Článek
Mirabelka, známá také jako mirabelka obecná (Prunus domestica subsp. syriaca), je poddruh slivoně domácí a pochází pravděpodobně z Persie. U nás se často vyskytuje na okrajích cest, v remízcích či opuštěných zahradách. V posledních letech však zažívá renesanci – nejen pro svůj rustikální půvab, ale i pro nenáročnost a chutné plody.
Její drobné žluté (někdy také červené) plody se skvěle hodí do kompotů, marmelád, koláčů i pálenek. Pokud tedy hledáte ovocný strom, který nevyžaduje mnoho péče a zároveň vám každoročně poskytne bohatou úrodu, mirabelka je sázka na jistotu.
Kde se mirabelce daří nejlépe
Mirabelka je velmi přizpůsobivý strom a dobře prospívá i v méně úrodných půdách. Nejlépe se jí však daří na slunném stanovišti chráněném před větrem, ideálně na jižním svahu. Preferuje lehčí, dobře propustnou půdu, která je neutrální až mírně zásaditá. Dlouhodobé přemokření snáší špatně, proto není vhodné ji vysazovat na těžkých nebo podmáčených půdách.
Díky své samosprašnosti a nenáročnosti se dobře hodí i na okraje pozemků nebo do přírodních zahrad, kde může sloužit i jako volně rostoucí živý plot.
Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu je podzim, přibližně od října do listopadu, případně časné jaro, než strom začne rašit. Při výsadbě je dobré připravit dostatečně hlubokou jámu, do které se přidá kompost nebo jiný organický materiál, a stromek důkladně zalít.
Mirabelku lze pěstovat jako klasický vysokokmen, ale i v podobě keře nebo nízkokmene, což je vhodné i pro menší zahrady. Nemáte-li dost místa, zkuste sloupovitou verzi mirabelky.
Mirabelky obsahují vitamíny A, B, C a E, minerály jako draslík, vápník, hořčík a železo a jsou také zdrojem antioxidantů a vlákninyFoto: Maslowski Marcin, Shutterstock.com
Jak pěstovat mirabelky: péče není složitá
Péče o mirabelku není složitá. V prvních letech po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména v období sucha. Jakmile strom zakoření a zesílí, vystačí si ve většině případů s přirozenými srážkami. Hnojení není nezbytné, ale každoroční přidání kompostu na jaře strom podpoří v růstu a plodnosti.
Řez mirabelky se provádí nejlépe v únoru nebo březnu, tedy před začátkem vegetačního období. Zaměřte se především na prosvětlení koruny, odstranění starého, křížícího se nebo poškozeného dřeva. Pravidelný, i když mírný řez podpoří bohatší plodnost v následujících letech.
- Ačkoliv je mirabelka poměrně odolná, může se výjimečně potýkat s napadením mšicemi, pilatkami nebo v horším případě šarkou švestkovou. Včasná kontrola stromu a použití přírodních postřiků nebo mechanické odstranění škůdců většinou postačí.
Mirabelky: sklizeň a skladování
Mirabelky obvykle dozrávají na přelomu července a srpna, v závislosti na odrůdě a lokalitě. Zralé plody se snadno oddělují od větví a často samy padají na zem, což značně usnadňuje sklizeň. Strom v plné plodnosti může za rok poskytnout desítky kilogramů sladkých plodů.
Plody nejsou určeny k dlouhodobému skladování jako například jablka, proto je dobré úrodu co nejdříve využít. Pro delší skladování je vhodné sklízet plody lehce nedozrálé: lépe se pak uchovávají a méně se mačkají. Naopak plody plně zralé jsou ideální k okamžitému zpracování nebo přímé konzumaci.
Co udělat z mirabelek
Mirabelky mají široké možnosti využití a díky své sladkokyselé chuti jsou ideální do sladkých i slaných pokrmů.
- Marmelády a džemy: Díky vysokému obsahu pektinu dobře želírují a mají krásně zlatavou barvu.
- Kompoty: Jednoduché a výborné na zimu, jen s trochou cukru a citronové šťávy.
- Koláče a ovocné knedlíky: Podobně jako švestky, i mirabelky se hodí do kynutých a lineckých těst.
- Pálenka a likéry: V některých krajích se z mirabelek pálí jemná a aromatická ovocná pálenka mirabelkovice.
- Sušení a mražení: Mirabelky lze sušit i mrazit, jsou skvělé do zimních müsli směsí nebo na pečení.
