Vyspím se s ním, aby byl spokojený: Takový sex není nikdy správně! Co může udělat se vztahem?

Máte za sebou perný týden. Jediné, po čem toužíte, je svalit se na chvíli na gauč, pustit si oddechový film a vůbec nic neřešit. Naléváte si vytouženou skleničku vína a saháte po televizním ovladači. „Konečně klid,“ proběhne vám hlavou.

V tu chvíli se otevřou dveře koupelny, partner na vás s ručníkem okolo pasu spiklenecky mrkne a vy víte, že v jeho pojetí relax představuje sex. Je samozřejmě jednoduché ho na první dobrou uzemnit, jenže ty následky! Už teď víte, že vám to později vyčte, nebo se v příštích pár dnech bude chovat dost odměřeně. Máte se, pro jednou (anebo už zase), obětovat, aby se on cítil dobře?

V dokonalém světě mají ženy i muži stejnou úroveň erotické touhy, v posteli si vyhovují a umějí spolu beze studu a v pohodě mluvit o sexu: Co by je lákalo zažít a o čem sní. Jenže ouha, dokonalý svět neexistuje. A jeden z vás chce sex častěji, má větší apetit… Odborníci se dokonce domnívají, že se s podobným nesouladem potýká každý třetí pár.

Co s tím? Máte pro „klid v rodině“ zvažovat, že do toho půjdete? Zavřít oči a mít „to“ co nejrychleji za sebou? Ne, to je prostě špatně – k takovému sexu by nemělo docházet, a to za žádných okolností! Jen si tím zaděláváte na toxický vztah, kdy bude mít jeden z partnerů nad tím druhým moc.

Známý český sexuolog Petr Weiss říká, že v sexu se nikdy nevyplácí druhého nutit do čehokoliv, na co nemá chuť, a stejně tak se nevyplácí do čehokoli nutit sám sebe: „Obvykle se ten z dvojice, který o milování nestojí, nejdříve hodně snaží. Řekne si ano, když to partner potřebuje, vyhovím mu. Ale postupně, když se žena nutí k sexu dlouhodobě, ať už z jakéhokoli důvodu, vypěstuje si vůči tomu druhému a jeho dotekům odpor. Tento odpor se nemusí projevovat jen psychickým zablokováním, ale i přímo tělesně.“

Zjednodušeně řešeno, jediný, kdo má právo vám mluvit do toho, zda máte, nebo nemáte chuť se pomilovat, jste vy samy. A nenechte se od partnera manipulovat a nedovolte mu, aby se ve vás snažil vyvolávat pocity viny! Raději mu vysvětlete, že je za své pocity štěstí a spokojenosti odpovědný především on sám.

Bohužel podle některých odborníků má hodně žen pocit, že musí partnera spasit a zachránit před negativními emocemi z odmítnutí, popřípadě se vyhýbá hádkám a konfliktům. Ale to není recept na rodinné štěstí! „Spolu s dalšími experty ženy povzbuzuji, aby se s partnerem zapojily do sexuálních aktivit, jako třeba líbání a hlazení, i když se na pohlavní styk necítí, a po chvilce se rozmyslely, zda chtějí v intimnostech pokračovat,“ radí australská sexuoložka Nikki Goldstein na na svém blogu.

V prvním případě totiž svolíte k sexu i přes vlastní nechuť, v tom druhém dáte milování šanci a počkáte, jak se situace vyvine. Možná bude stačit pár něžných a chtěných dotyků, které mohou změnit váš názor. A možná také ne a partnerovi řeknete, že se na sex dnes prostě necítíte. Ten by to měl respektovat a dál na vás nenaléhat.

„Výzkumy jasně dokazují, že když se milujete pod nátlakem, má to škodlivý vliv na spokojenost celého partnerství!“ varuje expertka na svém blogu s tím, že lidé nechtějí mít sex z mnoha různých příčin, které často nemají nic společného s partnerovou (ne)přitažlivostí ani s láskou k někomu jinému. 

Zdvořile ho odmítněte a řekněte mu, proč se s ním nechcete milovat. Ať už je to kvůli únavě z práce, necítíte se dobře, jste přejedená… Ale relevantní důvod je i to, že se vám prostě a jednoduše nechce!

Ale pozor, pokud jste již ve fázi, kdy je vám i jen představa sexu s partnerem odpudivá, je to veliký problém. Příčiny této averze mohou být různé, čistě osobní, ale také vztahové. V obou případech by bylo dobré se poradit s odborníkem a odhalit příčiny takového stavu.

Jak odmítnout sex, aniž by to narušilo váš vztah?