Současná role mužů ve vztahu

Muži do práce, ženy k plotně! To už pochopitelně dávno neplatí. Podle sociologů jsou ženy po fyzické i psychické stránce schopné dělat vše, co muži. Pilotku, hasičku, policistku i profesionální vojačku. Mají volební právo, vydělávají, jsou emancipované, díky antikoncepci kontrolují svoji porodnost a co se týče sexu, mohou si ho užívat, jak se jim zachce.

Možná tak někomu vytane v mysli otázka, k čemu vlastně taková po všech stránkách nezávislá žena potřebuje muže? Když si, řečeno s trochou nadsázky, vystačí sama? Pravdu? Ve dvou se to lépe táhne. A jsou jisté věci, které vám nejlépe poskytne partner. Minimálně tyto!

Výchova a péče o děti se tradičně řadí mezi ženské role, muži se ale do tohoto procesu v posledních letech – díkybohu – mnohem víc zapojují. Někteří jsou s potomky i na rodičovské dovolené. A podle červnového průzkumu z letošního roku, za kterým stojí společnost IPSOS a projekt Česko v datech, si přes 80 % českých mužů myslí, že by otcové měli s dětmi strávit alespoň její část. I díky tomu řada nejmenších nepovažuje otce za někoho, kdo se doma objeví jen občas a přinese peníze, ale naopak se podílí na jejich výchově, je jejich vzorem a tráví s nimi čas.

Chlapi nebrečí a další věci, které se říkají o mužích, a nejsou pravda

Jakkoli se to zdá staromódní, pořád platí, že většina z nás uvítá otevřenou náruč, slova útěchy, pohlazení i vědomí, že na všechno není sám. To platí pro sebevědomé a silné ženy i pro úspěšné a zdatné muže, to dělá vztah vztahem. Vždy a všude je v kurzu ten, který umí druhého vyslechnout, porozumět mu a postarat se o něj. Stejně tak je skvělé vědět, že jste pro svůj protějšek stále žádoucí i po sexuální stránce. Ruku na srdce: „Jsi pořád krásná (krásný), toužím po tobě!“ Kdo by tohle neposlouchal rád? (Žádný vztah nepřežije bez lásky a úcty. Tečka.)

Je jedno, jestli je nabušený jako Karel Frýd (36), tváří se, že zabije vlka holýma rukama, něžně obejme vašeho synka a hodiny si s ním hraje na pískovišti, opraví auto nebo se klidně rozbrečí. Milujete ho takového, jaký je. Hlavně ale víte, že vás nenechá ve štychu, že tu pro vás je, když ho potřebujete. Partner je nejlepší oporou, a to jak fyzickou (každý z nás potřebuje obejmout), tak emocionální (raduje se z vašich úspěchů, umí vás vyslechnout a zanadávat s vámi, když to potřebujete, utěší vás a podpoří). A přijme společnou odpovědnost za společná rozhodnutí. I tohle ale funguje obousměrně. Jednou podržíte svou drahou polovičku vy, jindy zase ona vás.

7 znaků šťastného manželství. Kolik z nich platí u vás doma?

Pohled partnerů na problémy se zpravidla liší, což je vlastně dobře. Život totiž není procházka růžovou zahradou. Existují chvíle, kdy člověk čelí těžkým rozhodnutím a potřebuje náhled z důvěryhodného zdroje. Nebo potřebuje jeho odvahu i sílu. Možná jste v nějaké situaci příliš emocionálně zainteresována. Může se týkat vaší rodiny, práce, vašeho vysněného přání.

Pak je tu váš partner, který zná vás i vaše sny, je si ale vědom i dalších okolností. Třeba vaší současné nelichotivé finanční situace, na problém v rodině se naopak může podívat bez historických křivd nebo nežádoucích emocí. A nemusí jít jen o dramata, třeba vás zrovna on přesvědčí, že vaše malá holčička už zvládne chodit do školy sama. Zkrátka pomůže vám se správně rozhodnout, i když je to pro vás třeba těžké.

Pro lásku je člověk schopný dělat možné i nemožné. Na začátku vztahu se kvůli drahému učí nazpaměť soupisku Slávie, přidá se k dobrovolným hasičům nebo předstírá, že jógu miloval odjakživa. Pak ale přijde čas, kdy je potřeba zjistit, co vlastně chcete vy, a dát to druhému najevo. A aby toho nebylo málo, lidské bytosti se vyvíjejí a mění. A s tím se mění i vztah. Pokud chcete, aby fungoval, budete partnera poznávat celý život. A také se s ním snažit držet krok, neustrnout, vystupovat kvůli němu z komfortní zóny. Škola života? Dá se to tak říct. Mužům a ženám, které neusínají na vavřínech, ale snaží se do vztahů aktivně zapojovat, štěstí kvete. Bez ohledu na to, kdo nosí domů víc peněz a kdo dělá dětem svačiny.

Věci, které se můžete naučit z neúspěšného vztahu