I pásový opar! Co můžete chytit od domácího mazlíčka?

„Onemocnění, která jsou přenosná z domácích mazlíčků na člověka, takzvané zoonózy, mohou být méně nebo více závažná, někdy až smrtelná. Majitelé by proto měli s každým onemocněním včas navštívit veterináře, dodržovat základní pravidla hygieny a domácí zvířata pravidelně odčervovat,“ říká MVDr. Zdenka Lívanská z Veterinární ordinace a pohotovosti Třeboň.

Pásový opar není nic příjemného. Jde o velmi časté onemocnění a můžete se jím nakazit i od kočky (která jej pravděpodobně chytila od toulavé kamarádky). Stačí k tomu pouze kontakt s infikovanou oblastí. Na těle zvířete se objeví bílé, růžové nebo béžové skvrny, postižená místa mohou pelichat. Na sobě pásový opar poznáte podle svědivé prstencové vyrážky, suché i mokvavé. Na nohou praská kůže, a je-li zasažena hlava, mohou i vypadat vlasy (časem dorostou).

Prevencí jsou pravidelné návštěvy veterináře. Nemáte-li kočku opravdu jen doma, těžko jí zabráníte, aby nepřišla do styku s jinými zvířaty.

„Mezi nejčastější onemocnění přenášená z psů a koček patří nejrůznější parazitózy, a to hlavně škrkavky, které přenášejí v největší míře štěňata a koťata. Velice závažnou smrtelnou zoonózou je vzteklina. Ta se u nás naštěstí momentálně nevyskytuje,“ říká Zdenka Lívanská.

Většina koťat a štěňat se s některými parazity už narodí. Je proto velmi důležité podat jim včas antiparazitika, která tyto vetřelce zničí. Ve výjimečných případech se mohou škrkavky u lidí projevit jako potíže s očima, srdcem i plícemi. Nejčastějším příznakem je kašel s hlenem, v němž může být i krev, bolesti za hrudní kostí, zvracení, ztráta chuti k jídlu, či dokonce náhlá příhoda břišní.

Také tasemnici můžete chytit snáz, než se zdá – zvlášť pokud jste zvyklí si dávat se svým mazlíčkem pusinky. K přenosu stačí, když vám nakažené zvíře olízne obličej. Psi a kočky získají parazita snadno tak, že spolknou infikovanou blechu – ty přenášejí larvy tasemnic. Když se vám nezvaný host zabydlí ve střevech, zažívací potíže nebo nevysvětlitelné hubnutí na sebe nedají dlouho čekat.

Psitakóza, jinak označovaná jako papouščí horečka, je nemoc, kterou lze chytit nejen od papouška – mohou ji přenášet také husy, kachny, holubi či kanárci. „Je způsobena parazitem známým jako Chlamydia psittaci. Projevy začínají dva týdny po nákaze. Jsou to: zápal plic, horečky, suchý kašel, silné bolesti hlavy, bolesti svalů, bolestivost kloubů a únava. Základem léčby je aplikace antibiotik a podávání podpůrných léků,“ říká MVDr. Romana Průchová z českobudějovické Veteriny u kostela. Lidé se nejčastěji nakazí vdechnutím prachu z výkalů – na čištění klece si proto berte raději roušku.

Chováte-li doma myš, krysu nebo třeba potkana, může vás ohrozit hantavirus. Lidé se obvykle nakazí vdechnutím rozprášených výkalů.

Hantaviry napadají dýchací cesty nebo ledviny. Infekce začíná jako běžná chřipka: nemocný trpí horečkou, bolestí hlavy a kašlem. Průběh může být fatální, proto je důležité včas zahájit léčbu. Vždy proto raději lékaře informujte, jaká zvířata chováte, aby vzal v potaz i toto riziko.

„Od morčátek se můžete nakazit plísněmi – povětšinou je dostane imunitně oslabený jedinec. Mezi nejčastější příznaky patří svědění kůže. Prevencí je – jako vždy – dodržování hygienických zásad. Léčba spočívá v aplikaci antimykotik,“ doplňuje MVDr. Romana Průchová.

Ještěrky, hadi, leguáni i želvy – ti všichni jsou velmi často přenašeči salmonelózy. Největší potíž je, že zvířata nejeví žádné známky nemoci. Jejich majitele však mohou skolit horečky, průjmy a velké žaludeční křeče, které trvají i týden v kuse. Prevencí je dostatečná hygiena rukou a pravidelné kontroly u veterináře.

Máte domácího mazlíčka? Chodíte s ním pravidelně k veterináři?