Domácí lékárna v jediném keři: od kořene po plod! Černý bez je dar, který vám roste přímo pod nosem

V dnešní době, kdy mezi hlavní trendy patří návrat k přírodním zdrojům zdraví a lokálním superpotravinám, zažívá černý bez renesanci. Ať už si připravíte voňavý čaj, nebo sladký likér, jeho síla vás provede celým rokem. Dá se z něj zužitkovat vše – od kořene po plod.

Květy černého bezu obsahují silice, třísloviny a flavonoidy, což z nich dělá mocný nástroj proti nachlazení. Sbírají se v květnu a červnu za suchého počasí, nejlépe dopoledne a co nejdál od silnic i stříkaných polí. Květy nemyjte, přišli byste o cenný pyl. Raději je jen opatrně oklepejte od broučků.

Čaj z bezových květů uleví při horečce a chřipce – podporuje pocení, uvolňuje dýchací cesty. Má také mírně močopudné účinky a pomáhá čistit krev.

Klasikou je bezový sirup a také osvěžující bezová limonáda a „sekt“. Z dětství si možná pamatujete také kosmatice – smažený květ nasladko v těstíčku.

Díky květinové a lehce nasládlé vůni se bezové květy skvěle hodí do letních salátů s jahodami nebo kozím sýrem a také k přípravě moučníků a sněhových dezertů.

Z květů se dá připravit i jemný bezový ocet. Dříve byl v každé chalupě jako první pomoc při horečce. Naředí se s vlažnou vodou v poměru 1 : 4. Do roztoku se namočí bavlněné ponožky nebo šátek a přiloží se na chodidla, dlaně či spánky. Dokáže srazit teplotu o 1 až 2 stupně během půl hodiny.

Neředěný ocet se používá k masáži namožených svalů po sportu, k obkladům na bolavé klouby nebo na štípance od hmyzu – mírní svědění a otok. Použijte ho k dochucení ryb a bílého masa nebo domácí majonézy či dresinků. Na perfektní zálivku smíchejte 1 lžíci bezového octa, 3 lžíce olivového oleje, lžičku medu a špetku soli.

Čerstvé mladé listy se sbírají spolu s květy a v minulosti byly nepostradatelné. Rozmělněné se přikládaly jako obklad na pohmožděniny, otoky, revmatické klouby nebo na vytažení hnisu z ran. Odvar z listů se zase používal k pročištění pleti při akné. Listy černého bezu vydávají specifický zápach, který odpuzuje hmyz a hlodavce, tak si dejte pár větviček do blízkosti venkovního posezení.

Kůra se sbírá už na jaře v březnu a dubnu, zatímco kořen až na podzim. Jsou nejsilnější a vyžadují opatrné dávkování. Kůra má silně močopudné a projímavé účinky. Odvar z kořene se doporučuje jako kloktadlo při těžkých zánětech krku nebo dásní.

Plody bezu (bezinky) se sbírají v srpnu až září, a to pouze plně dozrálé, tmavé bobulky. Se syrovými ale opatrně! Bezinky jsou mírně jedovaté, obsahují glykosid sambunigrin. Vždy je nutná tepelná úprava nebo sušení, které tyto látky neutralizuje. Při sušení dbejte na to, aby plody neplesnivěly! Sušte nejlépe v sušičce na 45 °C.

Bezinky bohaté na vitaminy C a B, antokyany a antioxidanty se osvědčily při bolestech nervového původu, jako je ischias nebo zánět trojklanného nervu. Pomáhají při migrénách a působí také jako mírné projímadlo.

Bezinkovou šťávu využijete pro horké zimní nápoje, které prohřejí organismus. Z plodů se vyrábí také bezinkový likér – užívá se „štamprle“ při únavě nebo začínajícím nachlazení. Ovšem získáte z nich i báječná povidla.

Kvíz: Jak dobře znáte léčivé bylinky, které používaly naše babičky?