Co to je dalekozrakost: dá se špatné vidění na blízko léčit?

Dalekozrakost neboli hypermetropie je oční vada, jejíž název od začátku mate. Pravděpodobně tím, že se jí říká dalekozrakost a přitom znamená horší vidění především na krátké vzdálenosti – například na čtení. S tím mají problémy také starší lidé, ale v tomto případě jde o vetchozrakost neboli presbyopii.

Čím se liší dalekozrakost a vetchozrakost? Dalekozrakost je vrozená, čočka má od narození špatný tvar, paprsky světla se sbíhají až za sítnicí, a na sítnici tedy při čtení nevzniká ostrý obraz. Zato vetchozrakost je ztráta kvality vidění v souvislosti s věkem. Jednoduše platí: každé zdravé oko, ať už s oční vadou, nebo bez ní, se obvykle ve věku mezi 40 a 50 lety stává vetchozrakým. Výsledek obou vad je ovšem v principu stejný – potřebujete brýle.

V dětství a mládí se nemoc často nemusí projevit. Vidění se obvykle výrazně zhorší až ve věku 35–40 let, kdy se pružnost oční čočky sníží a ta již nedokáže zaostřit. Je-li vada jen slabá, tedy zhruba do půl dioptrie, nemusíte si jí ani všimnout, protože oko dokáže zaostřit, při vyšších dioptriích ale člověk vidí rozmazaný obraz.

Navíc se kromě špatného vidění přidává bolest hlavy, migrény, ospalost či nesoustředěnost. Potřeba zaostřovat totiž oči vyčerpává, proto se také objevuje pálení, řezání, nebo dokonce nevolnost a zhoršená výkonnost. U dětí můžete pozorovat, že si dávají hračky blízko k obličeji, že je nebaví malování a mají problémy s jemnou motorikou.

Před nástupem do školy je nejvyšší čas vyšetřit dětem zrak.

Vadu odhalí oční lékař či optometrista. Dalekozrací lidé nosí dioptrické brýle nebo kontaktní čočky, které jim zjednodušeně řečeno posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými operacemi, vyšší dioptrické vady se odstraňují spíše nitroočními zákroky. Nejčastěji se během operace odstraní původní čočka a do oka se implantuje umělá nitrooční čočka.

Dalekozrakost mnohdy provází tupozrakost a strabismus (šilhání). První vada způsobuje sníženou schopnost vidění, při kterém jsou potlačeny vjemy z jednoho oka. Pro tupozraké dítě bývá typické naklánění hlavy na stranu, přivírání a mhouření jednoho oka. Řeší se dioptrickými brýlemi, okluzory a dalšími metodami.

Při šilhání zase oči nesledují pozorovaný předmět rovnoběžně, ale jedno nebo střídavě obě oči se stáčí jiným směrem. Léčba závisí na mnoha faktorech, používají se opět dioptrické brýle a cvičení, v krajním případě je potřeba operace okohybných svalů.

Víte, že šilhání může být příznak nádoru v oku?

Je lepší na zimu sundat brýle a nasadit čočky?