Zelené hnojení. Dopřejte záhonům výživnou dovolenou

Zelené hnojení slaví velký comeback na zahradní scéně. Ve chvíli, kdy sklidíte poslední salát nebo cibuli, jsou záhony prázdné, a to nechcete. Na místě, kde nic neroste, začne velmi rychle rašit plevel, který půdu znovu a znovu vyčerpává a umořuje. Nedejte mu šanci a pěstujte na vyprázdněných záhonech plodiny, které zemině prospějí!

Unavenou půdu potěší zelené hnojení v mnoha ohledech. Patří mezi organické hnojení, díky němuž se do půdy dostává biomasa rostlin, ta se rozkládá, a tím začíná přirozený koloběh. Cílem je obohatit půdu o organickou hmotu i živiny, a tím zvýšit půdní úrodnost.

Zní vám zelené hnojení jako zázrak? Svým způsobem je. Nejenže vám ušetří hodiny strávené vytrháváním bodláků a kopřiv, ale kromě živin půdu ochrání před vysoušením sluncem, erozí větru a vymývání živin deštěm.

Rostliny pěstované jako zelené hnojení navíc půdu nakypří, oživí a zlepší její strukturu. To prospívá půdním mikroorganismům, které jsou pro úrodnost půdy důležité. Kromě toho, některé druhy zeleného hnojení potěší i včely, čmeláky nebo motýly. (Jak léčit píchnutí od včely?)

Rostliny spadající do kategorie zeleného hnojení můžete vysévat od jara až do podzimu. Zelené hnojení se zpravidla vysévá po sklizni. Do pozdního podzimu jsou tak záhony pokryté a plevel nemá šanci. V době podzimního rytí můžete zelené části rostlin i jejich kořeny jednoduše do půdy zarýt. Rozloží se a zeminu obohatí o živiny.

Pokud ale rostliny včas zarýt nestihnete, nic se neděje. Půda bude alespoň přes zimu chráněná před mrazem. Vše můžete napravit hned zjara, jakmile počasí dovolí zahradnické práce.

Zelené hnojení můžete nechat vyrůst do různých velikostí. Menší rostliny se lépe zarývají. Větší rostliny zase můžete nechat vykvést, z toho bude mít radost hmyz. Statné rostliny bude lepší vytrhat, nasekat na menší části a přidat třeba do kompostu. A co si vysadit?

Možná budete překvapeni, co vše mezi zelené hnojení patří. Je to například hrachor, jetel, měsíček lékařský, hořčice, hrách, vlčí bob, žito nebo ozimou vikev. Mnoho z nich byste očekávali spíš na poli, ale skvěle poslouží i na vaší zahradě. A co od jednotlivých druhů čekat?

Hořčice je oblíbeným druhem zeleného hnojení, protože je nenáročná na kvalitu půdy i na klima. Snese přízemní mrazíky. Potřebuje ale dostatek závlahy. (Jak na domácí hořčici?)

Hrách patří mezi vikvovité rostliny, o nichž je známé, že do půdy vrátí dusík, tedy prvek, který většina zeleniny potřebuje pro svůj růst. Má hlubší kořenový systém, a tak zeminu i načechrá. Snáší chladnější počasí. (Už jste slyšeli o černookém hrachu?)

Také vlčí bob pomůže do půdy vpravit dusík a zlepšit její kvalitu. V zahradnictví ho najdete i pod názvem lupina. Kvete modře, bíle a růžově a záhony tak umí proměnit v barevnou záplavu. Dusík pomůže do půdy vpravit i hrachor nebo jetel.

Tato nenáročná plodina rychle roste, zvládne i lehké a sušší půdy. Zeminu dobře zastíní a zabraňuje vypařování vody. Zlepšuje strukturu půdy a je skvělá i jako medonosná plodina – včely ji milují.

Kvete žlutými a oranžovými květy. Tato léčivá bylina pomáhá půdu zbavit háďátek, které škodí různým druhým zeleniny. Květy si můžete nasušit na bylinkový čaj. Nezapomeňte některé nechat dozrát a sebrat si semínka na příští rok.

Tyhle bylinky zvládnou i migrénu, bolesti zad a zubů!