Vydýchaný vzduch a plísně! Jak v zimě doma správně větrat bez zbytečných úniků tepla?

Zatímco od jara do podzimu řešíte zejména otázku čerstvého vzduchu, v zimě se ještě přidává nadměrná vlhkost a současně požadavek neztratit drahocenné teplo. Jak to vyřešit?

V místnostech, kde je vydýchaný vzduch, se nikdo necítí dobře. „Nevětrané a znečištěné domácí prostředí může vyvolávat přechodné potíže jako bolest hlavy, dráždění či pálení očí až po víceméně přetrvávající problémy, které mohou vyústit v alergické reakce či chronická onemocnění dýchacích cest,“ upozorňuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Navíc se v interiéru hromadí vlhkost a nedá se vyloučit vznik plísní. Tomu nahrává i způsob života v domácnosti, například časté sušení prádla, nepoužívání digestoře při vaření, příliš mnoho rostlin... K celkové vlhkosti přispíváte i vy sami: během spánku jeden člověk vyprodukuje zhruba půl litru vlhkosti, za den a noc jsou to v průměru asi tři litry.

Užíváte si příjemné teplo za novými okny a už si jen těžko vzpomenete, jak jste se cítili, když jste ještě měli okna stará, jimiž táhlo? Díky netěsnostem a škvírám unikal ven teplý vzduch i vlhkost a dovnitř proudil zvenčí chladný vzduch – víceméně bez jakékoliv vaší kontroly. „Nová okna dobře těsní, a to bez ohledu na použitý materiál; je jedno, zda jsou například z plastu, či dřeva. Neuniká jimi teplo a do bytu netáhne, ale současně nemá kudy odcházet vlhkost,“ upozorňuje Roman Kubálek, obchodní ředitel společnosti Vekra. Proto je efektivní větrání tak důležité – vyženete vlhkost a ozdravíte ovzduší v interiéru.

Máte okna s možností ventilace a mikroventilace? Pak na takové větrání v zimě raději zapomeňte. Optimální způsob má vypadat takto: na několik minut otevřete v celém bytě či patře okna dokořán a zároveň otevřete dveře do všech místností. Pokud to chcete přesně, pak se doporučuje postavit se do pomyslného středu příbytku a v momentu, kdy k vám dorazí čerstvý vzduch, okna zavřít. Ideál je takto vyvětrat každé dvě až tři hodiny – za předpokladu, že doma pobýváte i přes den. Když ne, pak může stačit větrání třikrát denně: ráno, po návratu z práce a před spaním. Plus je dobré otevřít okna při vaření, sušení prádla, po sprše nebo koupeli. Frekvence větrání je tedy reálně závislá na tom, jaké jsou rodinné zvyklosti a kolik osob domácnost obývá.

Díky tomuto rychlému a intenzivnímu větrání se zbavíte vydýchaného vzduchu, vyhřáté stěny interiéru se však nestačí ochladit a „uteče“ tak minimum tepla. K tepelným ztrátám naopak vede častý nešvar: i v zimě větrat mikroventilací či ventilací a navíc postupně, po jednotlivých místnostech.

Zabránit hromadění vlhkosti v bytě se dá i pomocí větracích štěrbin instalovaných v okenních rámech. Jsou určené zejména do místností, v nichž je plynový spotřebič. „Okenní větrací štěrbiny umožňují buď manuální nastavení průtoku vzduchu, nebo zajistí výměnu vzduchu automaticky podle vlhkosti uvnitř místnosti,“ říká Jiří Korbelář ze společnosti Otherm. Lze si je pořídit i v akustické úpravě, aby se hluk zvenčí nedostal domů – a to jak při výměně starých oken za nová, tak dodatečně. Štěrbinami proudí malé množství vzduchu, i když je okno zavřené, a je-li potřeba, lze okno otevřít dokořán a vyvětrat intenzivněji.

Zejména u novostaveb se využívá řízené větrání s rekuperací tepla, které řeší výměnu vzduchu, odstranění přebytečné vlhkosti a současně vrací domů teplo, které by jinak přišlo vniveč. Zařízení dokáže předávat teplo z odpadního vzduchu čerstvě příchozímu, takže domů nepřijde jako při větrání okny studený vzduch, nýbrž už předehřátý. Jinak řečeno – nevětráte okny, ale s pomocí rekuperace. Existuje více typů rekreačních jednotek a od toho se odvíjí i jejich ovládání.

Co děláte proto, abyste v zimě omezili hromadění vlhkosti v interiéru?