Vrozená vada, ale také důsledek častého mnutí očí. Jak rizikový může být astigmatismus?

Výrazným astigmatismem trpí asi desetina populace. Je to oční vada, při které se světelné paprsky nesbíhají správně na sítnici. Když rohovka (někdy i čočka) není pravidelně zaoblená, ale spíše šišatá, pak se procházející paprsky světla lámou rozdílně a na sítnici se nedokážou spojit do jednoho bodu. Vidění je neostré a deformované a „zhoršený obraz“ může způsobit i problémy s pohybem v prostoru (např. při chůzi po schodech). Je to i váš případ?

Jestliže není postižení rohovky velké, nezpůsobuje žádné potíže a není potřeba ho nijak řešit. Jiné je to ve chvíli, kdy má člověk problémy s rozmazaným viděním a není schopen zaostřit do blízka ani dálky, oči jsou unavené a bolí od nich hlava. U vyšších stupňů astigmatismu oči špatně rozeznávají některé tvary a dochází k zaměňování podobných písmen a číslic, například K a X nebo 8 a 3.

Astigmatismus je ve většině případů vrozený a jeho příčina není známá. Vadu lze také získat: rohovka se může deformovat po úraze či onemocnění. Uvádí se dokonce, že ji může způsobit časté a necitlivé mnutí svědícího oka, například u alergiků.

Děti v předškolním věku si na špatné vidění stěžují málokdy. Vada se projevuje například častým mnutím očí, mrkáním, bolestí hlavy a očí, zakopáváním, pády nebo narážením do předmětů.

Potíže se nejčastěji naplno projeví kolem sedmého roku, kdy už je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý. Právě v tomto věku se odhalí různé oční vady, nejen astigmatismus, ale i krátkozrakost nebo dalekozrakost. Školáci si stěžují na zamlžené vidění, signálem zhoršeného zraku je i únava, chození blízko k televizi či horší prospěch ve škole, protože nevidí dobře na tabuli.

Řešením jsou brýle, v nichž se používají torické čočky, které korigují asymetrické zakřivení rohovky. Pomohou i kontaktní čočky, řada lidí je ale odmítá pro určité nepohodlí a počáteční potíže. Pro dobré vidění je totiž vždy nutná správná orientace nasazené kontaktní čočky.

Problém odstraňují oční operace. U dětí se neprovádějí, čeká se na ukončení růstu a stabilní dioptrickou vadu. U dospělých jsou dvě možnosti: laserovým zákrokem lze upravit zakřivení rohovky, takže po operaci světelné paprsky dopadají na sítnici rovnoměrně, druhou možností je nahradit původní čočku umělou, která dokáže srovnat zakřivení rohovky a vyřešit astigmatismus tak, aby vidění bylo trvale ostré a jasné.

Lékař či optometrista určí diagnózu podle testu zrakové ostrosti, tvar a zakřivení rohovky popisuje speciální přístroj keratometr. Velikost vady lze zjistit jen při očním vyšetření a uvádí se v cylindrických dioptriích s počtem úhlových stupňů osy. Naměřené údaje odborník zapíše do poukazu na brýle, neboť jsou nezbytné pro vhodnou korekci.

Astigmatismus se často objevuje současně s jinou oční vadou, zpravidla s dalekozrakostí a krátkozrakostí. Patří také k rizikovým faktorům při vzniku tupozrakosti, což je závažná vada, kterou je nutné řešit v co nejnižším věku, jinak se s ní nedá nic dělat! Proto je zásadní neotálet s návštěvou očního lékaře, pokud se vám zdá, že dítě šilhá, dává hlavu na stranu, často padá a zakopává, mne si oči, přivírá jedno oko a tak dále.

Prevence proti vzniku oční vady neexistuje, každopádně je třeba ji odhalit a korigovat. Sklony k očním vadám se často dědí a zanedbaný problém v prvních letech života může vést k trvalému a později neléčitelnému poškození zraku. Vadu by měl diagnostikovat dětský lékař v rámci preventivních prohlídek. A pokud jsou v rodině rizikové faktory, jako je například šilhání, tupozrakost nebo vyšší brýlová vada rodičů, je vhodné nechat potomka ještě v předškolním věku vyšetřit u očního lékaře.

Odborná garance: Prim. MUDr. Lucie Valešová, Oční klinika Neovize Praha

Řasy slepené vteřinovým lepidlem? Tohle jsou nejkurióznější úrazy očí.