Hlavní obsah

Kolaps, infarkt, mrtvice a epileptický záchvat: poznejte hlavní příznaky a naučte se první pomoc

Foto: Madrolly, Shutterstock.com

Udělalo se někomu z vašich blízkých náhle zle a vy nevíte, jak moc je to vážné a kdy je na místě volat sanitku? Rychlost je v případě mrtvice nebo infarktu důležitá, naučte se proto včas rozpoznat příznaky.

Článek

Pohled na někoho blízkého, jehož tvář je bledá, sotva dýchá a stěží vás vnímá, vás pravděpodobně vyděsí. Nepropadejte ale panice a jednejte. Vytočit 155 je na místě vždy, když nevíte, co potíže vyvolalo.

Kolaps organismu: dejte vodu a cukr

Někdo ve vašem okolí kolabuje? K mdlobám může dojít z mnoha příčin, například když dotyčný málo pil, nejedl, dlouho stál či zprudka vstal, má nízký tlak, špatně se mu dýchá ve vydýchaném prostředí nebo se vyčerpal velkým fyzickým výkonem či horkem. V takovém případě můžete zkusit pomoci sami. Postiženého položte na zem a zdvihněte mu nohy, uvolněte mu oděv, otevřete na něj okno. Můžete mu dát chladivý obklad a zvlhčit rty, jakmile je schopen něco sníst nebo vypít, dejte mu vodu, colu nebo sladkou tyčinku.

K úlevě by mělo dojít velmi rychle, pacient se má začít probírat v řádu vteřin. Pokud se tak neděje nebo se jeho stav dokonce horší, volejte záchranku. K lékaři spěchejte, pokud bezvědomí předcházela bolest na hrudi či náhlá dušnost, pokud dotyčný pociťoval křeče, pádem se zranil nebo po probrání necítí část těla.

Foto: mamgolovemom, Shutterstock.com

Cola doplní cukry a hydratuje

Mrtvice: zkontrolujte tvář

O čas se hraje při cévní mozkové příhodě neboli mrtvici, jejím následkem rychle odumírají mozkové buňky a může dojít k trvalému poškození až smrti. „Ke třem základním příznakům řadíme pokles koutku, ochrnutí končetin a poruchu řeči,“ upozorňuje doc. MUDr. Aleš Tomek, primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Při mrtvici člověk neovládá svaly v obličeji. Když se usměje, jedna strana jakoby padá na stranu, vypláznutý jazyk se stáčí na stranu, člověk může mít pokleslé víčko. Když se postižený snaží obě ruce zvednout zároveň, jedna jde pomaleji, typická je i neschopnost stisknout ruku. Poruchy řeči poznáte ve chvíli, kdy postiženého poprosíte, aby zopakoval jednoduchou větu. Pokud drmolí, komolí slova a není mu rozumět, volejte záchranku. Šance na záchranu života, nebo alespoň zmírnění následků mrtvice stoupá, je-li léčba zahájena co nejdříve, ideálně do hodiny.

Foto: Dragana Gordic, Shutterstock.com

Infarkt: bolest na prsou 

Stejně jako u mozkové příhody i u infarktu myokardu dochází k ucpání tepny, tentokrát té, která má za úkol okysličovat srdce. Pokud se průtok krve zhruba do devadesáti minut neobnoví, může dojít k nevratnému poškození i odumření srdečního svalu. Infarkt se ale zdaleka neprojevuje jen pálením, svíráním či bolestí na prsou, která může vystřelovat až do ramene, paže, břicha, lopatky i do čelisti. Pacient se také může zvýšeně potit, pociťovat dušnost a slabost, neobvyklé není ani zvracení či mdloby. A pozor, zcela odlišné jsou pak příznaky u žen, tam se infarkt projeví někdy jen velkou únavu.

Pokud akutní potíže během deseti minut neustoupí, volejte záchranku. „Díky včasnému zprůchodnění postižené tepny je možné zabránit dalšímu odumírání srdečních buněk v důsledku jejich nedokrevnosti,” dodává doc. MUDr. Petr Kala z Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU. A co udělat, než přijede záchranka? Pacienta můžete posadit, tato poloha tolik nezatěžuje srdce. Otevřete okno, bude se mu lépe dýchat. V případě, že nenahmatáte tep, začněte s masáží srdce – pravděpodobně vás bude instruovat operátor.

Epileptický záchvat: Dbejte, ať se neuhodí

Záchvat při epilepsii může mít různé podoby, nejde jen o náhlý pád a škubání těla. Pacient může přestat na pár sekund vnímat, záchvat se projevuje i jako zvláštní opakované pohyby, záškuby hlavy nebo končetin. Epilepsii může provázet i brnění, výpadky paměti či halucinace. Při záchvatu ale může člověk padnout i do bezvědomí se zástavou dechu a křečemi celého těla.

Třesení a záškuby vypadají děsivě, nic s nimi ale neuděláte a nesnažte se je tlumit. Spíše dbejte na to, ať si epileptik neublíží a neporaní se o ostré předměty ve svém okolí. Podložte mu hlavu něčím měkkým. „Problémem jsou i zažité mýty, třeba že musíte nemocnému něco vložit mezi zuby, aby si neprokousl jazyk. Je to velká chyba! Pacientovi v žádném případě nic do úst nevkládejte,“ vysvětluje MUDr. Martin Kudr z Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol. Pacienta zkuste uložit do tzv. stabilizované polohy, po skončení záchvatu pak na bok, a zaklonit mu hlavu, aby se mu lépe dýchalo. Je-li dezorientovaný, křečemi se poranil, spustí se další záchvat nebo jde o jeho vůbec první záchvat, volejte záchranku.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek