Hlavní obsah

Dumpster diving aneb Menu z popelnic

Foto: Profimedia.cz

Až příště uvidíte člověka s hlavou v kontejneru, budete vědět, že ho k tomu nemusela dohnat finanční tíseň, nýbrž jen nesouhlas s konzumní společností. Je opravdu vybírání odpadků cestou k udržitelnosti?

Článek

Plýtvání potravinami je celosvětový problém. Zatímco někteří jich mají přebytek, jiní umírají hlady. Právě proti nadspotřebě se rozhodli bojovat lidé, kteří si říkají freegani. Jídlo chodí „nakupovat“ do popelnic a své menu sestavují podle toho, co ostatní zrovna vyhodí.

Slovníček pojmů 

Název freegan vznikl spojením slov free (svobodný) a vegan. Na rozdíl od veganů, kteří jsou zásadně proti užívání živočišných produktů, freegan masem ani mléčnými výrobky nepohrdne, tedy pokud je najde. Odmítá se však podílet na honbě za hmotnými statky a na produkci nadbytku. Jedním z principů freeganismu, který můžeme českým ekvivalentem označit jako paběrkářství, je dumpster diving (popelnicové potápění). Co obnáší tento alternativní způsob obživy a kam chodí na lov čeští dumpsteři?

Foto: Julia Merska, Shutterstock.com

V kontejnerech za supermarkety se dá narazit na rozmanité zboží. Mléčné výrobky a vajíčka jsou v létě ale tabu i pro dumpstery

Místo činu: kde se najde dost jídla 

Drtivá většina komunity se soustředí hlavně na kontejnery za supermarkety – obchody s potravinami se zbavují zboží, které freegani s radostí využijí. „V odpadních koších řetězců často narážím na jídlo, kterému vůbec nic není. Jen má třeba porušený obal nebo mu zbývá den do vypršení lhůty minimální trvanlivosti. Vždy je k dispozici i hodně zeleniny či ovoce,“ vypráví třiatřicetiletý pražský dumpster vystupující pod přezdívkou Lukutu. Dumpster divingu se věnuje už dvanáct let a jídelníček si tu a tam zpestří i klasickým nákupem.

Foto: Tatsiana Hendzel, Shutterstock.com

Zeleninu a ovoce pražský dumpster takřka vůbec nekupuje. Chodí pro ně do popelnic

Slušné chování: i dumpsteři mají pravidla

I vybírání odpadků musí mít nějakou štábní kulturu. Nepsané pravidlo dumpster divingu zní, že co sami nespotřebujete, necháte na místě ostatním, nebo se rozdělíte prostřednictvím inzerátu na sociálních sítích. „V okolí kontejnerů by po vás neměl zůstat žádný bordel. Bohužel ne všichni se tím řídí a pak je pro slušné dumpstery mnohem složitější, nebo dokonce nereálné se k odpadním nádobám vůbec dostat. Někteří zaměstnanci kontejnery zamykají či jinak zabezpečují, s jinými mám naopak skvělý vztah. Slané i sladké pečivo v hodnotě několika stovek, které by museli vyhodit, mi předávají před obchodem klidně z ruky do ruky,“ pokračuje Lukutu.

Foto: joerngebhardt68, Shutterstock.com

V popelnicích se dá narazit na kvalitní produkty, které si můžete bez výčitek položit na talíř

Pletky se zákonem

Na sociálních sítích seženete spousty skupin, stránek a komunit zabývajících se dumpster divingem a problematikou plýtvání, kde sdílejí své zkušenosti. Je ale třeba zmínit, že vybírání kontejnerů není legální. „Tuto činnost lze v České republice vyhodnotit jako přestupek, v některých případech i jako trestný čin. Odpadky totiž nejsou určeny k volnému rozebrání, ale patří městu či jinému vlastníkovi popelnic,“ vysvětluje právnička Petra Vymětalová. Kontejnery potravinových řetězců bývají navíc umístěny na soukromém pozemku v části nepřístupné pro veřejnost a občas jsou i pod zámkem. Pokud jej poškodíte, máte na kontě kromě neoprávněného vstupu na soukromý pozemek rovněž poškození cizí věci.

Foto: Julia Merska, Shutterstock.com

Obsah popelnic není „volný“, stále někomu patří a dumpster diving není legální činnost

Ani obchody plýtvat nechtějí

Ačkoliv potravinové řetězce dokážou nasytit rozsáhlou skupinu dumpsterů, není to tak, že by se tématem udržitelnosti nezabývaly. Naopak je důležitým bodem jejich politiky a kromě potravinových bank končí neprodané zboží i jinde. „Pečivo, ovoce či zelenina již nevhodná k lidské konzumaci putuje do farem či záchranných stanic zvířatům ke zkrmení,“ prozrazuje ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.

Ekologickou cestou se rozhodla jít i firma Tesco, jak odhaluje manažer externí komunikace Václav Koukolíček: „S asistencí potravinových bank testujeme ve čtyřech krajích aplikaci, která nám umožňuje v reálném čase informovat místní neziskové organizace, kolik přebytků je v konkrétních obchodech na konci dne dostupných k vyzvednutí.“

Moderní technologie jsou úspěšným pomocníkem v boji proti plýtvání. „Díky automatickému systému objednávání zboží dokážeme naskladnit takové množství produktů, které vychází z očekávané poptávky,“ objasňuje Renata Maierl ze společnosti Kaufland. Současně přiznává, že se s dumpster divingem setkávají. Odpadní nádoby mají tedy pod zámkem. Ačkoliv se tedy zdá, že mají freegani a obchodní řetězce společný cíl, ne vždy se mají zrovna v oblibě.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek