Hlavní obsah

Když jídlo bolí! Tohle jsou nejčastější příznaky potravinové alergie

Foto: Image Point Fr, Shutterstock.com

Trápí vás zažívací potíže, otoky, afty, močový měchýř? Bolí vás celé tělo, jste unavení a mizerně spíte, ať děláte, co děláte? Možná vám škodí to, co v dobré víře jíte.

Článek

Je pro vás jídlo zdrojem nemilých pocitů, bolestí a celkových trablů? Pak vám něco ve stravě nesedí a třeba i škodí. Jenže co to znamená? Může jít o alergii, nebo o intoleranci (nesnášenlivost).

Alergie versus intolerance

Potravinová intolerance je metabolická porucha – tělo není schopné vyrobit dostatečné množství látek, obvykle enzymů, které danou potravinu zpracovávají. Příznaky nebývají extra závažné (nejčastěji nevolnost, bolest břicha či průjem) a závisejí na zkonzumovaném množství.

Naproti tomu potravinová alergie je reakce imunitního systému – k jejímu vyvolání stačí velmi malé množství alergenu a může bezprostředně ohrozit život. „Projevy mohou být doslova jakékoli. Nejvíce, a to v šedesáti procentech případů, bývá postižen trávicí trakt, dále kůže a dýchání. Někdy způsobí až anafylaxi – akutní reakci, kdy je zasažen i kardiovaskulární systém, takže dochází k poruchám prokrvení, kolapsu až šoku,“ vysvětluje alergolog Martin Fuchs z ambulance Immunoflow v Praze.

Nepleťte si to

Nejčastěji laici zaměňují alergii a intoleranci v případě kravského mléka a také si často pletou alergii na lepek s celiakií (v zásadě autoiminutní choroba střev). To je ovšem nebezpečné. Alergie totiž obvykle nedovolí bez komplikací pozřít ani stopové množství alergenu, zato u nesnášenlivosti se míra tolerance u liší. Například intolerance laktózy automaticky neznamená vyřazení veškerých mléčných výrobků. Jde-li navíc o intoleranci, která se objevila v důsledku užívání léků či střevních onemocnění, po zhojení střevní sliznice se tvorba potřebného enzymu znovu obnoví.

Velmi módní je odmítání laktózy a lepku zdravými lidmi, ale podle odborníků si spíše škodí – tělo si odvykne a po opětovném zařazení se mohou objevit zažívací obtíže. Zdravý člověk je schopný obě látky bez problémů strávit.

Příznaky potravinové alergie

Proč je dobré alergii odhalit včas? Kromě toho, že může jít během chvíle o život, tak její projevy mohou být nečekané a hodně vám znepříjemňovat život. Víte třeba, že „od jídla“ můžete mít zánět močového měchýře nebo bolavé klouby?

  • svědění úst a uší, bolest při polykání, otoky rtů, jazyka, patra a hltanu, afty
  • nevolnosti, zvracení, křeče, průjem, krev ve stolici
  • svědění kůže, kopřivka, ekzém
  • zhoršené dýchání způsobené otokem hrtanu, astma, rýma, kašel
  • zánět močového ústrojí
  • únava, poruchy spánku, bolest kloubů, bolest hlavy

Vyhasne, nebo se zkříží?

U alergií hraje velkou roli dědičnost, ale důležitá je rovněž výživa v útlém věku. „Osmdesát procent těchto alergií se projeví již v dětství,“ upozorňuje Martin Fuchs. Z pohledu prevence je v prvních čtyřech měsících života důležité dítě kojit. A kdy začít zařazovat potencionální alergeny? Dříve se termín oddaloval nejméně na druhý rok života, dnes se naopak první konzumace doporučuje už mezi čtvrtým a šestým měsícem.

U dítěte existuje naděje, že dojde k tzv. alergickému vyhasínání, kdy vlivem postupného vyzrávání enzymatické a imunologické výbavy veškeré obtíže vymizí. Zato v dospělosti se potravinové alergie často projeví v rámci takzvaných zkřížených reakcí. „Například břízový alergik – potažmo lískový –, který má mnoho let alergickou rýmu v době květu jarních stromů, začne mít obtíže po kousnutí do jablka, broskve, třešně, mrkve, lískového oříšku,“ říká alergolog.

Foto: Kaspars Grinvalds, Shutterstock.com

Alergie na různé druhy ořechů je častá a někdy se projeví už v dětství

Velká osma v akci

Máte pocit, že vám skutečně škodí něco z toho, co jíte? Odhalení problémové potraviny může být běh na dlouhou trať. Pod dohledem alergologa či imunologa budete sledovat příznaky, složení pokrmů, množství či čas mezi jídlem a nástupem reakce. Situaci ztěžuje i fakt, že mnohdy se alergie objevuje pouze po konzumaci syrových potravin a při tepelném zpracování se obtíže nedostavují.

„Někdy není odhalení alergenu vůbec jednoduché, často jich je hned několik a mnohdy na ně ani neexistují specifické krevní, kožní či expoziční testy,“ varuje Martin Fuchs. Člověk tedy může být alergický v podstatě na cokoli. Nejčastěji se ovšem objevují reakce na takzvanou velkou osmičku: vejce, ořechy, ryby, korýši, pšenice, sója, burské ořechy a kravské mléko.

Co dělat

Bohužel zatím neexistují léky, které by příčinu potravinové alergie (a ani intolerance) řešily: dostupná jsou pouze léčiva mírnící projevy. Hlavní je dieta. U intolerance se doporučuje po nějaké době potravinu opět v malém množství zařazovat – možná se trávení upraví. U alergie je to však jinak! „Vyhýbejte se alergenům, pokud je to možné. Užívejte předepsané léky. A informujte nejen lékaře, lékárníky, ale i své blízké za účelem zvládnutí nenadálých alergických projevů,“ připomíná prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Musíte se vyhýbat nějakým potravinám kvůli alergii nebo nesnášenlivosti?

ynezorPumanzeSaNyknalC