Kvíz o tradičních Vánocích. Co o nich (ne)víte?!

1. Asi nejznámějším symbolem adventu je adventní věnec se čtyřmi svíčkami. Že se každá z nich zapaluje postupně, vždy v neděli, tedy první ve chvíli, kdy do Štědrého dne zbývají poslední čtyři neděle, jistě víte. Ale víte, jakou barvu by svíčky měly mít a v jakém pořadí by se měly zapalovat?

Tři svíčky by měly být fialové nebo modré, jedna růžová. První se zapalují dvě fialové, třetí přichází na řadu růžová, poslední je pak opět fialová či modrá.

Tři svíčky jsou stříbrné či bílé, jedna zlatá či žlutá. První se zapalují ty stříbrné (bílé), poslední pak zlatá (žlutá) jako oslava blížícího se narození Ježíše Krista.

Všechny čtyři svíčky by měly být stříbrné či bílé, protože symbolizují klid, mír, lásku a čistotu.

2. A teď samotné Ježíšovo narození. Zapomeňme na nejrůznější vědecké práce, které čas a místo narození Ježíše Krista zkoumají a přichází s nejrůznějšími teoriemi, držme se biblického příběhu. Podle něj se Ježíš narodil v Betlémě, kam se Josef a těhotná Marie vydali. Víte, proč na náročnou, asi čtyřdenní cestu vyrazili, když žili v Nazaretě?

V Nazaretě propukl mor a oni dostali znamení od Boha, že mají jít do Betléma, kde Marie v bezpečí porodí Spasitele.

Římský císař Augustus rozkázal vytvořit soupis všech obyvatel podmaněných zemí, jakési sčítání lidu. A každý se musel nechat zapsat v místě, odkud pocházel. A Josefova rodina byla původem z Betléma, proto se tam vydali.

Marie a Josef z Nazaretu utíkali před bídou a hladem a také byli pronásledováni místními obhájci tradiční rodiny, protože měli Marii za nevěrnici, která manžela podvedla a řečmi o neposkvrněném početí se vysmívá jemu i všem ostatním.

3. Jako první našli Jezulátko pastýři, kteří se starali o své stádo na venkově u Betléma. Jak se o narození Ježíše Krista dozvěděli?

Slyšeli dětský pláč, podle legendy tak zvonivý a „nebeský“, že nedokázali odolat a vydali se směrem, odkud přicházel. Když miminko spatřili, jen nad ním svítila jasná hvězda, která nikoho nenechala na pochybách, že to není obyčejné dítě.

Zjevil se jim anděl a zvěstoval jim narození Spasitele. Řekl jim, kde přesně dítě naleznou. Vyděšení a zmatení pastýři se tak vydali do chléva v Betlémě, kde v jesličkách opravdu nalezli miminko zavinuté v plenkách, jak anděl předpovídal.

Pastýři se starali o své stádo, ale zastihla je sněhová bouře. Utíkali se před nečasem schovat a útočiště našli ve chlévě, kde se právě narodil Ježíš. Bylo to jediné místo, nad nímž nesněžilo.

4. Na Spasitele se vyrazili po pár dnech od jeho narození podívat i mudrcové z východu. Ačkoli v Novém zákoně se to takhle detailně nepíše, vznikla legenda, že to byli tři králové – Baltazar, Melichar a Kašpar. Zázračnému miminku přinesli i vzácné dary. Přesně řečeno zlato, kadidlo a myrhu. Víte ale, co je to myrha?

Je to léčivá bylina, z níž v té době porodní báby vařily léčivé čaje a odvary pro čerstvé maminky.

Je to bylina, která podle legendy nosí štěstí, zdraví a blahobyt, a proto si její sušenou podobou lidé zdobili své domovy. Později myrhu vytlačilo jmelí, kterým na Vánoce zdobíme své příbytky dodnes.

Je to pryskyřice, která byla v minulosti používána jako vykuřovadlo. Pálila se v chrámech či v domech bohatých lidí. Jejím pálením vznikal vonný dým.

5. Zvěsti o Spasiteli se šířily a strach z nového židovského krále dostal i tehdejší vládce Herodes. Soka se potřeboval zbavit, a tak vydal krutý rozkaz –⁠ vyvraždit v Betlémě všechny chlapce do dvou let. Josefa ale varoval anděl, a tak dokázal s Marií i dítětem včas uprchnout. Víte kam?

Do Egypta

Do Říma

Zpět do Nazaretu

6. Údaje o tom, kolik nevinných chlapečků nechal Herodes zavraždit, se liší. Řecká liturgie hovoří o 14 tisících, syrská o 64 tisících, ve středověku se objevilo i číslo 144 tisíc. Podle modernějších informací se jednalo prý „jen“ o desítky zavražděných dětí. Ať tak či tak, církev tyto děti uctívá jako mučedníky a jejich oběť si připomíná vždy 28. 12. Jak se svátek na počest těchto dětí nazývá?

Svátek Mláďátek (či Neviňátek)

Svátek všech Nevinných

Svátek dětských duší

7. Ještě se vrátíme k adventu, tedy času před příchodem Štědrého dne. Moderní lidstvo ho má spojené spíš se shonem, nakupováním, sháněním dárků a s vánočními večírky. S čím ho ale měli spojený lidé dřív?

S klidem, spánkem a nabíráním sil. Protože v období zimy již nebylo tolik práce na polích, tudíž mohli lidé více odpočívat a načerpat sílu na jaro.

S hodováním. Byl to totiž čas, kdy se otevíraly spíže se zásobami vytvořenými v době sklizní, čas, kdy všechny zavařované, sušené či uzené pochutiny byly ideální ke konzumaci.

S půstem a ztišením. Bylo zakázáno hodování, všechny možné oslavy a veselice, byl to čas rozjímání, klidu a dobročinnosti.

8. Adventní věnec, vánoční stromeček, jmelí, to je klasika vánočního zdobení. Ale k tradici patří i vánoční hvězda, rostlina s typicky červenými listy, která v době adventu chybí v málokteré rodině. Víte, jaké je její přesné jméno?

Pryšec nádherný

Pryskyřičník rudolistý

Pryskyřičník betlémský

9. K Vánocům patří i vánočka, která se tradičně peče už od 14. století. Když se nepovede či popraská, značí to prý neštěstí. Každopádně existuje mnoho jejích podob, ale ta tradiční se peče z devíti pramenů. Víte, co jednotlivé prameny symbolizují?

Čtyři spodní symbolizují zemi, slunce, vodu a vzduch. Tři prostřední rozum, cit a vůli. A vrchní dva lásku a vědění.

Čtyři spodní symbolizují zemi, slunce, vodu a vzduch. Tři prostřední Otce, Syna a Ducha svatého. Vrchní dva pak víru a oddanost Bohu.

Jde o symboliku křesťanského desatera, protože přikázání bylo původně devět. Přikázání o sedmém dnu odpočinku (neděli) se stalo součástí přikázání až později, když bylo potřeba, aby lidé o nedělích chodili do kostela.

10. Vánoční stůl je plný tradičních pochutin a dekorací. A jedna z nich symbolizuje modlitbu za dobrou úrodu a víru, že příští rok bude alespoň tak blahobytný jako ten končící. Co by tedy v době adventu na vašem stole nemělo nikdy chybět?

Čerstvý chléb

Mísa s ovocem

Nakládané okurky