzduch, a navíc i odpudí otravný hmyz