Hlavní obsah

Super výlet: Na nej hrad v Česku

Foto: Eva Obůrková

Hrad Sloup sloužil i jako loupežnické doupěFoto: Eva Obůrková

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

12. díl – Je nejromantičtější, nejkurióznější a nejpohádkovější. Je nedaleko města se sklářskou tradicí. A ještě dvě indicie vám dáme, jde tak trochu o skalní hrad na severu Čech. Už tušíte, kam vás chceme tentokrát zavést?

Článek

Nebudeme vás déle napínat, mnohé stejně již víte, že dnes vás s rodinkou lákáme do Sloupu, pár kilometrů od Nového Boru na úpatí Lužických hor.

Trocha historie aneb Je Sloup hrad?

Je i není, zní správná odpověď. Kdybychom si udělali přehlídku všech českých a moravských skalních hradů, Sloup by mezi nimi bezkonkurenčně vedl: je největší, s výjimkou některých míst si jej můžete volně procházet sem a tam všemi směry a je také nejlépe zajištěný pro bezpečný pohyb malých i velkých návštěvníků. Vtip spočívá v tom, že to není „jenom“ hrad.

Osaměle stojící sto metrů dlouhá skála, která převyšuje své okolí o dobrých třicet metrů, totiž odnepaměti představovala útočiště lidí z blízkého okolí. Ve skalním masivu proto postupně vznikaly větší i menší místnosti, chodby a různá obydlí, využívaná v časech ohrožení. Když tu v polovině 14. století Ronovci opravdu založili šlechtické sídlo, nedá se vlastně mluvit o vzniku hradu – jenom využili polotovar, který existoval už několik tisíc let.

Během dalších staletí Sloup převážně sloužil jako strážní pevnost a nějaký čas také jako loupežnické doupě – to když odtud rytíř Mikeš vyjížděl plenit Lužici a Žitavsko. Loupežníky vyhnala královská vojska, která Sloup vypálila, podruhé jej vyplenili během třicetileté války Švédové. Sláva skalního hradu pominula.

Poustevnické doupě

Koncem 17. století získal Sloup nového majitele, Ferdinanda Hroznatu z Kokořova, který se rozhodl přeměnit opuštěné a zanedbané skalní torzo v reprezentativní poutní místo s klášterem. Právě baroko vtisklo Sloupu jeho dnešní tvář. Při prohlídce spatříte ve skále vytesaný kostel a ambity, jižní terasy s křížovou cestou a vinicí, chodby a další objekty na vrcholku skalního bloku. Většinu z nich si můžete projít, tehdejší vstup se studnou a několika uzounkými skalními schodišti si ovšem prohlédnete jen z výšky; nový vchod vede po přistavěných dřevěných schodištích z východní strany.

Foto: Eva Obůrková

Socha poustevníka vyhlíží do krajeFoto: Eva Obůrková

Ač se barokním architektům obdivuhodně podařilo harmonicky propojit přírodní výtvor s dílem lidských rukou, původní plány se nikdy nenaplnily a velkoryse budované poutní místo se nakonec smrsklo na pouhou poustevnu. Když projdete bludištěm skalních chodeb a schodišť až na vrcholek skály, v rohu vyhlídkové terasy spatříte sochu poustevníka s dalekohledem, hledícího do kraje. Symbol hradu a celého Sloupu připomíná, že tady během 18. století opravdu žilo několik poustevníků – a to až do roku 1782, kdy císař Josef II. poustevnu zrušil.

Výletní kuriozita

Z bývalého hradu a zrušené poustevny se stala společenská atrakce a výletní místo pro hraběcí hosty, ale už v roce 1829 otevřel tehdejší majitel panství Josef Jan Maxmilián Kinský Sloup široké veřejnosti. Obydlí posledního poustevníka se přeměnilo v návštěvnický domek a skalní prostory získaly romantická jména, inspirovaná středověkými legendami. Proto tu najdete rytířské schodiště, po němž nikdy žádní rytíři nechodili, zbrojnici, obranné ochozy a dokonce i hladomornu. Nečekejte však upravené interiéry s jakýmkoliv vybavením; je to skalní hrad se vším všudy, který láká k prozkoumávání všech škvír a dutin, teras, ochozů, vyhlídek, schodišť i temných chodeb. Záleží jen na vás, zda se vydáte na prohlídku s průvodcem anebo si u pokladny půjčíte či koupíte podrobný plánek hradu a spolehnete se jen na svůj orientační smysl. Počítejte však s tím, že hrad skálou doslova prorůstá a není složité v něm zabloudit – jenže i v tom spočívá půvab návštěvy tohoto pohádkového místa.

Foto: liberecky-kraj.cz

Lesní divadlo bylo roku 2004 zrekonstruovánoFoto: liberecky-kraj.cz

Co byste měli vědět

Sloup je otevřený v dubnu a říjnu o víkendech od 9 do 16 hodin, od začátku května do konce srpna denně včetně pondělí od 9 do 17 hodin, v září denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. (Vstupné dospělí 50 Kč, děti 6–16 let 25 Kč, rodinné vstupné (dva dospělí a 1 až 2 děti) 119 Kč.; www.hradsloup.cz)

Další zajímavosti v okolí

Okruh po nejkrásnějších skalních vyhlídkách – pokud se ptáte, kam se dívá slavný poustevník z hradu Sloup, vězte, že k nejkrásnějším okolním vyhlídkám, z nichž vy na oplátku spatříte hrad v celé jeho pitoreskní kráse. Zeleně značený okruh vás od hradu dovede k unikátnímu Lesnímu divadlu, odkud vystoupáte na nejkrásnější vyhlídku u bývalé chaty Na stráži. Značená trasa s informačními tabulkami a lavičkami vás odtud povede kolem dalších míst s překrásnými panoramatickými výhledy až do Sloupského skalního města a Konvalinkovým dolem zpět do vsi. (Podrobnosti o tomto a dalších okruzích v okolí obce najdete na stránkách www.obecsloupvcechach.cz).

Koupaliště – pokud se do Sloupu vydáte až v létě, přijde vám vhod tip na oblíbené místo vodních radovánek. Je jím Radvanecký rybník, ležící mezi Radvancem a Sloupem. Na jižní straně se nachází upravené pláže s letní restaurací, kempem a chatovým tábořištěm.

Sklářské muzeum v Novém Boru – muzeum, které najdete přímo v centru města, mapuje sklářskou výrobu v oblasti Lužických hor. K vidění jsou stovky exponátů i modely dobových dílen sklářů, malířů skla a rytců. Expozici doplňují krátkodobé výstavy, je tu i prodejna skleněných suvenýrů, replik historického skla a tradiční bižuterie. Ovšem pozor, pokud máte děti, které se chovají jako pověstní sloni v porcelánu, vyhněte se tomuto muzeu obloukem! (www.novy-bor.cz/sklarske_muzeum)

Reklama

Načítám