Hlavní obsah

Co to je dalekozrakost: dá se špatné vidění na blízko léčit?

Foto: Dean Drobot, Shutterstock.com

Dalekozrakost čili špatné vidění na blízko trápí asi deset procent populace. Jde o vrozenou vadu, která se někdy projeví už v dětství. Časté ale je, že problémy nastanou až ve chvíli, kdy čočka začne po 35. roce života ztrácet pružnost a oko již není schopné vadu korigovat a zaostřit.

Článek

Dalekozrakost neboli hypermetropie je oční vada, jejíž název od začátku mate. Pravděpodobně tím, že se jí říká dalekozrakost a přitom znamená horší vidění především na krátké vzdálenosti – například na čtení. S tím mají problémy také starší lidé, ale v tomto případě jde o vetchozrakost neboli presbyopii.

Co to je dalekozrakost a jak vzniká

Čím se liší dalekozrakost a vetchozrakost? Dalekozrakost je vrozená, čočka má od narození špatný tvar, paprsky světla se sbíhají až za sítnicí, a na sítnici tedy při čtení nevzniká ostrý obraz. Zato vetchozrakost je ztráta kvality vidění v souvislosti s věkem. Jednoduše platí: každé zdravé oko, ať už s oční vadou, nebo bez ní, se obvykle ve věku mezi 40 a 50 lety stává vetchozrakým. Výsledek obou vad je ovšem v principu stejný – potřebujete brýle.

Příznaky špatného vidění na blízko u dětí

V dětství a mládí se nemoc často nemusí projevit. Vidění se obvykle výrazně zhorší až ve věku 35–40 let, kdy se pružnost oční čočky sníží a ta již nedokáže zaostřit. Je-li vada jen slabá, tedy zhruba do půl dioptrie, nemusíte si jí ani všimnout, protože oko dokáže zaostřit, při vyšších dioptriích ale člověk vidí rozmazaný obraz.

Navíc se kromě špatného vidění přidává bolest hlavy, migrény, ospalost či nesoustředěnost. Potřeba zaostřovat totiž oči vyčerpává, proto se také objevuje pálení, řezání, nebo dokonce nevolnost a zhoršená výkonnost. U dětí můžete pozorovat, že si dávají hračky blízko k obličeji, že je nebaví malování a mají problémy s jemnou motorikou.

Foto: Stokkete, Shutterstock.com

Brýle jsou už dávno vítaný módní doplněk

Léčba dalekozrakosti

Vadu odhalí oční lékař či optometrista. Dalekozrací lidé nosí dioptrické brýle nebo kontaktní čočky, které jim zjednodušeně řečeno posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými operacemi, vyšší dioptrické vady se odstraňují spíše nitroočními zákroky. Nejčastěji se během operace odstraní původní čočka a do oka se implantuje umělá nitrooční čočka.

Komplikace: tupozrakost a šilhání

Dalekozrakost mnohdy provází tupozrakost a strabismus (šilhání). První vada způsobuje sníženou schopnost vidění, při kterém jsou potlačeny vjemy z jednoho oka. Pro tupozraké dítě bývá typické naklánění hlavy na stranu, přivírání a mhouření jednoho oka. Řeší se dioptrickými brýlemi, okluzory a dalšími metodami.

Při šilhání zase oči nesledují pozorovaný předmět rovnoběžně, ale jedno nebo střídavě obě oči se stáčí jiným směrem. Léčba závisí na mnoha faktorech, používají se opět dioptrické brýle a cvičení, v krajním případě je potřeba operace okohybných svalů.

Dalekozrakost

  • Jiné názvy - Hypermetropie, špatné vidění na blízko
  • Popis - Vrozená oční vada
  • Příznaky - Rozostřené vidění především na blízko, příznaky jsou podobné jako u vetchozrakosti, kdy oko vidí špatně na blízko vlivem opotřebení.
  • Léčba - Koriguje se brýlemi, umělými čočkami, laserovou operací.
  • Prevence - Vadě nelze předejít, je vrozená.
ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek