Článek
Neobejde se bez něj žádné sváteční pečení, je skvělé na pleť, vlasy i nehty a má v sobě hromadu zdravých látek. Navíc stojí pár korun. Je hodně důvodů, proč byste měli mít droždí v lednici.
Proč je droždí zdravé?
Droždí obsahuje kompletní řadu vitaminů skupiny B (takhle poznáte, že vám chybí). Posílí vaše srdce, nervy i trávicí systém a je skvělé i pro mozek. Je i zdrojem vitaminu D a enzymů, esenciálních kyselin, minerální soli, ale také železa a mědi. Posílí vaši imunitu, podpoří práci jater a ledvin. Do svého jídelníčku by ho měli zařadit i ti, kdo mají potíže s usínáním.
Uplatní se ale i v kosmetice. Droždí působí blahodárně na kůži, umí ji krásně vypnout a rozzářit. Proto si udělejte aspoň jednou týdně jednoduchou pleťovou masku – smíchejte půlku kostky droždí se dvěma lžícemi mléka na kašičku, naneste na pleť a nechte zaschnout. Po dvaceti minutách smyjte vlažnou vodou.
Co je droždí?
Pro většinu lidí je droždí jen ingrediencí, díky které jsou buchty krásně nadýchané, voňavé a chutné (skvělé recepty z kynutého těsta). Pod mikroskopem to jsou miliony kvasinek rodu Saccharomyces cerevisiae, které patří mezi mikroskopické houby – v jednom gramu droždí je jich přes 10 milionů.
Poprvé prý upekli droždím nadýchané těsto Egypťané asi v 5. století před naším letopočtem – a došlo k tomu omylem, když někde zapomněli připravené těsto a ono zvětšilo svůj objem. Že za to mohou kvasinky, to vysvětlil až Pasteur v roce 1857.
Jak se vyrábí?
Vyrábí se v drožďárně, kde se trocha čisté kultury kvasinek, s přidáním cukru z melasy, živin a kyslíku, postupně, během několikastupňové fermentace, rozroste i na několik tun hmoty, z níž se oddělí zbytky melasy a živin a získá se tzv. kvasniční mléko. Poté, co se zbaví přebytku vody, se výsledná hmota nakrájí, zabalí a uloží do chladu před tím, než se rozveze do obchodů. Právě díky použitým surovinám je bezlepkové a hodí se i do veganského jídelníčku.
Droždí v podobě, ve které ho zná asi většina z nás – čerstvé pekařskéFoto: beats1, Shutterstock.com
Druhy droždí
Droždí znáte nejčastěji jako světlou kostku, kterou rozdrobíte do mléka s cukrem pro vytvoření kvásku do těsta, ale druhů je víc:
- Čerstvé pekařské droždí - měkká kostka, kterou je před přidáním do těsta třeba rozmíchat v tekutině a přidat cukr. Skladovat se má při 1–10 °C. Lze ji i zmrazit, ale po rozmrazení se musí do 24 hodin spotřebovat. Kostka droždí, většinou 42 g, vystačí většinou na 1 kg mouky
- Instantní pekařské droždí - usušené čerstvé droždí, má delší trvanlivost a nepotřebuje chlad – ve špajzu vydrží až 2 roky. Před použitím je třeba ho namočit. Sáček – tedy 10 g droždí – vystačí většinou na 1 kg mouky
- Pivovarské kvasnice čili pivní droždí - jiný kmen droždí, původně odpad vznikající při výrobě piva, nyní vítaný doplněk stravy. Kvasnice obsahují hodně vitaminů skupiny B, esenciální kyseliny, minerály a stopové prvky, ale také mají velký obsah bílkovin – víc než maso
- Lahůdkové droždí - sušené vločky droždí, ve kterém jsou kvasinky deaktivovány, s výtažkem sladu, nepoužívá se na kynutí, ale k zahuštění a dochucování pokrmů
- Cukrářské droždí - tento termín se často používá v receptech, ale o droždí nejde, má spíš vlastnosti kypřicího prášku. Je to amonium, většinou v podobě bílého prášku, a používá se například při výrobě rakviček
Sušené instantní droždí lze používat jako to čerstvé, skladuje se v chladuFoto: HandmadePictures, Shutterstock.com
Droždí, nebo kvásek?
Při přípravě kynutého pečiva můžete použít droždí, ale i kvásek. Není to to samé – kvásek je nakvašená žitná mouka s vodou, která vykvasí a také dodá těstu na objemu. Těstu navíc dodá specifickou chuť.
