Koitofobie aneb Když ve vás milování vzbuzuje paniku

Intimita není jen sex. Představuje prožívání štěstí s milovanou osobou, vzájemné porozumění, ale i intimní komunikaci a emocionální podporu. Pokud je postavená na kvalitních základech, partnerský i milostný život vzkvétá.

V opačném případě dochází ke snížení sexuálního zájmu, neplnohodnotným intimním prožitkům, absenci orgasmu i problémům s udržením vzrušení. To všechno mohou být důsledky strachu ze sexu. Signálům, které těmto stavům předchází, věnuje pozornost málokdo, a přesto jsou dostatečně výmluvné! Jak poznáte, že vás sužuje sexuální úzkost?

Strach ze sexuální intimity se klinicky označuje jako koitofobie (někdy také genofobie, ale o strach z potomků tu nejde). Téměř každý má někdy obavy, když ho čeká milování s partnerem, zvlášť je-li to milenec nový. Koitofobní lidé se však sexuální intimity obávají neustále. Když jsou konfrontováni se sexuální situací, často mívají intenzivní záchvaty paniky. Některým dokonce i vyrazí husí kůže, jakmile na sex jen pomyslí. Třeba to zrovna není váš případ, nicméně i tak se radši otestujte, jestli k prohlubování traumatu ze sexu nemáte nakročeno.

Až se příště setkáte s nějakou atraktivní osobou, se kterou by bylo potenciálně možné mít sex, zaměřte se na reakce svého těla. Co ve vás její blízkost vyvolává? Pokud máte tendenci se od ní hned vzdálit, pozorujete zvýšený srdeční tep a dušnost (dělá vám potíže nadechnout se), pravděpodobně se sblížení skutečně obáváte.

Mezi běžné příznaky strachu z intimity patří i pláč v momentě, kdy se máte před někým svléknout, nebo se ho dotknout. Vše se přitom děje nepřiměřeně dané situaci, tedy abnormálně, iracionálně a silně. Tento aspekt odlišuje pouhou nervozitu nebo úzkost od skutečné fobie ze soulože. Ovšem pozor, ostatní funkce, jako třeba potřeba potřeba masturbace nebo dosahování orgasmu o samotě, bývají nezřídka zachovány. Asexuálové tedy tito lidé nejsou. Proč se to vlastně děje?

Strach ze sexu má pochopitelně svůj důvod. „Sexualita, obzvlášť u ženy, se neodehrává jenom v oblasti genitálu, ale také, a řekl bych převážně, v rovině psychické. Hlava, mozek i duševní pochody rozhodují o tom, co prožíváme a jak sex vnímáme,“ zastává názor sexuolog a gynekolog Zlatko Pastor.

Z ordinací sexuologů a psychologů se ozývá, že je často na vině znásilnění. Jde o jednu z nejvíce emocionálně traumatizujících událostí, která člověku může způsobit vážné emocionální nebo sexuální problémy.

K dalším spouštěčům patří trauma z dětství: sexuální obtěžování, napadání, ale i „pouhé“ ponižování nebo i přistižení rodičů při pohlavním styku. Hodně dělá také náboženská výchova, tedy to, když je sex tabu. V neposlední řadě odborníci poukazují na nejistotu a různé jiné strašáky. Lidé, kteří mají strach ze sexu mohou trpět nízkým sebevědomím, strachem z pohlavně přenosných chorob, mít komplex ze svého těla a podobně.

Neexistuje žádná kouzelná pilulka. Situace vyžaduje čas a hlavně iniciativu takto postiženého. Ideální je obrátit se na terapeuta, odhalit konkrétní příčinu, pěstovat sebelásku a poznávat, co dělá tělu i duši dobře. Jak by řekla zesnulá významná představitelka československé sexuologie Jaroslava Pondělíčková-Mašlová: „Problematické a beznadějné případy jsou pouze ty, kdy žena od lékaře očekává a vyžaduje, aby ji podpořil jen v tom, že nemůže, tedy ani nemusí uskutečňovat pohlavní styk. Taková žádné další rady nepřijme.“

Ty nejbáječnější věci, které se vám mohou stát při sexu.