Článek
Smrtí to končí? Ne vždy… U významných osobností se po jejich skonu mnohdy píše další kapitola jejich příběhu, která zůstává stranou. Přitom právě posmrtné osudy mnoha slavných umělců, vědců či celebrit by vydaly na samostatný román. Dějiny jsou plné případů, kdy se jejich ostatky se staly objektem uctívání, obchodu, politickým symbolem, vědeckým materiálem nebo vzácným předmětem ve sběratelské sbírce.
Ukradené mozky
Tři roky po atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho (1963) se zjistilo, že jeho mozek, který byl během pitvy odebrán a uložen v Národním archivu, zmizel. To si tvůrci konspiračních teorií vysvětlují tak, že chybějící orgán by dokázal, že Kennedyho nezastřelil Lee Harvey Oswald zezadu, ale zepředu.
Jsou tu ale i méně pikantní a logičtější vysvětlení. Například autor James Swanson naznačuje, že prezidentův mozek možná odnesl jeho mladší bratr Robert, aby zakryl důkazy o skutečném rozsahu bratrových nemocí nebo o počtu léků, které užíval.
Mozek byl ukraden i Albertu Einsteinovi: vědci chtěli přijít na kloub jeho genialitě. Přitom on zkoumání svých ostatků předem zakázal! Patolog to nerespektoval, rozřezal mozek na stovky částí a roky je zkoumal (navíc kousky mozku uchovával na bizarních místech). Žádných převratných objevů nedosáhl.
Beethovenovi zpackali pitvu
Geniální hudební skladatel Ludwig van Beethoven si již 25 let před svým skonem (1827) stěžoval v dopise na podlomené zdraví a žádal, aby byla příčina jeho smrti veřejně oznámena. Řadu let se potýkal se zdravotními problémy: kromě postupné hluchoty ho trápily zažívací potíže, prodělal žloutenku a jeho život pravděpodobně ukončilo onemocnění jater. Spekulovalo se o otravě olovem, ale tu nedávná analýza vlasů nepotvrdila.
Pitva měla také odhalit také důvody jeho záhadné ztráty sluchu. Lékař ovšem během rozřezal skladatelovu lebku tak nešikovně, že se její části nedaly znovu správně složit, což se zjistilo až po exhumaci v roce 1863. Tělo bylo poté uloženo do nové hrobky, ale několik kostních fragmentů zůstalo nad zemí. Nakonec se objevily v rodinném dědictví amerického obchodníka Paula Kaufmana a byly vráceny do Vídně k vědeckému zkoumání.
Ještě za svého života Beethoven žádal, aby byla jeho příčina smrti veřejně odhalena. Jeho pitvu ovšem lékař kolosálně zfušovalFoto: Profimedia.cz
Evitina dlouhá cesta domů
Tři roky po smrti (1952) milované první dámy Argentiny „Evity“ Evy Perón zmizelo její nabalzamované tělo. Po převratu, který svrhl jejího manžela, prezidenta Juana Peróna, jej odvezla argentinská armáda. A její ostatky se vydaly na téměř dvacetiletou odyseu po světě.
Byly skrývány na nejrůznějších místech a nakonec vyvezeny ze země. Po 16 letech se dostaly opět do rukou jejího manžela, který prý nabalzamovanou mrtvolu držel ve svém bytě. Až po jeho smrti našla klid a byla uložena v rodinné hrobce. Kvůli opakovaným přesunům však hyzdí její kdysi krásnou tvář ulomený nos.
Napoleon Bonaparte: Penis putující světem
Není pochyb, že se bývalý francouzský císař Napoleon Bonaparte choval k ženám nadřazeně. V občanském zákoníku z roku 1804 dokonce zakotvil podřízenost ženy svému muži. Spekulovalo se o tom, že trpěl komplexem ze své výšky, ale jeho 168 centimetrů bylo v té době naprosto běžných. Důvodem mohl být jeho penis…
Napoleon zemřel v roce 1821 v exilu a během pitvy to lékař trochu přehnal: spolu s několika dalšími orgány odstranil i císařovy genitálie a jeho úd se vydal do světa. Do 70. let 20. století prošel rukama několika sběratelů, až jej nakonec zakoupil americký urolog, který jej uchovával v kufru pod postelí. Zdědila ho pak jeho dcera, sběratelka historických kuriozit Evan Lattimer, která o vzácném penisu prozradila, že je malý: měřil prý 4,5 centimetrů.
